Rozhovor s ředitelem letiště Jiřím Posem
Jako kluk se Jiří Pos jezdil na kole dívat s kamarády na letiště, jak vzlétají a přistávají letadla. Nyní může stejné scény sledovat z kanceláře ředitele. V této funkci – kde působí už podruhé – je od roku 2021. Kromě toho je celý život občanem Prahy 6, žije kousek od letiště v Liboci.
Cestovní kanceláře uvádějí, že mají být cestující na letišti dvě hodiny před odletem? Jak zde mohu strávit tento čas?
Jste-li stále v části před odbavením, můžete se zajít podívat do Terminálu 2 na unikátní portrét Václava Havla, poskládaný z věcí, které byly panu prezidentovi nebo jeho přátelům nějakým způsobem blízké. Trvá to pár minut a je to opravdu úžasný zážitek. V odletové hale stejného terminálu máme sochu Davida Černého Pegas. Jestliže se odbavíte, jsou části našich terminálů prosklené, abyste mohli pozorovat letadla. Kromě toho máme bohatou nabídku obchodů a restaurací.
Pokud si čtu recenze pražského letiště, jsou velmi pozitivní až na dvě oblasti – dopravu a zmíněné občerstvení. Lidé kritizovali, že restaurace jsou buď drahé, nebo zavřené.
Ty stížnosti přicházely bezprostředně v postcovidovém období, kdy nájemci zcela nevěřili v oživení letecké dopravy, proto například zkracovali otevírací dobu, někteří dokonce svůj provoz neobnovili. Dnes garantujeme, že v obou terminálech koupíte občerstvení dvacet čtyři hodin denně. Pokud cestujete v noci, tak je ve veřejné i neveřejné části Terminálu 1 k dispozici restaurace Runway, kterou provozujeme my v režimu non-stop. V obou terminálech jsou i další provozovny otevřeny 24 hodin denně. Kromě toho nabízíme kávu, nealko nápoje a drobné občerstvení z automatu.
Loni letiště odbavilo skoro 14 milionů cestujících, v předcovidovém roce to bylo 18 milionů. Tušíte, kdy se podaří dosáhnout stejných čísel jako před pandemií?
Předpokládáme, že letos překročíme hranici šestnácti milionů pasažérů na úroveň roku devatenáct se dostaneme v roce 2025. Je potřeba si uvědomit, že nám nyní kvůli válce chybí téměř dva miliony cestujících z Ruska a Ukrajiny, v těchto dvou zemích jsme měli přímá letecká spojení do čtrnácti destinací. Také se nám po pandemii stále nepodařilo obnovit některé dálkové linky, například během léta do Spojených států a Kanady. Dnes se od nás dostanete napřímo pouze do New Yorku, dříve to bylo také do Filadelfie, Toronta nebo Montrealu.
Američané a Kanaďané k nám nemají zájem létat?
Naopak, ten potenciál roste. Problém je nedostatek nových dálkových letadel. Dodávky mají zpoždění dva až tři roky.
Jak a čím tyto výpadky nahrazujete?
Velkou radost nám dělá segment dovolenkových turistů. Češi létají více a více, počet turistů cestujících na dovolenou letadlem vzrostl na sto padesát procent oproti roku 2019. To nám pomohlo výpadky nahradit.
Pokud počet cestujících poroste o milion až dva za rok, kdy přestane kapacita letiště stačit?
Máme dlouhodobě udržitelnou kapacitu terminálů stanovenou na osmnáct milionů cestujících, aniž by utrpěla kvalita služeb. Za současných podmínek jsme schopni dílčího navýšení kapacit dosáhnout například novými spoji v zimním období, zvýšením rychlosti při odbavení prostřednictvím samoodbavovacích kiosků a dalšími úpravami. Rozhodně více cestujících neznamená více letadel. Podle našich statistik v roce 2011 cestovalo jedním letadlem v průměru 75 lidí, dnes je to 130, tedy téměř dvojnásobek. Létají větší letadla, spoje jsou lépe obsazené. Myslím, že je to velice významný krok pro udržitelnost létání.
Co by se stalo, kdybyste na současném letišti měli odbavit třeba 23 milionů lidí?
Ve chvíli, kdy by se překročila naše udržitelná kapacita, klesla by kvalita provozu a úroveň zážitku pro cestující. Taky je třeba k vaší otázce upřesnit, že naše aktuálně maximálně možná kapacita daná platnou studií EIA je 21,2 milionu cestujících. Co se týká kvality služeb, tak jsme už přes deset let zapojeni do standardu vyhodnocování kvality služeb pro cestující Airport Service Quality, kde se opakovaně umisťujeme na první nebo druhé, maximálně třetí příčce v kategorii letišť s deseti až dvaceti pěti miliony cestujících. Pokud bychom překročili naši kapacitu, prodloužily by se čekací doby a spokojenost cestujících by byla pochopitelně menší. Proto intenzivně pracujeme na zvýšení kapacity, představili jsme projekt na rozšíření Terminálu 2 a také úpravu Terminálu 1 spojenou s novou centrální bezpečnostní kontrolou.
Tím myslíte ty nové budovy, kterým lidé začali říkat diamanty?
Ano, ale nejedná se jen o nové budovy, ale také o rozšíření parkovacích kapacit, modernizaci celého dopravního systému v rámci areálu letiště. Takovou studii už máme schválenou a promyšlenou, nyní se bavíme o detailech a začátkem příštího roku budeme intenzivně připravovat dokumentaci pro sdružené územní řízení. Zároveň s tím se bude připravovat výběr zhotovitele a doufáme, že nejpozději v létě roku 2032 budou všechny nové budovy stát a sloužit cestujícím.
Jak často se vás ptají sousedé v Liboci na stavbu paralelní dráhy? Prosí vás, abyste si její stavbu rozmysleli?
Ptají se mě na ni poměrně často, ale nikoli v zásadně negativním smyslu. Spíš než jestli má dráha být, je zajímá, kdy bude.
Tak to asi nepotkáváte tu spoustou lidí, kteří se bojí, že je bude paralelní dráha obtěžovat.
Potkáváme se s těmi, kteří paralelní dráhu podporují, stejně jako s těmi, kteří k ní mají své výhrady. Trpělivě se snažíme vysvětlovat její přínosy a rozptylovat obavy z tohoto projektu, který připravujeme už od roku 2005, v roce 2011 jsme pro ni úspěšně získali povolení EIA. To bylo dvakrát prodloužené a stále platí. V současnosti je obnoveno územní řízení a rádi bychom v příštím roce získali alespoň nepravomocné stanovisko pro její stavbu. Zvětšení kapacit terminálů samo o sobě by nemělo velký význam, kdyby na ně nenavazovalo rozšíření kapacity dráhy, a to hlavně v atraktivních časech, kdy je zájem o sloty, tedy časy odletu a příletu, největší.
Počítáte s variantou, že se proti stavbě odvolají okolní obce a spolky a vy potřebná stanoviska nezískáte?
Nevím, jestli se o tom na šestce tak často mluví, ale paralelní dráha zdejším lidem především přinese uzávěru letiště v noci, přesněji od půlnoci do půl šesté ráno. Je to paradoxní, že některé obce bojují proti realizaci paralelní dráhy a zároveň horují pro noční uzávěru letiště. Jedno bez druhého ale neumíme. Nemáme dostatek kapacit v denní době, abychom sem efektivně přesunuli noční lety. Přímo v podmínkách realizace je stanoveno, že dráha bude v provozu pouze v denní době a letiště celé bude od půlnoci do půl šesté ráno uzavřeno, jak jsem už zmínil. Navíc v Praze 6 přestaneme létat přes některé hustě osídlené lokality.
Nad částí šestky sice letadla přestanou tolik létat, jiných lokalit se ale zvýšený provoz dotkne. Právě ty protestují.
Ano, půjde o Lysolaje, Nebušice, Suchdol, Jeneč a část Hostivice. Hledáme pro tyto obce přiměřené kompenzace. Ale je třeba připomenout, že o projektu paralelní dráhy se mluví dneska už desítky let, v územním plánu je dokonce od šedesátých let minulého století. Ty obce tedy vědí, že nad nimi budou létat letadla. Když si vezmete zmíněné Nebušice nebo Lysolaje, míra jejich osídlení roste. Developeři tam staví, lidé si nové nemovitosti kupují. Sleduji to a nemyslím si, že by zde byla nějaká výrazná skupina protestujících. Komunikujeme bez výjimky se zástupci všech obcí a městských částí dotčených provozem letiště. Například v Přední Kopanině, Kněževsi a dalších obcích, které jsou v bezprostřední blízkosti letiště, se setkáváme s pochopením.
Jak si představujete, že bude letiště vypadat v roce 2050? Budou zde nové budovy, snad sem dojedeme vlakem. Co dál? Stále půjde jen o dopraní uzel, nebo můžeme čekat něco navíc?
To záleží, o jaké části letiště se bavíme. Pokud o areálu Sever, ten bude vždy sloužit primárně pro služby navázané na leteckou přepravu. Co se týká Jihu, tak naše úvahy směřují k tomu, aby měl i jiné funkce. S hlavním městem i okolními obcemi diskutujeme o tom, jaké by byly vhodné. Jak pozemky, které jsou ve vlastnictví letiště – a jde o poměrně velké území – zhodnotit. Tím zhodnocením nemyslím jen jejich cenu, ale jak areálu dát nový život. Můžeme se bavit například o sociální vybavenosti, zdravotních službách, školním kampusu nebo vědeckém centru.
Školy je to, co nyní hlavnímu městu Praze i Středočeskému kraji hodně chybí.
S Prahou nyní intenzivně pracujeme na tom, jak rozvíjet kapacity Střední odborné školy civilního letectví, kterou zde už máme. Škola nám generuje budoucí zaměstnance, ať už letecké mechaniky nebo pracovníky do různých provozů. Studenti k nám chodí na brigády. Zájem o školu je ohromný, proto jsme teď jednu budovu, kterou letiště nevyužívá, připraveni poskytnout na rozšíření kapacity školy, protože vzdělání tady má určitě svoje místo.
Vy podporujete školství i mimo areál letiště. V Praze 6 přispíváte dětem na jazykové vzdělání v rámci programu Otevřený svět. Co vás k tomu vede?
Jsme úspěšní a umíme se o úspěch podělit. Na projektu Otevřený svět jsme s Prahou 6 začali spolupracovat a postupně ho rozšířili na školy v dalších obcích. Navíc máme ještě program Dobré sousedství, který je určený pro naše okolí – obce a městské části, sdružení i spolky, abychom lidem v okolí zlepšili život. Rok co rok vyčleníme určitý objem peněz, kterými přispíváme na projekty, které nám tyto organizace předloží a vybere hodnotící komise, v níž je i zástupce okolních obcí a městských částí. Letos takto rozdělíme 24 milionů korun.
Neocenili by tyto obce více, kdyby je třeba letadla neobtěžovala hlukem?
I to děláme, existují hlukové poplatky, kterými motivujeme letecké společnosti k dodržování určitých postupů a nasazování nových méně hlučných typů letadel s nižší uhlíkovou stopou. Hluk ale nelze úplně eliminovat, proto se snažíme tento diskomfort lidem kolem kompenzovat jinak.
Zlepšit lidem život se snažíte i přímo v Praze 6?
Ano, podporujeme různé akce jako nedávný Festival ambasád, Čarodějnice na Ladronce a další. Pojedete-li k nám trolejbusem, tak Na Padesátníku byla nevzhledná zeď, kterou jsme nechali pomalovat leteckými motivy studenty střední umělecké školy. Ve spolupráci s Prahou 6 jsme tady nechali postavit zastávky, aby se lidem lépe cestovalo. Obyvatelům lokality Na Padesátníku chybělo také připojení na vodovod, a tak jsme se dohodli, že je připojíme na ten náš. To by se mělo realizovat teď v létě.
Říkáte, když k vám pojedeme trolejbusem. Vy jezdíte do práce trolejbusem?
Mám lítačku a jezdím hromadnou dopravou rád. Jet z letiště do centra je vždycky lepší hromadnou dopravou než autem.
Jak moc pomohly trolejbusy ke zlepšení dopravy na letiště? Je třeba ještě budovat vlakové spojení na letiště, nebo ne?
Trolejbusy nám určitě pomohly, díky větší kapacitě přinesly větší komfort pro cestující. V neposlední řadě je to také příspěvek ke snížení uhlíkové stopy. Ovšem vlak je pro zlepšení spojení mezi letištěm a centrem města nezbytný. Co potřebujeme zlepšit, je návaznost na regionální a dálkové vlaky. Dnes lidé dojedou na hlavní nádraží a musejí přesednout na autobus Airport Express nebo využít metro a trolejbus. Přímé vlakové spojení by přineslo kapacitnější a komfortnější spojení. Praha je jedno z mála hlavních měst, které nemají kolejové spojení centra s letištěm.
Říkal jste, že jste se jezdil koukat na letadla jako malý na kole? Žijete celou dobu na šestce?
Narodil jsem se ve vojenské nemocnici, tehdy tam ještě byla porodnice. Rodiče bydleli v Liboci v Pelikánově ulici, pak získali družstevní byt v Kamerunské na Červeném Vrchu, kde jsem vlastně prožil celé dětství. Maminka pracovala na letišti, a potom u Československých aerolinií ve městě, tedy vztah k létaní jsem měl od mala velmi blízký. Pak jsem žil několik let v zahraničí, ale do Prahy 6 jsem se vrátil. Nejprve jsem bydlel ve Vokovicích, pak jsem se přestěhoval do Liboce.
Když by se vás turista zeptal v přistávací hale, že hledá nějaké krásné místo v okolí, kam byste ho poslal?
Určitě do Šáreckého údolí. Krásná je i Hvězda, ale Šárecké údolí mám nejraději. Chodím tam na koupaliště u Veselíka. Je tam sice studenější voda, ale jinak je to skvost.