Pocta akademiku Ottovi Wichterlemu
Letos tomu bude 27. 10. celých 90 let, kdy se narodil významný český a světově uznávaný vědec a pedagog prof. Otto Wichterle.
Pan profesor začal svoji vědeckou činnost v době druhé světové války ve výzkumném ústavu firmy Baťa. Po válce odešel jako profesor pracovat na VŠCHT v Praze, kde plně uplatnil svou vědeckovýzkumnou erudici a nadání vychovávat mladé vysokoškoláky, dovedl neobyčejně nadchnout studenty pro chemii a vychovat je k aktivnímu přístupu k vědě a uplatnění jejich výsledků v praxi.
Po nuceném odchodu z VŠCHT byl pověřen vybudováním Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, jehož se stal duševním tvůrcem. Za jeho ředitelování se stal tento ústav světoznámým. Prof. O. Wichterle významnou měrou přispěl k budování ČSAV a způsobu jejího řízení.
Po roce 1968 byl pro svoji nežádoucí politickou angažovanost odvolán z funkce ředitele. Nadále však vědecky pracoval za ztížených podmínek. Po změně režimu v naší zemi se v roce 1990 stal na krátkou dobu předsedou ČSAV a v roce 1993 byl zvolen čestným předsedou České akademie věd.
Neobyčejná nápaditost, houževnatost, manuální zručnost a smysl pro realizaci výsledků výzkumu v praxi prokázal autorstvím nebo spoluautorstvím 150 patentů a spoustou původních vědeckých publikací včetně vysokoškolských učebnic.
Z nejvýznamnějších realizačních aktivit prof. Wichterleho bylo mimo jiné zavedení originální výroby polyamidových vláken a polyamidových konstrukčních bloků. Jeho světovým vynálezem byla příprava měkkých kontaktních čoček, které díky jím sestrojeným přístrojem na jejich výrobu mohou nosit miliony lidí po celém světě. Všechny realizované vynálezy prof. Wichterleho přinesly naší zemi značné ekonomické přínosy a proslavily schopnost českých chemiků.
Práce O. Wichterleho byla oceněna v zahraničí čestnými doktoráty mnoha světových univerzit a členstvím v mezinárodních vědeckých institucích.
Prof. O Wichterle se angažoval veřejně politickou činností, která mu často přinášela osobní problémy, které se mu ale díky jeho odvaze a s pomocí rodiny a dobrých přátel podařilo překonat, a tak mohl pokračovat v tvůrčí vědecké činnosti takřka do smrti.
Jen málo obvodů v naší zemi se může pochlubit, že v jejich regionu žil a tvořil tak světově významný vědec. Bylo by jistě záslužným činem, aby na jeho památku a připomínku dalším generacím byla na náměstí u Ústavu makromolekulární chemie postavena jeho socha.