www.praha6.cz
email

Petřinský Moravan jubilující

Setkání s hercem Oldřichem Velenem při dernisáži výstavy břevnovské malířky Jany Vysocké mi připomnělo, že tento moravský rodák zanedlouho oslaví rovnou osmdesátku. A jelikož mnozí znají pana Velena nejen z filmů, ale také jako souseda z Petřin, trochu jsem ho u příležitosti jeho narozenin vyzpovídal.

Pocházíte z Moravy, ale bydlíte na Petřinách. Jak dlouho?
Příští rok to bude čtyřicet let.

A vaše rodiště? Nejsou to náhodou Boskovice, kde mají také hotel Velen, o kterém se občas říká, že vám patří?
Ani náhodou. V Boskovicích jsem býval často na filmovém festivalu. A když tam otevírali onen hotel, pozvali mě také. Velen, po kterém je hotel pojmenován, byl kdysi rytíř, šlechtic, se kterým já nemám nic společného, až na to příjmení. A znám i legendu, podle které byl tento muž původně obyčejný uhlíř, žijící kdesi v lesích. Tam také jednou zabloudil jeden z Přemyslovců. Uhlíř se pána ujal, umyl ho, učesal dřevěným hřebenem, nakrmil a nechal přespat. Za to se mu šlechtic odměnil titulem. Velen, bývalý uhlíř, pak mohl postavit hrad a založit město. Zřícenina hradu stojí dodnes a město má dodnes v erbu právě onen dřevěný hřeben.

Já sám pocházím z Tuřan u Brna, kde bývaly velké vinice. V Brně jsem vystudoval reálné gymnázium, pak státní hudební a dramatickou konzervatoř a odtud už jsem se pustil do světa.

Kam přesně?
Nejdřív do Českých Budějovic, kde jsem hrál v „jihočeském národním divadle“, pak jsem přešel do východočeského – tehdy také národního. Pak jsem celých sedmnáct let hrál v Olomouci.

A v té době jste měl natočeno také třicet filmů. Kolik jich bylo celkem?
Jsem rekordman. Celkem jich bylo 293.

To jste jako Josef Bican v kopané…
To ano, no, on už je čestným občanem Prahy, já zase čestným občanem Klášterce nad Ohří.

Kdy jste ale přišel do Prahy?
Na Barrandově založili herecký soubor filmových herců. Byli v něm třeba pánové Hlinomaz, Lír, Effa, Menšík… Kdykoliv jsem měl natáčet, měli strach, ne neoprávněný, že nepoletí letadlo nebo bude mít osmihodinové zpoždění košický rychlík. Proto mě lákali, až mě v roce 1962 zlákali.

A to jste opravdu nechal divadlo divadlem?
Ano i ne. Na čas mě zaměstnal režisér Grossman v Divadle Na zábradlí. Hrál jsem krále UBU a také všechny hry Václava Havla.

Kromě filmů jste natáčel i v televizi. Asi se dá vytušit, na co nej raději vzpomínáte. Samozřejmě na dvanáctidílný televizní seriál Slovácko sa nesúdí, podle knihy pana Galušky. Ale tato kniha se správně jmenuje Slovácko sa súdí, takže jak je to doopravdy?
Máte pravdu. Tu změnu zavinila někdejší náměstkyně ředitele televize, s tím, že prý u nás v socialismu už se nesoudíme. Přitom byla dva roky v rozvodovém řízení. Na tento seriál ale nevzpomínám jen já. Lidé píší a říkají, jaké to bylo pěkné podívání, a touží po pokračování. Ještě si rád vzpomenu na roli v Tajemném hradu v Karpatech nebo na Slasti otce vlasti, kde jsem hrál pana Buška z Velhartic. S divadlem a s filmem jsem nakonec procestoval devětadvacet zemí.

Všude dobře, doma nejlépe. Nebo ne?
Ale ano, jsem šťastný, že žijeme v Praze 6 a právě na těch Petřinách. Sice pěkně vysoko, ale ten čistý vítr si považují a chválí i hosté z domova a ciziny a chválím ho i já. A bylo by více k pochválení, kdyby se nestalo, že nám při zavádění kabelové televize vyrvali tři krásné velké keře. Dodnes je na tom místě pusto. Také jsme měli pět velkých kontejnerů na odpadky. Nevím proč, ale vzali nám je a my na černo sypeme odpadky k sousedům. A – jsme za to káráni, mě nevyjímaje.

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz