Proč byste nikdy neměli krmit vodní ptáky
Krmení kachen, labutí a dalších obyvatel rybníků a řek se stalo oblíbenou činností nejen rodičů s dětmi. Přináší však s sebou celou řadu negativních následků – může poškodit zdraví ptáků i změnit jejich chování a hnízdění.
Na vodních nádržích a rybníčcích Prahy 6 lze pozorovat širokou škálu druhů s různými nároky na potravu. Labutě se živí mokřadní vegetací, slípky, lysky a plovavé kachny, například kachna divoká, mají v jídelníčku jak rostliny, tak i vodní bezobratlé živočichy. Potápivé kachny jako polák velký nebo polák chocholačka vyhledávají hlavně vodní bezobratlé, které doplňují některými vodními rostlinami. Nicméně v době reprodukce mohou samice zejména kachen zvýšit příjem bezobratlých, neboť potřebují více sil na náročné hnízdění. Mláďata se po vylíhnutí živí výhradně živočišnou potravou, bohatou na proteiny.
Pozor na pečivo
Když ale vodní ptáky krmíte lidskou potravou, tedy hlavně starým pečivem plným soli a cukru, které už někdy začíná plesnivět, způsobujete jim tím celou řadu problémů. Především jim ničíte zdraví. Jestliže mají hlavně kachny a labutě neomezený přísun rohlíků a housek bez nutnosti vynaložit jakoukoli energii hledáním potravy, velmi rády toho využijí a jejich jídelníček se stane na těchto nutričně chudých potravinách závislý. Budou jim však chybět důležité živiny, a pak dojde k oslabení organismu, podvýživě, u kachen i labutí se v důsledku toho objevuje deformace kostí a peří. Zároveň poroste jejich tělesná hmotnost, hůře se jim bude létat a unikat predátorům. Objevují se i změny v jejich chování jako ztráta přirozené plachosti a samice si nevybírají místo pro hnízdění podle optimálních podmínek pro úspěšné vyvedení mláďat, ale podle toho, kde dostávají od lidí pečivo. Také často dochází k velkému shromažďování vodních ptáků na jednom místě, nadměrné množství trusu společně se zbylou potravou se pak dostává do vody, čímž může docházet ke zhoršení její kvality a negativnímu poškození organismů, kterých v ní žije spousta.
Konkurují si s kapry
Jedním z rybníčků hojně vyhledávaným na krmení vodních ptáků je park Kajetánka, asi kvůli snadnému přístupu z kamenité plošiny lemující břeh. Už když přijdete blíže, můžete si všimnout, že se začnou shlukovat nejen kachny, lysky a slípky, ale dokonce i kapři. Ti vysokým přísunem potravy nabyli enormních rozměrů a konkurují vodním ptákům při hledání bezobratlých. Možná proto tam teď jedinou rodinku vodních ptáků představují dvě odrostlá lysčí mláďata, přestože má místo potenciál hostit daleko více rodinek vodních ptáků.
Často se uvádí, že chcete-li vodní ptáky krmit, doneste jim vhodnější potravu, hlavně zeleninu jako salát, hrášek, kukuřici nebo obiloviny – oves, žito a podobně. „Prosíme, nekrmte je vůbec, ať už kvůli rostoucí biomase ryb, znečišťování vody zbytky, tak i nechtěnému šíření hlodavců, například potkanů, kteří představují v Praze problém. Zkuste namísto toho vodní ptáky nerušeně pozorovat a třeba nám i napsat, kolik jste spočítali kachňátek nebo co zajímavého jste viděli,“ žádá Martina Čehovská z odboru dopravy a životního prostředí Prahy 6.