Zápisy do ZŠ: Spádovou turistiku může vyřešit jen změna zákonů

Rodiče v Praze 6 mohou pro své děti vybírat školy s rozšířenou výukou jazyků, se sportovním či matematickým zaměřením, ale i s Montessori nebo waldorfským způsobem výuky. Stejně jako jinde se pak šestkové školy potýkají s tím, že o některé je zájem mnohem vyšší, než činí kapacita.

Protože tento problém neřeší jen školy v Praze 6 nebo hlavním městě, byly vytvořeny ke každé škole takzvané spádové oblasti, které pro šestku stanovuje obecně závaznou vyhláškou Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Děti s trvalým pobytem v tomto obvodu dostávají při přijímacím řízení přednost před těmi bydlícími v jiných lokalitách Prahy 6 nebo v jiných městských částech či městech. V Praze 6, která má dlouhou hranici se Středočeským krajem, je tento problém závažnější než v jiných městských částech – do škol sem chtějí i děti středočeské a také z přibývajících satelitů v prstenci okolo Prahy. Rodiče, kteří přijíždějí každý den za prací a hledají kvalitní školství pro své děti, volí ty na šestce.

Učíme vlastní děti lhát?
Aktuální situace je taková, že se někteří rodiče v touze zajistit svému dítěti co nejkvalitnější vzdělání již od první třídy, neváhají uchýlit k jakýmkoliv praktikám, které jim umožní umístit dítě do té školy, kterou si vybrali, a ne tam, kam by bylo podle spádové vyhlášky dítě přednostně přijato. A aby zvýšili šanci dítěte na přijetí, volí formu změny trvalého bydliště svého předškoláka. Ideální řešení tohoto problému ale zatím nikde v České republice nalezeno nebylo.
„Učíme vlastní děti lhát. Pokud totiž chcete svoje dítě dostat do waldorfské či Montessori základní školy zřizované městskou částí, nebo prostě jen do školy, o které jste přesvědčeni, že je ta pravá – musí u ní dítě bydlet. Pokud nebydlí, na většinu ceněných škol se nemá šanci dostat. Můžete ho tam ovšem přestěhovat – aspoň na papíře, domluvit se s majitelem bytu poblíž, že dítě nahlásí k sobě. A rodič i dítě u zápisu odříkají, že bydlí jinde, než skutečně bydlí. Rok co rok se rodiče budoucích prvňáčků diví, že tak špatný systém funguje na tak chytré městské části, jako je šestka,“ konstatuje zastupitel a člen školské rady ZŠ Vokovice (zřizovatelem je hl. město) Tomáš Šídlo (Piráti), který také působí jako předseda magistrátní Komise pro mimoškolní vzdělávání a výchovu zastupující předseda magistrátní Komise pro školskou infrastrukturu. „Věřil jsem, že při vzniku nové vzdělávací strategie Prahy 6 si zrovna tohle v zastupitelstvu a v jeho výborech vyříkáme a že se ve strategii objeví způsob, jak školství dělat jinak a líp, nejen pokud jde o zápisovou turistiku,“ dodává Tomáš Šídlo.
„Řešení takzvané spádové turistiky bohužel není v kompetenci městské části, proto ho nemohla řešit ani nová vzdělávací strategie. Změnu může přinést pouze vláda a novelizace příslušných zákonů,“ reaguje na jeho slova radní pro školství Marie Kubíková (ODS).

Šance na přijetí i bez podvodů
Konstatovat, že na některou základní školu se lze dostat jen ze spádové oblasti, ovšem nelze. Situace se každý rok mění. Potvrdily to i letošní zápisy. V Základní škole A. Čermáka posledních zhruba pět let evidují stále větší a větší počet dětí hlásících se do první třídy, číslo tady vyrostlo ze zhruba 160 na více než dvě stě v posledních dvou letech. Do prvních tříd letos byly přijaty pouze všechny spádové děti, a to jen díky tomu, že se kapacita prvních tříd rozšířila z 82 na 86. Škola tak dosáhla maximální rejstříkové kapacity 725 žáků. Ovšem na nedalekou a také velmi oblíbenou Základní školu náměstí Svobody letos bylo přijato i 22 nespádových dětí, z nichž jen sedm zde mělo sourozence (při přijímání je to určitá výhoda, je snaha, aby děti z jedné rodiny chodily do stejné školy, pokud o to mají zájem) a dalších 15 zde našlo místo z jiných oblastí Prahy 6.
Neexistují ani možnosti, jak přesně zjistit, o jak velký problém jde – týká se ročně jednotlivců, nebo až desítek dětí? „Kolik rodičů mění účelově trvalé bydliště svých dětí, nevím, takový údaj je obtížné seriózně sledovat. V současné době se tomu nicméně nedá nijak účinně bránit, neboť platný školský zákon ukládá ředitelům škol přednostně přijímat uchazeče s trvalým bydlištěm ve spádovém obvodu školy platném v den podání žádosti,“ konstatuje Petr Karvánek (STAN), zastupitel a ředitel ZŠ A. Čermáka. Systémově změnu bydliště nesledují ani v ZŠ náměstí Svobody. „Ale přibližně pět až deset dětí přinese k zápisu potvrzení o trvalém pobytu ve spádové oblasti školy, který vznikl v posledním měsíci před zápisem,“ konstatuje ředitelka Michaela Rybářová. Nemusí to však znamenat účelovou změnu, někdy rodina v místě žije už několik let a teprve nástup dítěte do školy ji donutí změnit si trvalé bydliště.

Pomůže jen zásadní změna zákona
Lepší legální kritéria než spádové obvody pro přijímání dětí do prvních tříd zatím neexistují. Pokud by se stala Praha 6 jedinou spádovou oblastí, musela by hledat jiné varianty, jak si poradit s velkým zájmem o některé ze škol, nejčastěji se mluví o příjímacích zkouškách nebo losování. „Přijímací zkoušky jsou nepřijatelné, jde přece o povinné vzdělávání,“ říká ředitelka Michaela Rybářová. „Jedinou možností, která by nám zbyla, je losování. Co s dětmi, které se na spádovou školu nedostanou, naše legislativa neřeší. Zřizovatel nemá například možnost rozhodnout, jaká jiná škola, v jejíchž kapacitních možnostech přijetí je, je povinna uchazeče přijmout,“ upozorňuje ředitel Karvánek.
Navíc takzvaná spádová turistika by vznikem Prahy 6 jako jednoho spádového obvodu nevymizela – bydliště by měnili rodiče z jiných městských čísti i středočeských obcí, kteří by si přáli děti umístit do zdejších škol.
„Šestka je zvyklá nespoléhat na ostatní, proto jsme v této věci dlouhodobě aktivní,“ reaguje radní Marie Kubíková a dodává: „Praha 6 z pozice zřizovatele základních a mateřských škol, nemůže přímo navrhovat novely zákonů. Nemáme ani mandát a ani odborná pracoviště ministerstva či magistrátu, abychom dokázali takovou změnu kompletně připravit. Nemáme však zejména potřebnou zákonodárnou iniciativu, tu má nám nejbližší zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku, tedy v našem případě hlavní město Praha.“
Marie Kubíková spolupracuje se starostkou Prahy 2 Janou Černochovu, která je zároveň poslankyní. Praha 2 řeší podobný problém, proto společně požádaly o spolupráci Parlamentní institut, který by měl zpracovat analýzu situace kolem přijímání dětí do škol v ostatních zemích EU, případně v dalších vybraných státech. Ta by měla být základem pro nastartování potřebných změn. Tohoto tématu by se také měla chopit Poslanecká sněmovna a uspořádat následně odborný seminář na toto téma, kde by se závěry analýzy mohly diskutovat a vést k dalším krokům, které nám pomohou problém takzvané spádové turistiky řešit.
„Chceme dát co největší možnost volby šestkovým rodičům, ale nechceme být sponzory neodpovědných středočeských obcí. Kvalita a pestrost našich škol a jejich dobrá pověst totiž právě k takovému chování vybízí,“ doplňuje Marie Kubíková.