www.praha6.cz
email

Z minulých století - Grandiózní loupež

Na nepříliš jasné reprodukci fotografie je vyobrazena část renesanční Strahovské brány, stávající kdysi na dnešním Pohořelci. Brána byla postavena v roce 1619 za vlády zimního krále Fridricha Falckého, kdy ještě vzbouření čeští stavové chtěli bojovat a zdálo se být nutné vylepšit zastaralé gotické opevnění města. Po roce bylo ale vše jinak, touto branou vstoupila do města bez boje vítězná katolická vojska po bitvě na Bílé hoře. Nás ale dnes zajímá jiný příběh, v němž zobrazená brána hrála svou roli, příběh největší loupeže cenností a uměleckých předmětů v českých dějinách.

Děj začíná v roce 1648, v době samého závěru třicetileté války. Tehdy už bylo zřejmé, že žádná strana nemůže zcela zvítězit a hledal se pouze přijatelný kompromis. Vyčerpaná vojska se pohybovala zničenou Evropou už ne proto, aby se utkala v bitvách, ale aby nalezla co nejméně zplundrované území, které by je dokázalo uživit.

Jádro švédského vojska operovalo v té době v Bavorsku. Koncem června se od něho oddělil zvláštní oddíl o síle 3000 mužů a zamířil do Čech. Nikdo z vojáků, kromě velitele maršála Königsmarcka netušil, že jde o pokus odvážného útoku na Prahu. Snad ani překvapivými tahy proslulý Königsmarck by se tak riskantního kroku neodvážil, kdyby neměl po ruce císařského přeběhlíka podplukovníka Ottowalského, který se nabídl, že zná způsob, jak snadno obsadit Prahu. Byla to riskantní operace, ale představě tak velké kořisti nedokázal Königsmarck odolat. Dne 13. července opustil oddíl Plzeň.

Následujícího dne zanechali švédové v Rakovníku vše, co by je mohlo zdržovat, a přemístili se do lesa v blízkosti Prahy. Teprve zde velitel prozradil, co je cílem výpravy. Byly rozděleny úkoly, vojáci se dozvěděli, v kterých palácích smějí rabovat. Kolem půlnoci se výprava zastavila v oboře letohrádku Hvězda, kde nechala koně. Kryti tmou, vyrazili pěšky dále a většinou se ukryli ve vypálené vsi Tejnka (dnes Břevnov), pouze Ottowalský s malým oddílem postupoval až k hradbám, které se v té době opravovaly. Poblíž Strahovské brány byla složena velká hromada hlíny, která dosahovala až téměř ke koruně hradeb. Hodinu před svítáním po ní nájezdníci vylezli nahoru. Po hradbě se dostali až k bráně, kde pobili stráž, bránu otevřeli, spustili padací most a přivolali ostatní. Proud vojáků se začal valit do města. Švédové byli zkušení válečníci, jeden oddíl nejdříve obsadil Malostranskou mosteckou věž, aby napadeným nemohla přijít pomoc z druhého břehu, další skupiny zajistily hradby a brány. Systematické rabování začalo až potom. Trvalo celé dva dny a dvě noci. Už lup v komnatách a sklepeních Malostranských paláců, kde měli ukryty své poklady nejbohatší čeští šlechtici, byl obrovský. Největší kořist, kterou představoval Pražský hrad se svými sbírkami kunstkomory císaře Rudolfa II., byla ale vyhrazena pro švédskou korunu. Nepředstavitelné množství uměleckých děl a cenností bylo pečlivě zabaleno a odesláno do Stockholmu, kde se jeho rozbalování účastnila i nedočkavá královna Kristina. Jen hodnotu ukradených obrazů od Michelangela, Bosche, Raffaela, Tiziana a dalších, které dnes visí ve švédských muzeích, nelze vyjádřit. Švédové loupili naprosto systematicky a profesionálně, výběr knih ze Strahovského kláštera například řídili vojenští duchovní.

Další pokračování války známe všichni z učebnic. Po příchodu posil se Švédové pokusili dobýt celé město, ale Pražané statečně odolávali. Švédové lačni další kořisti pokračovali v boji i po uzavření míru, až konečně 27. listopadu boj ustal. Je snad symbolické, že se tak stalo ve městě, kde před více než třiceti lety válka začala.

Vraťme se ale zpět ke Strahovské bráně. Pět let po ukončení války, v roce 1653, byla stará brána zasypána hliněným jádrem mohutné barokní pevnosti. Brána byla zbořena až na příkaz magistrátu při likvidaci celého opevnění v roce 1898. Ještě štěstí, že na místě byl J. Eckert, jehož dochovaná fotografie je dokladem o existenci tohoto němého svědka pohnutých událostí.

 Michal Tryml

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz