1. Titulní stránka
  2. Archiv
  3. 2021
  4. březen

Kulturní koncepce

náhled souboruRok a půl připravovaná analýza má kulturní provoz v Praze 6 nasměrovat na dalších deset let. Kromě popisu současné situace, návrhu dalšího směřování také odhaluje slabiny systému. 

„Velmi podstatným postřehem analýzy je zjištění, že se toho v Praze 6 děje velmi mnoho, ale veřejnost o tom často neví. Chybí nám platforma, která by soustavně a atraktivně uměla propojit nejen konzumenty kulturního provozu, ale také jejich aktéry, kteří o to jednoznačně stojí, což také vyšlo najevo během přípravy koncepce,“ konstatuje místostarosta pro kulturu a sport Jan Lacina (STAN).
„Dělat koncepční a strategická rozhodnutí bez detailní znalosti prostředí a bez tvrdých dat, která jsou obsažena v analytické části koncepce, není odpovědné. Strategické plánování je obecně uznávaný princip správy věcí veřejných, který tato koalice plně podporuje,“ odpovídá na otázku, k čemu městská část potřebuje takovou analýzu, Petr Prokop (STAN), předseda kulturní komise, která dokument několikrát projednávala, připomínkovala a nakonec jednomyslně schválila všemi členy. Koncepce byla vytvářena a projednávána za aktivní spolupráce s opozicí a podílela se na ní i více než dvacítka osobností kulturního života městské části. Proto by podle něj měla být odolná i proti případným změnám politického prostředí v Praze 6.  Všeobecně pak posílí pozici radního nebo přesněji radních pro kulturu – platit bude skoro tři volební období – při prosazování podnětů, námětů anebo třeba rozvoji kulturní infrastruktury, do níž se už patnáct let téměř neinvestovalo. Budoucí návrhy tak lze podložit fakty a daty v tomto dokumentu uváděnými. Na dubnovém jednání dokument projednají zastupitelé Prahy 6.

Jde o spokojenost občanů
V Praze 6 žije druhá nejvzdělanější populace v hlavním městě, patří také k pěti městským částem s nejstaršími obyvateli, ačkoliv se sem stěhují mladé rodiny. Analýza pracuje i s tím, že dvanáct procent šestkových rezidentů jsou cizinci. Všichni obyvatelé dohromady formují svou aktivitou identitu kulturního prostředí. ­Praha 6 jako součást hlavního města tvoří i kulturní značku. „Říkám, že značka Praha 6 se neprodává na burze, není pro nás tak důležitá, oproti tomu, jak jsou tady spokojení lidé,“ ­dodává k této části studie Jan Lacina. A spokojenost se může lišit podle toho, kde kdo zrovna bydlí.  Kulturní a komunitní akce jsou totiž podle analýzy příliš zaměřené na centrální části městské části, tedy Dejvice, Břevnov, Bubeneč. Naopak lokality jako hustě osídlené oblasti Vokovic, Červený Vrch, Veleslavín, Dědina, severní část Petřin a také Sedlec, Ruzyně a část Břevnova, tzv. Malý Břevnov jsou od kultury odtržené. Z toho plyne pro městskou část několik závěrů. Například pokud v rozvojových územích – aktuálně jde o Novou Ruzyni a Sedlec – budou vznikat školy, měly by v sobě zahrnutou i kulturní funkci, čímž je myšlen třeba multifunkční společenský sál pro konání kulturních, společenských a komunitních akcí, jinak má městská část jen minimální možnosti, jak do těchto lokalit dostat kulturní infrastrukturu.

Infrastruktura pro kulturu chybí
Kultura v Praze 6 dosáhla vysokého standardu a už několik let si ho udržuje, ačkoli investice do infrastruktury a kulturních budov jsou téměř nulové. Městská část vlastní budovy, v nichž sídlí tři zdejší divadla – Dejvické, Semafor a Spejbla a Hurvínka. Pouze v nich a také v kině Dlabačov se nacházejí jediné sály pro konání koncertů, představení a podobných akcí. Na chybějící moderní sál s dostatečnou kapacitou 200 až 250 míst upozorňuje nejen analýza, ale i Ilja Šmíd, organizátor Břevnovských hudebních setkání a jeden z odborníků, který se na Kulturní koncepci podílel: „Máme zde sice velkou a hojně navštěvovanou Operu v Šárce, dalších možností pro vážnou hudbu ale vidím pomálu. Koncerty se dělají v Tereziánském sále břevnovského kláštera, Národní technické knihovně, větší sál nabízí snad jen kostel Československé církve husitské. Koncertní sál nám chybí. O jeho stavbě už se uvažovalo v jedné z novostaveb na Vítězném náměstí, ale z ní sešlo. Mělo by se na něj – a na kulturu obecně – myslet v nových transformačních územích. Velký potenciál také vidím ve Veleslavínském zámku,“ dodává bývalý ministr kultury. Ve využití Veleslavínského zámku jako kulturního zařízení se shoduje i s vedením městské části. Památka je však stále ve vlastnictví státu a platí, že by ji do svého vlastnictví rádo získalo hlavní město, které by ji pak převedlo do užívání městské části. Jednání o podmínkách mezi státem a magistrátem ještě probíhají. Míst vhodných pro kulturu se však v Praze 6 nachází více. Pokročily snahy vybudovat z vily U Vorlíků multifunkční Dům Prahy 6. Jde o vilu, kterou převedl na Prahu 6 magistrát pro potřeby školství, ale přestavět vilu na školku, jak se původně zamýšlelo, by nebylo tak jednoduché. „Proto už jsem požádal magistrát o rozšíření možnosti využití objektu pro školství, kulturu a úřad městské části. Pozemek by se měl rozdělit na dvě části, v jedné vznikne nová mateřská škola, vila samotná se pak promění v Dům Prahy 6, kde se mohou odehrávat společenské akce jako předávání titulu čestný občan, nejlepší pedagog a žák, vítání velvyslanců a podobně,“ popisuje místostarosta Lacina. Analýza však doporučuje i další investice do kulturních nemovitostí: zrekonstruovat kulturní centrum Kaštan, rozběhnout trhy v Břevnově a rozšířit kapacity hlediště Dejvického divadla.
 
Kultura pro 15+
Koncepce upozorňuje na to, že v Praze 6 citelně chybí akce a zařízení pro věkovou skupinu 15 až 30 let, po kterých je velká poptávka. Klubovna v ulici Generála Píky, která těmto požadavkům vyhovuje nejlépe, je pro stotisícové město málo. Generace 15+ vyhledává hlavně večerní a noční akce, které lze jen těžko umístit do hustě obydlených rezidenčních čtvrtí. „Jako perspektivní vidíme oblast kolem Papírenské ulice, podle mě ideální místo právě pro tento druh zábavy tam. Díky železniční stanici Podbaba je snadno dostupné jak z části Středočeského kraje, tak se lze vlakem dostat za pár minut do centra Prahy. Myslím, že to je to místo, kam by mohli lidé v budoucnu chodit za noční zábavou,“ konstatuje místostarosta. Možnosti této lokality jsou ale mnohem větší, a to i pro další věkové kategorie. Radnice by ráda přilákala do podbabského kotviště na Vltavě divadelní loď Tajemství, která už tam kdysi kotvila a hrála, nebo loď Altenburg 1964, která se nabízí jako alternativa a pro kterou by to byla v Praze 6 kulturní premiéra. V příštím roce by měla začít fungovat Stanice 6 v rekonstruovaném bubenečském nádraží a už letos se má otevřít Muzeum literatury spadající pod Památník národního písemnictví, který sídlí v Petschkově vile. Je ambicí radnice, aby v této části šestky za deset let vniklo místo, kam budou nejen lidé ze šestky jezdit za kulturou.
Kulturu v Praze 6 financuje státní rozpočet, magistrát i městská část Praha 6. Ta dává ročně na kulturní provoz 12 až 14 milionů korun ročně, hlavní město dvě miliardy korun. I z této částky je patrné, že hlavním finančním hybatelem kultury je magistrát. Městská část podporuje a financuje prostřednictvím grantů organizace a organizátory, kteří vytváří za několik tisíc korun smysluplné akce v jednotlivých lokalitách a podporují tím kulturní a komunitní život v daném místě. „Nejlépe bych to asi přirovnal ke krevnímu řečišti, kdy srdce jsou peníze z ministerstva kultury, akce a instituce financované hlavním městem tvoří cévy a žíly, a peníze městské části jsou vlásečnice, které prokrvují nejodlehlejší a nejkřehčí kulturní aktivity a dokážou podpořit menší lokální hráče, kteří za několik tisíc korun vytvářejí koncerty, festivaly, sousedská setkání, masopustní průvody,“ popisuje systém Jan Lacina. Podle analýzy o podporu kulturních a komunitních akcí požádalo v posledních pěti letech okolo dvou stovek organizací či jednotlivců. Bohatý kulturní kalendář nabízejí akce vznikající v režii městské části, které navštěvují tisíce lidí a přesahují hranice Prahy 6. Pokud by nebyla protiepidemická opatření, začínal by nyní pravidelný kulturní kalendář Velikonočním zajdou a Čarodějnicemi na Ladronce, pokračoval Festivalem ambasád, Dejvickým hudebním létem, Operou v Šárce, Rekonstrukcí bitvy na Bílé hoře, programem Duše a Dušičky v oboře Hvězda a zakončily by ho Vánoce v Praze 6 a Rybova mše na první svátek vánoční v kostele Československé církve husitské. Tento – dle analýzy robustní – kalendář zůstane zachovaný. Stejně tak se nebude nic měnit na kulturních dotacích, kterými radnice podporuje kulturní, společenské a komunitní akce, tedy to drobné „vlásečnicové“, které se konají po celé městské části a jsou navštěvované lidmi nejen z dané lokality. Podle koncepce však bývá příprava těchto akcí složitá a radnice by měla organizátorům s přípravou pomoci. „Analýza upozornila na to, že přijde-li člověk s nápadem zorganizovat festival, setkání či cokoli dalšího, složitě se provrtává úřadem, než zjistí, že potřebuje zábor a jak o něj má požádat, kde a jak se dostane ke grantu a podobně. Proto studie doporučuje vytvořit podpůrné centrum, zjednodušeně řečeno okénko v přízemí radnice, kam člověk přijde se svým nápadem, bude tam zaměstnanec úřadu a řekne mu: „Výborný nápad, já vám s jeho realizací pomohu,“ vysvětluje Jan Lacina. Co doporučuje analýza také změnit, je financování velkých a stabilních institucí, které poskytují celoroční programy, to jsou třeba Villa Pellé, Písecká brána, Kaštan. „Permanentní nejistota ohledně financování připravovaných projektů negativně ovlivňuje naši práci. Léta voláme po dohodě o víceleté zásadní finanční podpoře ze strany naší radnice a toto je dobrý signál i pro další podporovatele a donátory,“ vítá návrh Vladana Rýdlová z Galerie Villy Pellé, která také patřila mezi šestkové kulturní osobnosti, které se na případě dokumentu podílely. Oproti jiným městským částem nemá Praha 6 žádnou příspěvkovou organizaci a koncepce ani nedoporučuje její zřízení. Současný systém podpory je mnohem efektivnější, protože instituce mohou čerpat peníze nejen z radničních dotací a grantů, ale i jiných zdrojů, včetně soukromých.
 
Akční plán pro kulturu
„Tato analýza a koncepce zcela odpovídají naší snaze, kdy jsme v roce 2014 otočili kormidlem a z rezidenční městské části, odkud se jezdilo za kulturou do centra města, chceme udělat místo, kde bude kultura ‚probublávat‘ ku spokojenosti zdejších obyvatel,“ dodává místostarosta Jan Lacina. Na základě schváleného dokumentu vznikne akční plán, v němž budou rozepsané jednotlivé karty těchto záměrů a v nich bude uveden nejen jejich garant, ale také v jakém stadiu se nacházejí a kdy bude záměr dokončený.

      Nejnavštěvovanější akce Prahy 6

Městská část Praha 6 © 2017 - 2024