Budoucnost a rozvoj školství

Před 130 lety byla otevřena jedna z prvních základních škol na území dnešní Prahy 6 – Základní škola Norbertov. Vzdělání dětem poskytuje dodnes. Stejně jako dalších čtrnáct základních a 33 mateřských škol zřizovaných městskou částí, které navštěvuje více než 12 tisíc dětí.

Kolik bude škol na území Prahy 6 za sto třicet let, lze odhadnout těžko, naopak poměrně přesnou představu má městská část o svém školství v roce 2030. A to díky koncepci podpory a rozvoje školství pro období 2021–2030 Vzdělaná Šestka. Příprava dokumentu začala už v roce 2019, kdy vznikla pracovní skupina složená z odborníků, zapojených v projektu Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání II, z ředitelů šestkových škol a školek a také radní pro školství a pracovníků odboru školství. Na posledním jednání koncepci schválilo i zastupitelstvo.
Co dokument nabízí? „Zabývá se třemi oblastmi: vizemi a budoucností pedagogiky samotné, kapacitou škol a školek a investicemi do jejího rozšíření a také školním stravováním,“ vysvětluje radní pro školství Marie Kubíková (ODS).
Školství v Praze 6 si už léta drží vysoký standard. Není to ale náhodou. „Už od devadesátých let se na něm podílejí ředitelé a pedagogové, kteří ve školách působili a působí, ale zároveň byla vždy důležitá podpora a dobrá spolupráce s radnicí. Jednalo se nejen o verbální podporu a studijní výjezdy ředitelů do škol v zahraničí, ale také o péči o budovy a programy, které pomáhají k dalšímu rozvoji škol a jejich žáků,“ konstatuje Jana Matoušová, hlavní manažerka a vedoucí odborného týmu projektu Místní akční plán vzdělávání Praha 6-II. Zároveň však dodává, že podobný přístup má dnes už řada jiných radnic, proto je třeba hledat další způsoby podpory, jak nastavený standard nejen udržet, ale i dále rozvíjet. Koncepce školství Vzdělaná šestka patří mezi ně. Jako podklad pro její vznik posloužilo několik dokumentů, například Demografická studie z roku 2018, dotazníkové šetření nazvané Mapa školy a také každoroční výsledky srovnávacích testů žáků 6. a 9. tříd.

Co ukázala Mapa škol?
Mapa škol je anonymní dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 5300 rodičů, 7500 žáků a 600 pedagogů a ostatních zaměstnanců ze všech šestkových škol a školek. Díky tomu nabízí komplexní systém hodnocení atmosféry ve školách, který povede k dalšímu zkvalitnění vzdělávání, školního prostředí a mezilidského soužití.
Z dotazování vyplynulo, že mezi plusy základních škol se řadí:

kvalita výuky
specializace školy na určitou oblast
kvalifikovaní pedagogové, kteří mají zájem o další vzdělávání a inovace
dobrá komunikace a spolupráce s rodiči
účast škol v projektech a soutěžích

Mezi minusy se objevuje například:

příliš mnoho žáků ve třídách
nedostatek nových kvalifikovaných pedagogů
malé využití počítačů ve výuce
věková struktura pedagogického sboru

Mapa se zabývá i možnými hrozbami a mezi nimi jmenuje třeba odchody dětí na víceletá gymnázia, konkurenci ostatních škol v okolí, rušení dopravních spojů a nedostatek financí od zřizovatele, ze státního rozpočtu i sponzorů. A příležitost pro jejich rozvoj vidí třeba ve spolupráci se zahraničím a partnerskými školami a také v další specializaci.
Některé plusy, například kvalifikovaní pedagogové, a minusy se opakují také v Mapě mateřských škol.

Ta mezi klady řadí:

vysokou míru kvalifikovanosti pedagogů
dobrou úroveň vzdělávání v MŠ zřizovaných Prahou 6
rovnoměrné rozmístění a dobrou dopravní dostupnost školek
moderní interiéry většiny školek a estetická a bezpečná hřiště
web www.jakdoskolky.cz a jeho využití při zápisech

Jako minusy tazatelé nejčastěji uváděli:

přetrvávající nedostatek míst k předškolnímu vzdělávání
vysoký počet dětí ve třídách
zvyšující se počet dětí s odlišným mateřským jazykem a s nedostatečnou znalostí českého jazyka
absenci odborníků například na právní poradenství nebo školního psychologa, zátěž ředitelů při přípravě projektů a žádostí EU

Mezi hrozbami, které by mohly zhoršit kvalitu předškolního vzdělávání na šestce, pak mapa jmenuje nedostatek kvalifikovaných pedagogických i nepedagogických pracovníků a také asistentů pedagoga na pracovním trhu i nejasnou budoucnost jejich financování. Dále nárůst počtu dětí a s tím spojenou vysokou obsazenost tříd anebo rostoucí počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a odlišným mateřským jazykem. A co by mohlo tato rizika odvrátit? Nové pracovníky by do šestkových školek mohly přitáhnout profesní byty a nové ubytovací kapacity. Přetíženým školkám pak určitě pomůže navyšování kapacit a pasportizace budov, která by sloužila k jejich obnově a rekonstrukci. Rozšířit by se měly i možnosti stravování pro děti s dietními omezeními.
Přibývat by mohlo školek s výukou cizích jazyků, o které je mezi rodiči zájem. „Většina školek nabízí výuku cizích jazyků jako kroužky pro starší děti. Ideální je, pokud pak mají návaznost v základní škole. My chystáme od září bilingvní třídu v angličtině, kde bude jedna paní učitelka mluvit pouze anglicky, druhá pouze česky,“ uvádí Helena Petříčková, ředitelka MŠ Sbíhavá, a dodává, že zároveň ale do školek přichází spousta dětí, které dost dobře nemluví česky, a přesto si pro ně rodiče přejí výuku cizího jazyka.
S tím souhlasí i Pavla Ducháčková Chotková (Zelení): „Podle mě by učitelům i rodičům více pomohlo, kdyby se ve školkách spíš než na angličtině pracovalo s logopedickými problémy, případně s výukou českého jazyka u dětí cizinců. Kvalitní angličtina v přiměřeném rozsahu od první třídy je zárukou, že ji děti do konce devítky budou celkem solidně ovládat.“

Testování žáků
Dalším zdrojem informací pro vytváření koncepce Vzdělaná šestka bylo srovnávacího testování v českém a anglickém jazyce, matematice a obecných studijních předpokladech, kterého se kromě žáků 6. a 9. tříd všech základních škol v Praze 6 účastní i další stovky škol a desetitisíce žáků z celé republiky. Toto on-line externí testování slouží k získání nestranné zpětné vazby k využití studijního potenciálu nejen jednotlivých žáků, ale i tříd a škol. Praha 6 do
svých škol srovnávací testování od společnosti
www.scio.cz objednává od roku 2007. Průběžné výsledky potvrzují nadprůměrné výsledky dětí v českém jazyce, matematice a všeobecných studijních předpokladech, výrazně nadprůměrné pak v anglickém jazyce, který je na šestce – i díky spolupráci s Letištěm Praha – dlouhodobě systémově podporován. Zatímco při posledním testování ve školním roce 2019/2020 byli naši deváťáci oproti svým vrstevníkům v českém jazyce, všeobecných studijních předpokladech a matematice lepší o deset, jedenáct a dvanáct procent, v angličtině to bylo dokonce o 23 procent. A podobných výsledků dosahovali i šesťáci. V prvních třech předmětech zaznamenali lepší výsledky o deset a devět procent, v angličtině pak o sedmnáct.

Demografická studie
Demografickou studii, která je nutná pro správné plánování kapacit školských zařízení, pro Prahu 6 zpracovala Katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE, je aktualizací předchozí studie z roku 2013. Je možné říct, že celkem přesně lze odhadnout potřebnou kapacitu školek a škol v příštích šesti letech, protože tyto děti se už narodily. Vývoj v následujících letech je však závislý zejména na tom, zda se bude rodit stále více dětí a také kolik se v Praze 6 dostaví nových domů a bytů pro mladé rodiny. V současnosti také víme, že 18 % dětí z Prahy 6 zahajuje školní docházku v soukromé škole, v jiné městské části či mimo Prahu. Do budoucna se však může podíl těchto dětí snižovat a více jich zůstane v místě svého bydliště. Většina pražských základních škol totiž může omezovat přijímání žáků, kteří v příslušné městské části nemají trvalé bydliště. Platí to i pro Prahu 6, která na to bude reagovat zvyšováním kapacity škol a současně omezováním přijímání žáků odjinud. Celkově lze z těchto údajů jistě odhadnout jedno – počet dětí bude ve školkách a školách zřizovaných městskou částí přibývat.

Jak tedy bude vypadat školství v roce 2030?
Cíl lze shrnout do jedné věty: Všechny mateřské a základní školy budou dosahovat vysoké a srovnatelné úrovně vzdělávání. Ovšem dosáhnout toho obnáší spoustu práce, desítky kroků, rozhodnutí, vylepšení. Koncepce je dělí do tří skupin – na oblast pedagogickou, materiální a investiční a také oblast školního stravování.

Oblast pedagogická
Zde si jako první cíl klade městská část systematicky rozvíjet matematickou, finanční a přírodovědnou pregramotnost a gramotnost, oblast informačních a digitálních technologií a polytechnického vzdělávání. K tomu chce využívat například metodu Hejného anebo japonské hlavolamy jako Faktors, Hidoku, Shidoku, hry Oslíčku, otřes se a podobně.

K podpoře digitální gramotnosti by mělo pomoci využívání hraček v oblasti jednoduchého programování, například roboti OZOBOT, programování, například Scratch, Python, Codu, využití Minecraftu ve výuce například dějepisu a fyziky. Podporu bude mít i výuka psaní všemi deseti. Radnice chce také podporovat organizování nejrůznějších olympiád a aktivitu žáků v soutěžích jako Matematický klokan, Pangea, Pythagoriáda, Speedmath. Využívány budou i chytré telefony formou BYOD a polytechnická hnízda. Díky tomu by měli v šestkových školách v roce 2030 působit nejen vzdělaní pedagogové, ale i žáci schopní efektivně používat dostupné moderní techniky a technologie ve vzdělávacím procesu.
Velký důraz chce šestkové školství klást na čtenářskou gramotnost, jazykovou výchovu svých dětí, estetiku a historii. Čtenářské dovednosti se tak snaží zatraktivnit pomocí projektů, např. Čtení pomáhá. Podporu získají všechny aktivity související s rozvojem výuky cizích jazyků jak v základních, tak mateřských školách, výjezdy žáků do zahraničních partnerských a jazykových škol, získávání mezinárodních certifikátů a další rozvoj spolupráce s Letištěm Praha například formou exkurzí v bilingvní formě. Zdokonalovat by se v cizích jazycích a dovednostech měli i pedagogičtí pracovníci, aby se ve výuce mohla více rozšiřovat metoda CLIL či bilingvní výuka.
Ve všech školách se posílí zdokonalení jazykových znalostí a dovedností všech pedagogů a přispěje tak ke zvýšení porozumění a jazykových dovedností žáků.
Podpořit zájem o historii mohou projektové dny, spolupráce s pamětníky a veterány, například projekt Příběhy našich sousedů, spolupráce s Generálním štábem Armády ČR. Využít chce městská část i instituce, které na svém území má, jako Národní technickou knihovnu, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Dejvické divadlo, Divadlo Semafor, Villu Pellé, Píseckou bránu, Galerii Chodník, Letohrádek Hvězda, Břevnovský klášter a ostatní církevní instituce.
Rozšířit by se mohla spolupráce s ambasádami, diplomaté budou vždy vítáni nejen na základních školách.
Cílem je, aby v roce 2030 žáci šestkových škol uměli pracovat s informacemi, kriticky je posuzovat a vyhodnocovat.
Součástí koncepce rozvoje školství je i podpora mimoškolního vzdělávání a oblast tělovýchovy a sportu. Obsahuje podporu sportovních soutěží, rozvoj spolupráce se sportovními kluby i s využitím projektů, například Trenéři do škol, Sportující mládež v MŠ, olympiáda mateřských škol. Pokračovat bude finanční podpora provozu sportovišť ve školských zařízeních a jejich maximálního využití pro veřejnost při zachování bezpečnosti a ekonomiky provozu škol. Nebude opomenuta ani oblast environmentální výchovy, kde bude rozvíjena spolupráce s ČZU a Lesy hlavního města Prahy.

Důraz na společné vzdělávání a prevenci
Koncepce se zabývá i společným vzděláváním, podporou jak znevýhodněných, tak nadaných dětí, tedy inkluzí. Zde deklaruje vzájemnou spolupráci škol při výměně zkušeností s řešením problémů a inspiraci postupy, které se osvědčily v jiných školách. Stejně tak podporuje navázání úzké spolupráce se středními, vysokými školami a odbornými pracovišti zejména při práci s nadanými dětmi, například s Mensou ČR. „Nadané a talentované děti je třeba podporovat, ačkoli pro Prahu 6 zatím hraje do karet složení obyvatel a jejich přirozená snaha pomáhat svým dětem i ve vzdělávání. Ovšem městská část by se měla snažit udržet si dobré učitele a také zachovat pestrost v nabídce různě zaměřených škol, ačkoli zde vidíme snahu ministerstva školství tuto pestrost omezit,“ konstatuje Václav Fořtík (Piráti), který se zabývá vzděláváním nadprůměrně inteligentních dětí.
„Takzvaně odlišných dětí ve školách každým rokem přibývá. Zájem pedagogů o vzdělávání v této oblasti je velký a svědčí o tom, že učitelé hledají efektivní formy práce s těmito žáky. Nadané děti se již nyní daří podporovat nejrůznějšími aktivitami – ať už přímo ve školách, různými soutěžemi nebo ve spolupráci s externími organizacemi, ale možností by jistě mohlo být více,“ říká Jana Matoušová z projektu Místní akční plán vzdělávání Praha 6-II.
Co se však v tuto chvíli ukazuje jako velmi důležité, je navýšení kapacity Speciálně pedagogického centra při FMŠ Arabská. A to jednoznačně potvrzuje i vedoucí tohoto centra Jana Nermutová: „V tuto chvíli se o úvazek 2,3 dělí dvě psycholožky a dvě speciální pedagožky, které zajišťují veškerý provoz SPC. Do péče přijímáme už děti raného předškolního věku s nejrůznějším typem obtíží: opožděným vývojem, narušenou komunikační schopností, vrozenými vývojovými vadami, poruchou aktivity a pozornosti a podobně. V péči máme aktuálně 215 dětí a k dispozici dvě malé pracovny.“
Většina dětí navštěvuje centrum po dobu povinné školní docházky a zároveň centrum přijímá každoročně kolem třiceti nových dětí. Aktuálně tak musí další zájemce odmítat a není proto schopné plnit zadání zřizovatele, tedy městské části. A jaké poslání má speciálně pedagogické centrum? Kromě diagnostiky zajišťuje poradenství pro rodiče, doporučuje vhodný typ vzdělávání. Školám vypracovává doporučení ke vzdělávání, v němž stanoví rozsah a míru speciálních vzdělávacích potřeb dětí. Ředitelé tak mohou žádat o finanční prostředky na asistenta pedagoga či potřebné pomůcky. „Každé dítě jednou ročně navštěvujeme v prostředí školy, pedagogům nabízíme metodické vedení. Nedílnou součástí naší práce jsou pravidelné schůzky, kde se setkávají všichni, kdo se o dítě starají. Kvalita a komplexnost poskytované péče je pro nás zásadní, také proto nemůžeme v tuto chvíli přijímat nové klienty. Je pro nás často bolestné uchazeče odmítat, obzvlášť pokud vnímáme, že rodič je na hranici svých možností, že bez našeho doporučení nemůže být dítě přijato do speciální školky, že bez našeho doporučení nemůže být dítěti zajištěn asistent pedagoga,“ vysvětluje Jana Nermutová. Poradna by proto měla co nejdříve rozšířit kapacitu na čtyři celé úvazky a k tomu přiměřené prostory, v nichž by se mohla konat setkání rodičů a dětí s odborníky.