Památková péče v Praze 6

Bourání nebo radikální přestavba starých vil či jinak zajímavých budov skoro vždy zahájí veřejnou diskuzi, zda městská část dobře a správně chrání své architektonické dědictví. Zpravidla následují otázky: Kdo tohle povolil? Proč Praha 6 dala souhlas s demolicí? Ovšem kompetence městské části jsou v tomto omezené. Přesto se snaží dělat pro záchranu svých památek maximum.

O demolici či kompletní rekonstrukci nemovitostí nemůže rozhodovat samospráva Prahy 6, k tomu nemá kompetence, rozhodují dotčené orgány státní správy – odbor památkové péče magistrátu ve spolupráci s památkovým ústavem a odborem územního rozhodování magistrátu. A také stavební úřad Prahy 6, který při svém rozhodování vychází ze všech platných ochran. Pro lepší orientaci má městská část soupis všech druhů památkové ochrany vyznačený v jedné mapě památkové ochrany. „To, že jsou kompetence ohledně památkové péče soustředěny na hlavní město a stát, v některých případech není dobře, městská část tak bezmocně přihlíží ke ztrátě genia loci mnoha významných míst, či necitlivé přestavbě objektů, které jsou pro jeho zachování významné,“ říká radní pro památkovou péči Eva Smutná (KLID/TOP 09). A dodává, že naštěstí má Praha 6 i mnoho majitelů vil, kteří věnují svému majetku velkou pozornost.

Mapa památkové ochrany
Na webu radnice pod záložkou památková péče jsou vytvořeny dvě mapy – první s platnou souhrnnou památkovou ochranou na území Prahy 6, a druhá s návrhem na její další možné rozšíření. Obě vyznačují území či stavby, které jsou pro Prahu 6 významné, přičemž radnice opět přivítá i podněty obyvatel, které další významné vily či soubory staveb, ale také významné stromy či plochy zeleně by měly být do map zařazeny a získat případnou památkovou ochranu.
Ačkoli jsou kompetence městské části omezené, přesto památkovou péči nepodceňuje. Zaměřuje se na tyto tři oblasti:

Péči o vlastní památky – známým příkladem z poslední doby je oprava barokní Poutní cesty do Hájku, stejně tak městská část opravuje zvoničky, historické opěrné zdi a terasy, sochy, pomníky, pamětní desky a řadu dalších objektů.
Financování oprav – městská část každý rok vypisuje dotace na rekonstrukce památkově hodnotných soukromých objektů, a to ve výši 900 000 korun. Zároveň byl v roce 2018 založen donátorský systém na údržbu kaplí Poutní cesty do Hájku, kdy bylo ke konci loňského roku na konto novodobými dárci doručeno skoro 200 000 korun.

Vzdělávání – ačkoli to veřejnost tak někdy nevnímá, právě vzdělávání a osvětě Praha 6 věnuje velkou pozornost. Propaguje svá významná místa, objekty včetně jejich historie a významu. Snaží se vzbudit zájem o prostředí, a posílit pouto k místu i dílu předchozích generací. Pořádá výstavy o historii a rozvoji území, vydává knihy a průvodce o své čtvrti a podporuje přednáškovou činnost.

Samotná památková péče je však mnohem širší, zahrnuje například ochranu urbanistických děl a regulačních plánů čtvrtí, přes plochy významné zeleně a pamětných stromů až po kapličky a sochy. V Praze 6 je takto pečováno o regulační plán nových Dejvic profesora Antonína Engla z dvacátých let dvacátého století, vesnickou památkovou rezervaci Stará Ruzyně, modernistické areály, jako Osada Baba 1932, Müllerovu, Linhartovu vilu či vilu Lídy Baarové, Skleněný palác od R. F. Podzemného nebo jen o sochu sv. Jana Nepomuckého ve zdi bývalých Libockých statků či bývalý vojenský hřbitov dělostřelecké hradčanské posádky.
V katastru Prahy 6 se nachází i řada archeologických lokalit, část Pražské památkové rezervace a vesnické rezervace Praha Ruzyně, několik památkových zón – mezi nimi i část té největší – Dejvice – Bubeneč – Horní Holešovice a historických jader obcí, chráněných areálů a ochranných pásem, zhruba dvě stě objektů zapsaných v operativním seznamu nemovitých kulturních památek Prahy a přes 170 soch, pomníků a pamětních desek.

Sídliště Petřiny
Obytný prostor Petřiny patří k prvním souborům hromadné bytové výstavby, které byly realizovány v Praze po 2. světové válce formou montovaných – panelových typových bytových domů dle podrobného územního plánu z roku 1959. Ten respektoval většinu dříve platných urbanistických zásad, které obsahovaly plány státní regulační komise vypracované v letech 1922 – 1939. Dnes se jedná o urbanisticky ucelený obytný soubor, který využívá výhodné polohy, výborného dopravního propojení s centrem i s ostatními částmi města, zejména pak svého jedinečného okolí a nabízí tak vysoce kvalitní obytné prostředí.
Urbanistických hodnot sídliště Petřiny si byla Praha 6 vědoma již z kraje svého působení a z této skutečnosti pramenila i většina rozhodnutí a požadavků. Po urbanistických průzkumech zaměřených na prověření možnosti dostaveb a nástaveb v území, zpracovávaných renomovanými architektonickými ateliéry byla zadána analytická studie obytného souboru Petřiny zpracovaná v dubnu 2018 architektem J. Mužíkem.
Dnes je obytný soubor Petřiny součástí vnitřního města. Vyznačuje se dobře vyřešenými pohledovými i provozními vazbami na okolní obytné soubory, na zařízení občanské vybavenosti, rekreačními plochami i pestrou nabídkou pracovních příležitostí. Hodnoty jeho vnitřního uspořádání posiluje dobré dopravní spojení s centrem města i jeho jednotlivými částmi, zejména po prodloužení linky metra A. Analýza vymezila také zásadní problémy sídliště, to je zejména nestabilizované prostory a problémové lokality, kterým by Praha 6 měla v nejbližší době věnovat velkou pozornost. Vždyť skutečnost, že sídliště do dnešního dne nemá své centrální náměstí, že nebylo dokončeno náměstí Heyrovského, že jsou nevhodnými nástavbami a přístavbami atakovány téměř všechny nízkopodlažní objekty občanské vybavenosti, nejsou řešeny problémy dopravy v klidu, a co víc – nové vestavby v území mohou i přes svůj nesporný přínos působit v území z prostorového hlediska minimálně rozporně, například nový objekt stanice metra při Obchodním domě Petřiny, který určité snahy vytvořit náměstí nepodpořil, naopak vytvořil s obchodním domem nepřitažlivé a nedůstojné prostředí. Jedním z úkolů památkové péče Prahy 6 je i analyzovat všechny dostupné podklady a vytvořit relevantní podklady pro stanoviska Prahy 6 jako účastníka v územním řízení jednotlivých projednávaných projektů.

Památkové dotace pro rok 2019
Cílem památkové dotace Městské části Praha 6 je motivovat vlastníky památkově významných objektů (nemovité kulturní památky, objektu v Pražské památkové rezervaci nebo v památkových zónách) k jejich účinnější ochraně, a tím přispět k udržení historické hodnoty čtvrti.
Dotace schválená podle těchto zásad je považována za příspěvek, nejedná se však o jediné financování prací. Žadatelé o památkovou dotaci se zavazují realizovat práce na obnově objektu vlastními finančními prostředky, a to bez ohledu na výši přidělené dotace. Přidělená dotace je pak bonusem, který vlastník objektu obdrží po realizaci obnovy. Dotace od městské části lze poskytnout maximálně do výše 65 % z celkových uznatelných nákladů obnovy objektu.
Tento příspěvek je městskou částí Praha 6 poskytován již od roku 2008. S jeho pomocí byla od roku 2008 provedena obnova Jurkovičovy vily, Suchardovy vily, Gočárovy vily, obnova usedlosti v památkové zóně Tejnka, postupná obnova venkovské usedlosti na Starém náměstí ve vesnické památkové rezervaci Ruzyně a Kaple Nejsvětější Trojice na Hadovce či oprava oplocení Hübschmanovy vily a další.
O památkovou dotaci na rok 2019 lze žádat od 15. ledna do 28. února 2019. Ve schváleném rozpočtu je na tento rok přidělena částka ve výši 900 000 Kč. Více informací a potřebné dokumenty ke stažení na www.praha6.cz/granty.

Národní kulturní památky v Praze 6
Břevnovský benediktinský klášter – založený v roce 993, je nejstarším mužským klášterem v Čechách. Je to jednolitý barokní stavební celek, vybudovaný na místě původního kláštera. Konventní budova s prelaturou, představuje dílo vrcholného baroka, z interiéru vyniká Tereziánský sál s pozoruhodnou barokní nástropní freskou. Za klášterem je rozlehlá barokní zahrada s letohrádkem Vojtěška. Koncem šedesátých let byla objevena předrománská krypta, která patří k nejstarším památkám u nás.
Čistírna odpadních vod v Bubenči – památkově chráněna od roku 1991. První významná čístírenská stavba v Čechách a zároveň z jedna mála dochovaných starých čistíren na světě vůbec. Dochováno je rovněž ojedinělé technologické vybavení. Historickou součástí technologického vybavení je též most býv. polní dráhy pro odvážení kalů. Stavba byla postavena dle projektu Ing. Williama Heerleina Lindleye a do provozu spuštěna v roce 1901. V běžném provozu zůstala čistírna až do roku 1967.

Müllerova vila od Adolfa Loose – cenná budova s málo okny a mnoha terasami skrývá zvláštní prostorové uspořádání s proměnlivou výškou pater a stropů – takzvaný Raumplan.
Hradiště Šárka – doloženo je osídlení z mladší doby kamenné, zvláštní význam měla lokalita v období počátků slovanského osídlení kdy zde vzniklo jedno z nejrozsáhlejších hradišť.
Letohrádek Hvězda s oborou – je centrální renesanční stavba na půdorysu pěticípé hvězdy. Vynikající štukovou výzdobu provedli italští štukatéři. Obora založená roku 1530 je oválného půdorysu, protkána sítí cest.

Pražská památková rezervace na území Prahy 6
Centrální historická část Prahy byla v roce 1971 vládním nařízením vyhlášena Pražskou památkovou rezervací, v listopadu 1992 se stala světovou památkou UNESCO. Svým severozápadním okrajem zasahuje i na území městské části Praha 6. Toto území je ohraničeno Dlabačovem, ulicí Myslbekova, Patočkova, Milady Horákové, Na Valech, Badeniho a částí hranice mezi Prahou 6 a Prahou 7.
Pražská památková rezervace má v Praze 6 deset objektů či areálů, které jsou prohlášeny nemovitou kulturní památkou.
FRAGMENTY DOMU TYCHO DE BRAHE – Parléřova 2 – objekt stál až do druhé poloviny 17. století, kdy byl pobořen při stavbě městského opevnění. Od roku 1599 zde žil Tychode Brahe a tady také 24. 10. 1906 zemřel.
BÝVALÝ VOJENSKÝ HŘBITOV – na sever od Nového světa pod barokními šancemi se nachází zbytky vojenského hřbitova, založeného roku 1786 a zrušeného roku 1906. Dnes jej připomíná několik náhrobků z počátku 19. století.
SIROTČINEC – Milady Horákové 139 – budova bývalého sirotčince byla postavena podle projektu Josefa Rosipala v roce 1931. Přes některé historizující prvky předznamenává Rosipalova koncepce objektu budoucí vývoj moderní architektury.
RODINNÉ VILY Tychonova 6 a Tychonova 4 – vily byly navržené roku 1912 architektem Josefem Gočárem a postavené stavitelem Janem Paclem pro J. Stacha. První z nich tvoří ucelenou kompozici dvojvily, pouze u té druhé je řešení hlavního vstupu v detailech jednodušší, ochuzené o kubizující prvky.
BÝVALÁ MÝTNICE – U Písecké brány 3 – původně zahradní domek pocházející z roku 1809, obnovovaný roku 1876. Kolem roku 1890 sloužil k výběru potravní daně, tzv. akcízu. Roku 1933 byla zbourána samostatná část objektu.
PÍSECKÁ BRÁNA – též Bruská či Karlova – tvořila součást souboru barokního opevnění historického jádra Prahy. Brána byla vybudována za Karla VI Giovannim Batistou Alliprandim, podle návrhu Františka Vogeta r. 1721. Je zdobena vojenskými emblémy od J. O. Mayera. Pojmenování Písecká pochází podle osady Písku, která ležela v místech dnešního Klárova, název Bruska je podle nedaleko tekoucího potoka Brusnice.
BÝVALÁ KAPLE, dnes dům – U písecké brány 1 – původní kaple byla patrně postavená v první polovině 19. století, jejíž sakrální charakter byl zastřen přestavbou na obytný domek. Stojí na místě malé kapličky postavené v letech 1757 – 1761 Ignácem Palliardim, která byla zbořena v roce 1792.
VILA Mickiewiczova 3 – původně obytný dům byl postaven podle návrhu sochaře Františka Bílka roku 1911. Jednopatrový dům s mansardovým zastřešením má v pravé části mírně předstupující rizalit nesený dvěma krakorci s reliéfy. V hale jdoucí přes dvě podlaží jsou koncertní varhany, schodiště je zdobené pískovcovými reliéfy Fr. Bílka. Objekt je dnes využíván z části pro bydlení a z části jako kanceláře ředitelství Galerie hlavního města Prahy.
BÍLKOVA VILA Mickiewiczova 1 – původně rodinná vila se sochařským atelierem je secesní cihlová stavba z roku 1912 postavená dle vlastního návrhu sochaře Františka Bílka. Dnes je zde sídlo Galerie hl.m. Prahy s rozsáhlou expozicí Bílkových plastik. Součástí je rovněž zahrada s plánovitě vysázenou vzrostlou zelení a kamenné sousoší Fr. Bílka KOMENSKÝ SE LOUČÍ S VLASTÍ (1926).
BAROKNÍ OPEVNĚNÍ HRADČAN – středověké hradby z doby Karlovy nedokázaly, jak se ukázalo za třicetileté války, zabezpečit ochranu pražských měst, proto po skončení války nařídil císař vypracovat nový systém obrany. Pás nových hradeb byl předsunut před staré gotické opevnění, byl zesílen čtyřiceti novými pětibokými bastiony a do Prahy se vstupovalo jedenácti branami. Barokní hradby obklopily město jako jeden celek podle plánu vojenského inženýra Giovanni B. Pieroniho za spolupráce hraběte de Conti. Výstavba začala po roce 1654 a zúčastnil se jí i hradní stavitel Santino Bossi.