Mlhoviště jsou jedním z jednoduchých a efektivních způsobů, jak zlepšit klima ve městě během letních veder. Praha 6 jejich rozšiřováním alespoň částečně reaguje na vyhlášení stavu klimatického ohrožení.
První mlžítko se stalo velmi elegantně součástí nově instalované plastiky Žofie Chotkové před Píseckou branou. Poskytuje ochlazení turistům mířícím k Pražskému hradu, návštěvníkům brány, ale i dětem z nedalekého dětského hřiště.
„Chceme, aby dopady veder byly co nejmenší, proto připravujeme řadu dalších opatření ve veřejném prostoru,“ uvedl místostarosta pro veřejný prostor Jakub Stárek (ODS). Další mlhoviště nechala Praha 6 instalovat ke hřišti v Anastázově ulici na Břevnově. „Využili jsme instalace přípojky k novému WC a na vodu napojili i mlhoviště. V červenci přibudou další dvě u hřišť v Banskobystrické a v Turkovské ulici,“ upřesňuje Stárek s tím, že mlžící sprcha představuje pro děti zábavu a osvěžení v jednom. Mlžící trysky vytváří lehký mlžný opar v okolí. Radnice nastaví zkušební provoz několik hodin denně, upravovat se bude podle potřeby. „Odhalení Vějíře Žofie Chotkové může být dobrou ilustrací, co dělat a co nedělat tváří v tvář změnám klimatu,“ upozorňuje Petr Píša, zastupitel za Zelené, a pokračuje: „Praha 6 říká, že je si vědoma problémů oteplování, takže sochu opatřila mlžítkem. Jenže celé předpolí Písecké brány bylo zároveň vydlážděno a působí tak nyní jako velký tepelný ostrov. Nebylo by lepší, vedle instalace mlžítek, se snažit o to, aby se město dále neoteplovalo?“
Tím však snaha zlepšit prostředí města v tropických dnech nekončí. Praha 6 se inspirovala u sousední městské části, kde se osvědčilo umístění malých mlžítek u restaurací. Radnice připravuje nákup těchto zařízení, která by dala zdarma k dispozici provozovatelům. „Naší podmínkou je, aby mlžítko bylo umístěno ve veřejném prostoru,“ uvedl Stárek s tím, že by zařízení mohla Praha 6 zapůjčit i do několika desítek podniků.
Praha 6 současně připravuje postupnou revitalizaci ručních vodních pump, kterých se spolu s občany podařilo vyhledat na území městské části celkem 28. Jsou buď na pozemku Prahy 6, nebo magistrátu a jsou v různém technickém stavu, a většinou tedy spíš špatném. „Na náklady radnice provedeme pasportizaci, která nám ukáže, jak je na tom především stav studen pod pumpami. Jestli je tam voda a nakolik jsme schopni ji dostat nahoru. A tam, kde to půjde, chceme postupně pumpy opravit. Nemáme ambici garantovat v nich pitnou vodu, měly by spíš sloužit jako možnost opláchnout si ruce během procházky, dát napít psům, omýt si boty od bláta, nebo i jako voda na zalévání,“ vysvětluje Jakub Stárek. Radnice má v tomto i podporu opozice. „Vítáme jakékoliv vodní prvky ve veřejných prostranstvích. Pítka v ulicích přinesou konec žízně a plastových lahví u místních i turistů. Za minimální investiční i provozní náklady znamenají velký přínos pro pohyb lidí ve vyprahlých městech. Nastal čas pítka v ulicích i parcích instalovat,“ konstatuje zastupitelka za Piráty Jana Kabelová.
Praha zkoumá možnost vodních tramvají
V Praze opět ožívá debata o smyslu takzvané vodní tramvaje. Lodní linky na Vltavě by mohly být součástí městské hromadné dopravy. Praha 6 nápad podporuje. Rada hlavního města zadala vypracování studie, která by měla ukázat podrobnosti. Argumentem pro možný vznik lodních linek v rámci MHD je rostoucí množství aktivit konajících se na vltavských březích. Pravidelná lodní doprava by mohla zajistit alternativní obsluhu vltavských břehů a v některých lokalitách zajistit i nová spojení vltavských břehů. „Praha 6 si od případného spuštění vodní linky slibuje komfortní obsluhu prostoru Stromovky s vazbou na tramvaj, vlak a autobus,“ říká předseda dopravní komise Vladimír Šuvarina (ODS). Studii má do konce roku předložit ROPID. Očekává se od ní, že ukáže, zda by vodní tramvaj ve městě měla smysl a čím by prospěla MHD. Vodní tramvaje jezdí v Benátkách, Kodani nebo na Temži v Londýně. V Praze je v rámci MHD možné plout na osmi linkách přívozů v místech, odkud je to k mostům daleko. Tři převozní linky jezdí celoročně, zbylé jsou sezonní.