Jak chce Praha 6 bojovat s horkem a klimatickými změnami?

V posledních letech obyvatelé nejen Prahy 6 pociťují zvýšené teploty již od nástupu jara. V létě se vyskytují častější vlny veder a k ochlazení centrálních částí nedochází ani v průběhu noci. Naopak, zimy jsou stále mírnější a sníh se v Praze dlouho neudrží.

Že teploty ve městě rostou, není jen pocit, ale potvrzují to i teploty naměřené na první meteorologické stanici v českých zemích v pražském Klementinu. „Ty se od konce devatenáctého století stále postupně zvyšují a za posledních třicet let je nárůst výrazný,“ říká Mária Kazmuková, specialistka z odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy. Potvrzují to i čísla. Zatímco za osm desetiletí mezi roky 1895 – 1975 se průměrná teplota zvedla z devíti na deset stupňů, za posledních třicet let – tedy za dobu ani ne poloviční – už se vyšplhala nad jedenáct stupňů. A od roku 2015 průměrné roční teploty pravidelně přesahují 12,5 stupně. „Tyto změny mají negativní dopady na zdraví zejména citlivých skupin obyvatel, jako jsou malé děti a senioři, ale také na městskou přírodu a infrastrukturu,” dodává Mária Kazmuková.

Praha 6 se zapojila do pilotního programu
Nepříznivé klimatické změny se rozhodlo řešit i hlavní město, rada v roce 2017 přijala plán Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu. Praha 6 se v roce 2018 přihlásila jako pilotní městská část, ve které by se tato myšlenka měla uskutečňovat. „V rámci tohoto programu vzniká místní plán adaptace a provádí se výzkum zranitelnosti a odolnosti Prahy 6 vůči změně klimatu, například povodním, suchu, vysokým teplotám, přívalovým dešťům a podobně,” vysvětluje přínos pro městskou část radní pro strategický rozvoj Eva Smutná (KLID/TOP 09) a dodává: „Pomocí prostorové analýzy byly vybrány nejzranitelnější oblasti městské části vůči vlnám horka, jak ty současné, tak místa, která by se k nim mohla do roku 2030 s ohledem na demografický vývoj přidat.“

Lokality s nejvyššími teplotami
Na základě klimatického modelu MIKLIMO byly identifikovány nejvýznamnější teplotní hot-spoty, tedy lokality s nejvyššími teplotami, projevující se při vlnách horka: jde o oblast Vítězného náměstí, a to nejen kolem Evropské ulice, ale také směrem k Podbabě, oblast ulic Patočkova, Bělohorská – Kajetánka, Na Petynce, tedy na rozmezí Břevnova a Střešovic, a také o Kamýckou ulici a okolí v Suchdole.
Občané Prahy 6 byli v loňském roce vyzváni ke spolupráci na přípravě pocitové mapy, sběr dat se konal v létě – od začátku června do konce září. Radnice tak získala přes sedm tisíc záznamů a 1500 komentářů, což jí pomohlo lépe identifikovat oblasti, kde lidé pociťují nepříjemné horko, nedostatek zeleně, vody, špatnou kvalitu ovzduší. Zároveň občané v rámci pocitové mapy doporučili přes 700 návrhů na realizaci konkrétních opatření. Na základě této analýzy pak byly vybrány lokality, kde by se měla opatření na zlepšení situace provádět jako první: Vítězné náměstí, Petřiny, Nádraží Veleslavín, Patočkova, okolí ulic Hradčanská – Dejvická, Podbaba, Vypich. „Za aktivitu našich obyvatel jsem nesmírně vděčná, je to výtečný signál i vůči hlavnímu městu, že zájem Prahy 6 o podpůrná opatření není jen zájmem radnice, ale široké veřejnosti," konstatuje radní Eva Smutná a dodává, že si jsou všichni vědomi, že adaptační strategie musí být vnímána jako soubor opatření, která budou naplňovány v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém plánu.
„Už v tomto roce se v našich ulicích začnou objevovat první pilotní projekty zelených stěn, parkletů a dalších opatření. A také se třeba nebude v horkém létě tolik sekat tráva tam, kde to není doopravdy nutné. Protože čím je kratší, tím snadněji se vypálí a parky potom vypadají jako stepi a polopouště," říká starosta Ondřej Kolář (KLID/TOP 09), který má životní prostředí v gesci. Velmi atraktivní, navíc již prověřené v evropských městech, jsou takzvané parklety. „Vytvářejí zelenou oázu k odpočinku tam, kde nelze cokoliv zeleného vysadit. Nacházet by se měly v pěti nejzatíženějších lokalitách,“ vysvětluje Eva Smutná. Jejich možnou podobou se zabývají studenti ČVÚT. Při řešení krátkodobých opatření spolupracuje radnice také se zemědělskou fakultou, v současnosti se prověřují možnosti rychle rostoucích a realizovatelných zelených clon. Městská část předala magistrátu k posouzení technologii zelených stěn, které jsou napojeny na okapové svody a mohou vytvářet bariéry například mezi komunikacemi a bloky domů.
Střednědobá a dlouhodobá opatření řešilo na svém posledním jednání zastupitelstvo. „Jsem ráda za jednotný přístup i zájem o tuto problematiku napříč politickými stranami," dodává radní Smutná.

Co může situaci zlepšit
Samozřejmě některá zlepšení lze připravit už na letošní léto, jiná se mohou realizovat v řádu let. Navrhovaná opatření byla rozřazena do šesti kategorií: zelená infrastruktura, modrá infastruktura, technická opatření, propustné povrchy, zachytávání dešťové vody a ostatní opatření.

Nejčastěji lidé volají po dalším vysazování stromů nebo stromořadí, které se řadí do takzvané zelené infrastruktury. Kromě nových parků, sadů, komunitních zahrad a zahrádkářských kolonií se sem řadí i zelené střechy a fasády na budovách. Než stromy vzrostou, nabízí se využití instalace parkletů – zelených oáz v ulicích. Jde o dočasné umístění zeleně, které se využívá například tam, kde nelze trvale změnit zpevněné plochy na zeleň.

Mezi opatření z takzvané modré infrastruktury patří pítka, vodní plochy, fontány a kašny na vodní toky.

Kategorie technická opatření zahrnovala především zastínění zastávek MHD, zastínění ulic, laviček a podobně.

Z dalších opatření byly často doporučované systémy na zachytávání a využívání srážkové vody a nahrazení nepropustných ploch parkovišť propustnými materiály. Využívání dešťové vody lze například zajistit filtrační funkcí dešťových zahrad. V těch bývají vysázeny vybrané rostliny, jejichž kořenový systém slouží jako filtr a napomáhá zadržovat vodu. Tím také zabezpečuje její výpar. U větších ploch – školní hřiště, parkovací plochy nebo velké křižovatky, popřípadě podél komunikací, se nabízí možnost realizace bioswales, které fungují na podobném principu jako dešťové zahrady.