Stanovisko městské části Praha 6 k vlivu rychlodráhy na životní prostředí

Městská část Praha 6 má k projednávanému dokumentu řadu připomínek zásadního charakteru. První vyplývá už ze samostatného zdůvodnění umístění v dané lokalitě. Hlavním důvodem budování rychlodráhy příměstského typu je dle navrhovatele spojení pražského regionu s centrem města a obsluha mezinárodního letiště Ruzyně.

Obsluha vlastních obytných celků Prahy 6, kterými rychlodráha prochází, je podle navrhovatele funkcí druhotnou. Rychlodráha jako příměstský dopravní systém může v některých místech svými stanicemi navázat a doplnit základní kostru městské hromadné dopravy. V této části Prahy však o této kostře MHD není dosud jednoznačně rozhodnuto a budování rychlodráhy přinese do území trvalé deformace v trasách obslužné dopravy logickým stažením autobusů a stanic k trase rychlodráhy.

V souvislosti s tímto městská část trvá na svém zásadním nesouhlasu s průběhem zpracování a vyhodnocení srovnávací studie variant metra a rychlodráhy v tomto území, na které se posuzovaná EIA také odvolává. Je celkem patrné, jak zanedbatelný význam má železniční stanice Veleslavín pro obsluhu Petřin, jak nepřispěje rychlodráha k obsluze sídlišť Dědina a Červený Vrch. Z těchto důvodů vznáším jménem městské části a jejich občanů zásadní nesouhlas již proti zadání zpracování rychlodráhy. Dalším problémem zůstává způsob porovnání navržených variant a výběr varianty nejvhodnější.

Požadujeme koncept rozvoje kolejové dopravy

Za zodpovědné prověření variant dopravní obsluhy tohoto území a volbu nejvhodnějšího systému považujeme pouze zpracovaný koncept rozvoje veškeré kolejové dopravy v tomto území, tzn. metra, rychlodráhy doplněné tramvajemi a případně autobusovou dopravou, ovšem v podmínkách větší objektivity než při posuzování srovnávací studie. Z tohoto zpracování pak mohou vzejít varianty k posuzování, a to stávající, doplněná podmiňujícími investicemi, zkřížením a přestupními vazbami s prodlouženou linkou metra trasy A z Vítězného náměstí západním směrem, potvrzení vhodnosti volby stanic a organizace další obslužné návazné městské dopravy. Stejně tak si umíme představit jako rovnocennou variantu i ukončení rychlodráhy z Kladna v oblasti Ruzyně či Dlouhé míle a s přestupem na prodloužené metro trasy A, případně další řešení.

Potřebujeme lepší MHD na Petřiny i Dědinu

Základním problémem Prahy 6 je tudíž nevyslyšení primárního požadavku řešení dopravní obsluhy naší čtvrti (jen upozorňuji, že Praha 6 představuje plnou desetinu z rozlohy i obyvatelstva celé Prahy, počtem obyvatel je šestým největším městem v ČR). Na některých úrovních je dokonce rychlodráha prezentována jako prostředek ekvivalentní prodloužení metra, a to je pro nás skutečně zásadně nepřijatelné.

Městská část Praha 6 je přesvědčena, že součástí řešení hromadné dopravy v severozápadním sektoru města by mělo být i zlepšení obsluhy sídelních celků městské části Praha 6, jako je Červený Vrch, Petřiny a Dědina. Tímto problémem se předložená dokumentace vůbec nezabývá.
Nepřipustíme ekologická negativa rychlodráhy

Druhou skutečností je deklarovaná nutnost vyřešení moderní a rychlé dopravní obsluhy mezinárodního letiště Ruzyně. Tento problém považujeme za problém dílčí a samostatný. Z pohledu laické veřejnosti se rychlodráha, zařazená do systému Pražské integrované dopravy za stejných podmínek jako ostatní dopravní prostředky, z hlediska obsluhy letiště výrazně neliší od obsluhy metrem. Požadavky Schengenské dohody pak splňují při určitém technickém řešení oba tyto prostředky. V této chvíli však naším cílem není otvírat otázku obsluhy letiště. Zde můžeme pouze deklarovat, že ji chápeme, ale v případě, kdy vyvolává nepříznivé dopady pro naše občany, konstatujeme, že zájmy dopravní obsluhy občanů Prahy 6 jsou nám přednější a nemůžeme dopustit, aby trpěli ekologickou újmou.

Faktický cíl je nejlépe viditelný ze struktury vlastníků akciové společnosti PRaK, kdy majoritou disponují Kladno a střední Čechy. Tyto subjekty problémy obsluhy letiště netrápí.

Nezaložení přestupních vazeb s metrem ve stanici Veleslavín či Liboc a další podmiňující stavby vyplývající ze vzájemné koexistence těchto dvou základních kolejových prostředků při řešení obsluhy městské části však považujeme za základní nedostatek a za jeden z hlavních pramenů našeho nesouhlasu.
Nepominutelnou skutečností se pak pro mě jako starostu stotisícové městské části stává i občanská petice s více než 15 tisíci podpisy občanů, která vyjadřuje jejich nesouhlas. Ten pramení z obav vzniklých kvůli negativním důsledkům provozu rychlodráhy na souvisle osídleném a všeobecně obytném území, což bude mít dopad na jejich domky, byty, na jejich životní prostředí. Za situace, kdy příslušné orgány neřeší důsledně problematiku dopravy této části města, kdy není rozhodnuto o prodloužení metra z Vítězného náměstí na západ, přestože jde o stanici s největším pohybem přestupů ze všech stanic metra (vedle stanice Můstek) a přestože všechny ostatní koncové stanice metra jsou již k obvodům Prahy „vytaženy“ nebo se prodloužení trasy realizuje (trasa IV. C) nebo dokonce se projektuje nová linka D, nelze se divit snaze občanských iniciativ ukázat na tyto problémy peticemi a dalšími prostředky, které jsou zákonnými možnostmi našich občanů.

Na závěr si dovoluji upozornit, že tisíce občanů naší městské části jsou minimálně naprosto stejně významnou součástí ekotopu, jako jsou javor cukrový nebo ještěrka obecná, kterým je věnována v rámci dokumentu mimořádná pozornost, a proto si i občané zaslouží alespoň stejnou míru ochrany.

Jménem městské části Praha 6
Mgr. Tomáš Chalupa, starosta

(redakčně kráceno,
celé znění stanoviska na www.praha6.cz)

Zástupkyně starosty Jaroslava Trnková, která má v gesci otázku dopravy a starosta Tomáš Chalupa se zúčastnili veřejného projednávání EIA – zprávy o vlivu stavby na životní prostředí a velmi razantně hájili stanovisko Prahy 6.
Â