Sto let střešovického sportu

Stalo se to před sto lety – 27. prosince 1922. Ten den byla slavnostně otevřena střešovická sokolovna. Sokolové si ji zvládli postavit sami svépomocí za pouhých pět měsíců a cenu 660 000 korun. Historie budovy, která patří mezi nejstarší domy ve Střešovicích, se ale začala psát mnohem dříve.

Dnešní sportovní areál byl původně zemědělskou usedlostí Andělka, založenou už v roce 1756. Patřila Strahovskému klášteru a její součástí byla i kaple Panny Marie Andělské, řečené ochránkyně andělů. Proto se také dvoru začalo lidově říkat Andělka. Po dostavbě kostela svatého Norberta v roce 1891 se mše a církevní obřady přesunuly tam a kaple přestala sloužit svému účelu, poté byla při přestavbě zbourána.
Stodolu, patřící do stejné usedlosti, čekala jiná budoucnost. Střešovičtí sokolové ji vykoupili i s přilehlými pozemky od Strahovského kláštera. Peníze získali z dobrovolných sbírek a z velké části svépomocí vybudovali základ sportovního centra. Stačilo zazdít velká vrata pro vjezd vozů a vznikla sokolovna. K položení základního kamene došlo 13. srpna 1922 a koncem roku už starosta Bohumil Krutský přebíral symbolický klíč od budovy.

Nejstarší sportovní organizace
Historie Sokola Střešovice je ještě starší, ustavující schůze se konala 13. prosince 1885. Podle všeho tak jde o nejstarší sportovní organizaci na území dnešní Prahy 6. Teprve s vlastním zázemím, což byla nejen tělocvična, ale sokolovna nabízela také divadelní sál a moderní biograf, přišel rozmach střešovického Sokola. Přispělo k němu též připojení obce Střešovice k hlavnímu městu Praze. V roce 1935 měla zdejší jednota více než pět stovek dospělých členů a početné oddíly dětí a mládeže.
Organizaci provázely nejen úspěchy, ale prošla řadou období, která vážně ohrozila její existenci. Nejprve to byla 1. světová válka, kdy na frontu odešla většina členů jednoty a devět z nich se už nevrátilo. Za druhé světové války byla činnost Sokola násilně přerušena a areál zabral wehrmacht. Co se nepodařilo při obou světových válkách, dokonali komunisté, kteří v roce 1949 odvolali demokraticky zvolené vedení Sokola a dosadili vlastní funkcionáře. V roce 1949 činnost Sokola končí. Po reorganizaci socialistické tělovýchovy vzniká závodní tělovýchovná jednota Sokol – Stavoprojekt Střešovice a později v roce 1955, po sloučení několika stavebních závodů, nastupuje Tatran Střešovice SSŽ. V roce 1989 byla Organizace Sokol Praha Střešovice obnovena.
Sokol Střešovice, to nebylo jen cvičení na gymnastických náčiních. Ženy se v jeho barvách ve 30. letech minulého století staly několikrát tenisovými přebornicemi Československé obce sokolské. V zimě je pak na kurtech vystřídali hokejisté. Stačilo plochu postříkat vodou a hrálo se, dokonce na velmi vysoké úrovni, protože v roce 1938 se na zimních sletových hrách v Tatrách střešovičtí hráči probojovali až do finále. Úspěšné bylo i družstvo lyžařů. Před 2. světovou válkou byl velký důraz věnován střelbě a dalším branným dovednostem.

Úspěšné spojení Sokola a Tatranu
Ku prospěchu jak Tatranu, tak Sokola bylo ukončení téměř dvanáctiletého soudního sporu o sokolovnu, který probíhal v 90. letech minulého století. V současnosti obě organizace působí pod jednou střechou a v jednom areálu, úzce spolupracují. Utichly dlouholeté boje, do štítu sokolovny se po desetiletích vrátilo logo Sokola a ve vestibulu byla instalována deska uctívající památku mrtvých sokolů z 1. světové války.
A vrátily se i velké sportovní úspěchy. Na místě tenisových kurtů v současnosti stojí hala Tatranu, jehož pýchou jsou vedle házenkářek a volejbalistek především florbalisté a florbalistky. Oddíl házené vychoval řadu reprezentantek, volejbalistky s pěti mistrovskými tituly a dvěma stříbrnými medailemi z poháru mistrů evropských zemí stále patří mezi historicky nejúspěšnější české kluby. A florbalisté jsou se šestnácti triumfy nejúspěšnějším českým klubem historie, ženy posbíraly celkem pět prvenství. Kde se zrodil tento úspěch? „My jsme vlastně florbal v České republice v roce 1991 zakládali. U nás vznikl florbalový svaz, u nás se podepisovaly ustavující dokumenty, u nás byly první mantinely,“ vzpomíná předseda Tatranu Martin Vaculík. V klubu mají i družstvo vozíčkářů, kteří hrají florbal na mechanických vozíčcích.

Zájem o členství je velký
V současnosti má Tatran Střešovice na 1700 členů, z nichž řádově tisícovka jsou děti. Také proto, že klub nabízí mnohem více než jen florbal. Mají zde oddíly volejbalu, házené, tenisu, badmintonu i vynikající cvičení pro děti ve věku od šesti měsíců do čtyř let. Pravidelné cvičení zde mají senioři a komplexní nabídku aktivit doplňuje oddíl hendikepovaných sportovců. Sportovní činnost zajišťuje téměř sto trenérů a cvičitelů. V současnosti se Tatran dělí o historickou sokolovnu s místním Sokolem. Dále má halu a malý sál pro cvičení dětí, dva tenisové areály, haly na badminton a beachvolejbal, venkovní volejbalové hřiště, tréninky probíhají ve školách a školkách. „Stále však bojujeme s nedostatkem místa, kdybychom měli více sportovišť, mohli bychom přijmout další členy. Ale nyní je kapacita naplněna dětmi převážně z Prahy 6. Dokonce jsme byli nuceni přesunout část svých aktivit do nové haly v Řepích,“ říká Martin Vaculík. O místa v tělocvičně se přetahují se Sokolem, jeho oddíl čítá více než stovku členů, pro další rozšiřování není kapacita. „Rádi bychom zřídili oddíl stolního tenisu, ale není prostor. Potřebujete trénovat každý den a nelze stoly stavět a po hodině opět skládat,“ říká starosta střešovických sokolů Zdeněk Pácha. Možnosti pro rozvoj jsou v zastavěné části města minimální, prostor by ale mohlo nabídnout venkovní hřiště. „Nyní ho v podstatě využíváme od dubna do června, pak jsou děti na prázdninách, a vrací se opět v září a říjnu. Pokud by se ho povedlo zastřešit a vytvořit zde například zimní nafukovací halu, mohlo by se v něm sportovat i v zimě,“ doplňuje Zdeněk Pácha. „S vedením městské části máme vytipované lokality, kde by šlo budovat další sportoviště, doufám že se k těmto úvahám brzy vrátíme. Sto let stará sokolovna i hala postavená jako sklad spartakiádních lehátek opravdu nesplňují parametry moderních sportovišť. Vybudování multifunkční sportovní haly v Praze 6 je pro nás velkým snem, “ doplňuje Martin Vaculík.