Stromy pod kontrolou

Pokud se někde objeví pokácený strom, snad každého napadne: proč se musel porazit? Kdo o tom rozhodl? Poroste místo něj nový? A jaký? Na úvod je třeba zdůraznit, že žádný strom se nekácí bez důvodu.

Porazit strom nelze jen tak, tuto možnost nemá ani radnice. „Žádost o kácení se vyhodnocuje ve správním řízení, během kterého je úřad povinen zjistit stav dřeviny a vyhodnotit důvody pro kácení, které musejí být závažné. Poměřuje se při tom třeba estetický význam a užitečnost zeleně oproti jinému veřejnému zájmu, který může být ekonomický nebo sociální,“ vysvětluje starosta Ondřej Kolář (TOP 09). Všechny dřeviny jsou chráněny zákonem (114/1992 Sb.) před poškozováním a ničením, a péče o ně je tak veřejným zájmem.

Informace o každém stromu
Praha 6 má informace o každém stromu na pozemcích spravovaných odborem dopravy a životního prostředí úřadu městské části. V roce 2014 začal vznikat inventarizační program Stromy pod kontrolou, jehož cílem je provést soupis všech dřevin. Vzniká po etapách. V průběhu let 2014 až 2019 byly zpracovány informace o zhruba 15 260 stromech a 400 stromových skupinách, to pokrývá asi tři čtvrtiny území městské čísti. Letos a v příštím roce probíhají další dvě etapy, při nichž se mapuje zbývající jedna čtvrtina. Během inventarizace pracovníci odboru životního prostředí získají a zpracují jednotlivá data ke každému stromu. Měří u něj všechny parametry, hodnotí bezpečnost, vitalitu a také perspektivu dřeviny na jejím místě do budoucna, přidávají návrh pěstebních opatření. Veškerá data k jednotlivým stromům jsou jednak dodána radnici v papírové formě, především se ale ukládají na veřejně přístupný internetový portál www.stromypodkontrolou.cz. Tady najdete mapy s vyznačením jednotlivých stromů v péči Prahy 6 (dřeviny jiných vlastníků zde nejsou). Každý z nich má svou vlastní kartu, na níž jsou uvedené veškeré informace, včetně fotografií. Tento portál velmi usnadňuje, a především zpřehledňuje péči o stromy. Pomáhá s vedením databáze stromů problematických, či nebezpečných. Správce pozemku si zde vede dokumentaci o jednotlivých ošetřeních a také si tady může zadat například datum další nezbytné kontroly dřeviny – po uplynutí doby ho stránka sama upozorní, že je čas na další kontrolu.
Na portálu jsou stromy dle legendy značeny různými barvami podle toho, jaká je perspektiva a vhodnost dřeviny na daném místě, jaké ošetření potřebuje nebo podle stability. Portál je pro správce pozemků velmi užitečný především z hlediska zajištění bezpečnosti. Veřejnost zde sice nemůže zadávat data k jednotlivým dřevinám, ale najde tady informace o stromech ve svém okolí, jejich ošetření a budoucnosti.
Ne všechny stromy na území Prahy 6 jsou totiž ve vlastnictví městské části, a tím v péči oddělení péče o zeleň odboru dopravy a životního prostředí. Celou řadu z nich, zejména stromořadí a aleje v ulicích, vlastní hlavní město, Technická správa komunikací, Lesy hlavního města, dopravní podnik. O tyto stromy pak pečují právě tito vlastníci, nikoli radnice. A třeba informace o jejich kácení by tak měl zveřejňovat magistrát. Praze 6 patří hlavně sídlištní zeleň a parky – jde o vzrostlou zeleň, která již byla z většiny založena před lety a nyní se pouze udržuje a doplňuje. „Praha 6 se o ‚své‘ stromy snaží starat co nejlépe. Problematický ale bývá přístup hlavního města, které spravuje tak významné lokality jako obora Hvězda, nebo Divoká Šárka. Tam někdy převažuje poněkud hospodářský přístup – tedy kácení starých, ale stále vitálních stromů proto, aby uvolnily místo třeba přirozenému náletu. Jestli něco dnes v přírodě chybí, jsou to právě staré mohutné, a někdy i částečně odumírající stromy, které mají mnohem větší cenu než mladý porost. Proto apeluji. nechme naše stromy na šestce pořádně zestárnout,“ říká vědec a bývalý předseda komise životního prostředí Jakub Hruška.

Péče má svůj řád
Stav stromů ve vlastnictví městské části se pravidelně kontroluje a péče o dřeviny má svůj řád a koncepci. Nepřetržitě probíhají kontroly veřejné zeleně, provádí je specialistka na dendrologii Jitka Rousová, která na svých pochůzkách zaznamenává změny zdravotního stavu stromů, uschlé větve, uschlé stromy, posuzuje havarijní stavy, a to i za pomocí zadání odborných posudků nebo tahových zkoušek. Podle toho pak zadává jednotlivé práce – průklesty, zdravotní a výchovné řezy a podobně. Vyřizuje rovněž potřebná povolení ke ká-
cení stromů.

Staré nahrazují nové
Důvodem ke kácení je zpravidla špatný zdravotní nebo havarijní stav stromů. Pokud k poražení musí dojít a úřad k tomu vydá povolení, zároveň zpravidla nařídí náhradní výsadbu. Při tom se často respektuje původní druh, který na místě rostl. Pokud to není možné, volí se dřevina, která je pro danou lokalitu vhodnější, například je více odolná vůči posypovým solím, suchu, má menší vzrůst a podobně. Stromy se však nesázejí jen jako náhrada, ale i zcela nové ve vytipovaných lokalitách. Zpravidla výsadba probíhá na hodně místech, ale vždy jde o jednu dvě dřeviny nebo malou skupinu. Velkou volnou plochu, kde by šlo založit sad či park, Praha 6 nemá. Objednávka nových dřevin se dělá vždy v předjaří, letos se zatím požádalo o 57 stromů.

Kácí se pouze ve výjimečných případech
Povolení městské části potřebují ke kácení všichni vlastníci, tedy občané, organizace i samotná městská část. Kácet stromy by se mělo jen výjimečně a v případech, kdy nad veřejným zájmem převažuje například ochrana zdraví a majetku, tedy hrozí-li pád stromu, nebo třeba kvůli stavbě či údržbě komunikací či inženýrských sítí. Dalším důvodem je špatný stav stromu, jeho napadení chorobami či škůdci – tedy pokud je nelze účinně odstranit přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky, tedy třeba postřik či bezpečnostní řez. Opět se důkladně zvažuje působení na životní prostředí a postupuje tak, aby došlo k co nejmenším škodám, obtížím a omezení.
Rezidenti Prahy 6 se nejčastěji v zimním období obracejí na městskou část s dotazy, proč nejsou aktivně zveřejňovány informace o veškerém kácení dřevin, k nimž v rámci období vegetačního klidu dochází. Radnice to dělá pouze u stromů, které jsou v její péči. „V případech, kdy je žadatelem o kácení naše městská část, snažíme se veřejnost informovat v předstihu o termínech kácení, činíme tak zpravidla na internetových stránkách Prahy 6 a facebooku. Informovat o připravovaném kácení jiných vlastníků je však významně obtížnější, neboť patřičnou informací zpravidla nedisponujeme,“ vysvětluje starosta Kolář.
Při povolení se vždy zvažuje funkční a estetický význam stromu na straně jedné a závažnost důvodů pro její pokácení na straně druhé. A kácení je povoleno pouze tehdy, když druhý je silnější. Přičemž do první skupiny patří zdravotně-hygienická funkce v urbanizovaném prostoru obce – pod toto složité označení se řadí schopnost stromu vyrábět kyslík, pohlcovat škodlivé částice a plyny, vytvářet stín, zvlhčovat ovzduší a podobně. Dále se například zvažuje, zda je dřevina domovem pro další organismy, její vzhled a podobně. Samozřejmě se bere ohled na zdravotní stav stromu, jeho vitalitu, budoucnost i na místo, kde roste. A dalším bodem, který se při rozhodování o povolení zohledňuje to, jaké újma a škoda pokácením stromu vzniknou. A zda ji lze nahradit novou výsadbou.
Až po vyhodnocení těchto údajů úřad kácení buď povolí – v plném rozsahu nebo s omezením –, nebo nepovolí. Pokud povolí a vznikne tím takzvaná ekologická újma, zároveň hned uloží náhradní výsadbu.

Když chcete pokácet strom
Pokud chce vlastník – tedy nejen občan, ale i jakákoli firma, instituce, hlavní město či městská část – kácet strom, musí podat žádost s nezbytnými údaji, aby bylo možné je nezaměnitelně identifikovat. Mezi ně se řadí označení katastrálního území a parcely a popis dřevin – počet, druhy, umístění, rozměr… A také musí žadatel doložit vlastnické právo k předmětným pozemkům. Pokud o kácení žádá uživatel, tedy třeba nájemce, je nutné navíc doložit souhlas majitele. Důležitou náležitostí žádosti je také zdůvodnění. Správní řízení o žádosti k pokácení je tak velmi složitým procesem trvajícím několik týdnů. Veřejný zájem v těchto neveřejných správních řízeních zpravidla hájí spolky orientované na ochranu přírody a krajiny.
V povolení se většinou uvádí i termín kácení, a to v období období vegetačního klidu. To však není nutné dodržovat a kácet se dá i později, než úřad povolení vydal. Využívá se to nejen tehdy, když se stromy odstraňují třeba kvůli stavbě, kterou povoluje stavební úřad a harmonogram prací zde není jistý. Především to ale platí pro složitější investiční akce, které vyžadují třeba i politickou dohodu, kam se řadí stavby silnic, obchvatů a podobně. U nich nejde kácení odhadnout ani s přesností na měsíce, natož pak na týdny nebo dny. Povolení se v takových případech vydává s tím, že dřeviny lze likvidovat v období dvou i více let. A ani to nestačí, a tak se u některých projektů termíny mnohokrát upravují a mění. Pak dochází ke kácení prakticky kdykoli a není v silách úřadu městské části o něm informovat. Rozhodně
to však neznamená, že by k likvidaci dřevin došlo načerno. Obdobně tak nemůže radnice informovat ani o kácení dřevin na lesních pozemcích či na pozemcích a objektech důležitých pro obranu státu, kde nevykonává přenesenou působnost.

Kácet lze celý rok
Mnoho lidí je přesvědčeno, že stromy lze kácet pouze v období vegetačního klidu. Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, však v ustanovení paragrafu 5 výslovně uvádí, že „kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu“. Výjimky jsou tedy dovolené a dřeviny je možné kácet kdykoli. Pokud je to jenom trochu možné, mělo by probíhat v období přirozeného útlumu dřevin, tedy třeba u listnáčů v době, kdy ztrácejí nebo nemají listí, což je zhruba od začátku listopadu do konce března.
Důvodem onoho „zpravidla“ není ochrana stromů a keřů, jak se stále mnoho lidí domnívá, ale ochrana ptactva, které na stromech ve vegetační sezóně hnízdí a sbírá potravu. Stromy samotné jsou stejně citlivé či necitlivé jak v létě, tak v zimě, s listy i bez nich. Nemají totiž nervový systém, bolest necítí a jejich reakce na zásahy se odehrávají toliko na bázi fyzikálně-chemických a biochemických procesů.

Proč už se seče tráva?
Zimní období je pro každou travnatou plochou zátěží, na povrchu jsou holá místa, zbytky odumřelé či zahnívající trávy a listí, mnohde se objevuje i plíseň. Proto je třeba na jaře provést takové zásahy, aby se trávníky rychle vzpamatovaly a dostaly do kondice. Doma plochu projedete vertikutátorem, pohnojíte a zalijete. U velkých městských trávníků to však úplně nejde, zde se jako účinná první pomoc provádí včasné sečení, díky ní porost zhoustne a trsy se rozrostou. Trávy se rozmnožují jak generativně, tedy samovýsevem, tak vegetativně prostřednictvím odnoží. A právě intenzita odnožování rozhoduje o hustotě porostu. K silnému rozrůstání dochází hlavně na jaře, a pak na přelomu léta a podzimu. A odnožování podporuje právě kosení. Provedením včasné první seče trávy po zimě se tak podpoří zahušťování trávníku.