Sochy v parku Lázaro Cárdenase
Park Lázaro Cárdenase del Río nabízí několik možností využití – loni zrekonstruovaná část s fontánou v blízkosti ZŠ Antonína Čermáka slouží jako dětské hřiště, trávníková plocha jako místo pro relaxaci a k tomu by se mohla přidat ještě kulturně naučná funkce, pokud by zde vznikla galerie osobností Latinské Ameriky.
První socha se na Náměstí Interbrigády objevila v roce 1973, o deset let později následovala druhá, tehdejší Československo je dostalo recipročně za busty svých představitelů. Nyní by Praha 6 ráda přidala další, v parku by se jich mohlo nacházet až devět. Svůj záměr představila občanům na veřejném setkání.
Názory místních
Názory obyvatel této lokality byly rozdílné: od sochy ve veřejném prostoru miluji až po bojíme se, aby nám kvůli sochám neubylo v parku zeleně. To představitelé radnice v diskuzi vyvrátili, na celé ploše, která má téměř dvacet tisíc metrů čtverečních, je zatím naplánováno devět soch, přičemž čtyři už zde jsou. Nikdo z diskutujících občanů nenašel důvod, proč by sochy v parku neměly být.
„Prahu 6 definují čtyři významné fenomény: Letiště Václava Havla, s nímž spolupracujeme na některých ekologických projektech a které finančně podporuje jazykové výjezdy žáků 9. tříd do zahraničí. Pak jsou to technické univerzity – VŠCHT a ČVUT, ale také Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd či Národní technická knihovna, s nimiž jsme založili společný projekt Kampus Dejvice, v němž probíhá celá plejáda společných akcí. Pak je tu armáda, která tu má generální štáb i Ministerstvo obrany, s nimiž nás spojuje řada společných projektů. A pak samozřejmě ambasády, jichž je v Praze 6 zcela unikátní koncentrace. S nimi pořádáme nejen Festival ambasád na Vítězném náměstí, ale rozvíjíme s nimi i další rozličnou spolupráci. Do této spolupráce spadá i dlouholetý projekt bust latinskoamerických liberátorů v parku Lázara Cárdenase del Río,“ vysvětlil záměr radnice na začátku setkání s občany radní pro kulturu Jan Lacina (STAN).
V diskuzi se lidé shodli, že park, s výjimkou nově zrekonstruované části s vodotrysky, je poměrně mrtvým místem a stálo by zato ho oživit. A je otázkou, zda to dokážou sochy ve veřejném prostoru, nebo něco jiného. Příznivci galerie se shodli, že by park měl mít i výchovnou a informační funkci a nemělo by jít pouze o díla volně umístěná v prostoru. Podle nich by se zde měla co nejdříve objevit informační cedule o historii a smyslu celého projektu, což zástupci radnice slíbili.
Kdo ještě přibude?
Jako první se v parku v roce 1973 osadila busta Benita Juáreze, považovaného za největšího hrdinu mexické historie a dvakrát zvoleného prezidenta země. Po deseti letech následoval generál a politik Simón Bolívar, který se v 19. století zapojil do hnutí usilujícího o osvobození Venezuely ze španělské nadvlády.
Možná právě díky existenci těchto soch se rozhodlo v roce 2000 hlavní město přejmenovat východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río. Sochy i název parku se tak staly základem myšlenky umístit sem i další sochy a pomníky osobností Jižní Ameriky.
V roce 2015 přibyl Bernardo O’Higgins, voják, považovaný za jednoho z chilských otců zakladatelů. Bustu Praze 6 darovalo chilské velvyslanectví. Další socha se v parku objevila loni v říjnu, kdy zde byla odhalena socha Moai, typická pro Velikonoční ostrovy. Ty jsou pod správou Chile, a také chilské velvyslanectví sochu Praze 6 věnovalo. Klobouk Pukao pak vyrobil cestovatel Pavel Pavel, jehož tyto ostrovy proslavily.
Nyní jsou schválená a připravená místa pro další dvě osobnosti. Brazílii má v parku osobností zastupovat Juscelino Kubitschek de Oliveira. Bustu pro velvyslanectví, které ji městské části opět věnuje, vytváří česká výtvarnice Martina Nikodýmová. Peru zde má zastupovat nejznámější peruánský námořník Miguel Grau Seminario. Sochu opět věnuje Praze 6 velvyslanectví.
Jihoamerické státy mají o tento projekt zájem, což vznik galerie pod širým nebem usnadňuje. Záměrem je prezentovat na osobnostech jednotlivých států Jižní Ameriky i takzvané karibské oblasti historii a vývoj tohoto kontinentu posledních dvou století. Probíhají proto jednání s dalšími státy o tom, zda by měly zájem sochy do parku umístit. A určitě by bylo vhodné, aby zde stála i socha mexického generála, po němž má park jméno.
Přínos by z toho měla i městská část. Galerie v parku by se zařadila na kulturní mapu Prahy a stala se turistickým cílem. Zároveň by upozorňovala na to, že šestka je místem s velkým počet ambasád a rezidencí, s nimiž udržuje nadstandardní vztahy a spolupracuje na mnoha projektech.
Z historie
Park, dnes pojmenovaný jako Lázaro Cárdenase del Río, původně neměl žádný název. Jde o část zeleného pásu Dejvic a Bubenče, který vznikl na základě regulační studie profesora Antonína Engela z 20. let 20. století. Z Engelova zeleného pásu byla vyčleněna východní část a pojmenována jako náměstí Interbrigády a místo pro sochy latinskoamerických liberátorů.
Obnova zeleně
Vznik galerie pod širým nebem navazuje na předloňskou rekonstrukci, kdy se zde nově upravily a postavily kvalitní parkové cesty, zpevněné plochy s novými povrchy, určené hlavně pro dětské hry, a vodní prvek s dvacítkou vodních trysek, stříkajících do různé výšky nebo fungujících jako mlžítka.
Jak při této rekonstrukci, tak při vytváření galerie pod širým nebem se městská část snaží nezasahovat do zeleně. Přesto zde letos musela nechat pokácet čtrnáct vzrostlých stromů, ve všech případech ze zdravotních a bezpečnostních důvodů. Většina stromů v parku byla vysazena po 2. světové válce. Zdravotní stav stromů se tak postupně a kontinuálně zhoršoval, až je bylo nutné pokácet. Jako náhradní výsadba v parku přibude 21 stromů a tři keře, tedy výrazně větší počet, než je množství kácených exemplářů. Výsadba se bude ve většině případů koncentrovat do východní části parku, kde stromy dosud chybí, a proběhne podle osazovacího plánu, k jehož koncepci dávaly v minulosti výraznou inspiraci místní spolky.