„Partnerství s Dijonem je přelomové, jako vůbec první je uzavíráno na dobu určitou s možností dalšího prodlužování. Spol

Příležitost zapojit se do rozhodování o tom, jak má Praha 6 vypadat, by se v příštích letech mohlala významně rozšířit. Vedení radnice deklaruje záměr nabídnout rezidentům městské části možnost participace, tedy spolurozhodování o významnějších projektech a záměrech. Jako malou "předpremiéru" skutečné participace připravila Praha 6 pro veřejnost možnost rozhodnout v anketě o milionové investici.

“Rádi bychom obyvatelům Šestky dali příležitost přímo se zapojit do rozhodování o části rozpočtu. Za tím účelem jsme vyčlenili pro letošní rok částku 1 milion korun na realizaci projektu, který si sami vyberou. Předkládáme veřejnosti celkem 11 projektů z oblasti městského parteru. Tyto projekty nejsou sice zásadní z hlediska chodu čtvrti, mají však svůj zásadní dopad na charakter jednotlivých míst, na zlepšení kvality veřejného prostoru a v neposlední řadě i na zvýšení atraktivity z hlediska cestovního ruchu,” shrnuje účel této akce starosta Ondřej Kolář (TOP 09).

Inspirací byla Plzeň

“Začalo to tak, že jsem byl v listopadu 2011 tázán na zastupitelstvu opozicí, jestli chystáme něco ve smyslu participačního rozpočtování. A já jsem řekl, že znám z Plzně zajímavý příklad. Tam tehdy nabídli veřejnosti několik projektů, o kterých se ve městě hlasovalo. Projekty tehdy realizoval tamní pivovar. A tak jsme si řekli, že bychom zkusili tento postup replikovat. Požádal jsem pana architekta Beránánka, zda by kancelář architekta nebyla schopná připravit tuhle soutěž, tedy 11 projektů. Jednou z podmínkou bylo, aby to byly projekty "zbytné" – to znamená, že můžou a nemusí být, není to otázka života a smrti, že nebudeme smutni když se třeba 10 z nich letos nerealizuje,” říká místostarsta Jan Lacina (STAN) zodpovědný za kulturu o otevřenou radnici.

Podle jeho slov nejde o participaci v pravém slova smyslu. “Jde spíš o jakýsi aperitiv, ochutnávku toho, jak by v budoucnu taková skutečná participace mohla probíhat. V případě skutečného participačního rozhodování by vybírala sama veřejnost, tady to byla kancelář architekta,” upřesňuje místostarosta.

Památky, zeleň nebo pítka?

Seznam záměrů, o jejichž osudu se rozhodne veřejným hlasováním připravila Kancelář architekta. Výběr zahrnuje projekty tradičnějšího charakteru - například obnovu památek, instalaci plaket, zlepšení orientačního systému, úpravu zeleně. Nechybí ani technologické novinky. Jde o takzvané “smart trees” inspirované zkušeností ze Saudské Arábie. Jde o solární panely, jež slouží současně jako stinné místo pro krátkodobý odpočinek, dobití telefonu, tabletu či připojení k wi-fi. Veřejnost se mohla v červnu s jednotlivými projekty seznámit na výstavě ve Skleněném paláci, seznámit se s nimi lze na webových stránkách Prahy 6.

Do hlasování se mohou zapojit všichni obyvatelé Prahy 6 starší osmnácti let, podmínkou je trvalé bydliště v městské části. Anketa odstartovala 31. května a potrvá až do 31. července. Který projekt v plebiscitu získal nejvyšší počet hlasů, se veřejnost dozví 15. září. Hlasovat lze na webových stránkách Prahy 6 /https://www.praha6.cz/projekty-mestskeho-parteru.html/. Na stejném odkazu lze najít podrobné textové i vizuální informace o všech jedenácti projektech zařazených do výběru.

PROJEKTY MĚSTSKÉHO PARTERU

Dodatkové cedule

V letech 2009–2010 byla realizována první etapa dodatkových cedulí, které byly osazeny v cca 165 ulicích a připomínají historický či jiný kontext pojmenování ulic. Cílem bylo přiblížit osobnosti, po kterých jsou pojmenovány jednotlivé ulice a náměstí (aby město prostřednictvím těchto jmen k občanům promluvilo a aby se obyvatelé se svým městem, městskou částí či svým bydlištěm lépe identifikovali) Cedule jsou v modré barvě, v rozměru shodném s rozměrem hlavních červených uličních cedulí. Původním vzorem byl obdobný projekt ve Vídni a v partnerském městě Prahy 6, severoitalském Roncegno Terme.

Plakety významných událostí

Plaketa je zdánlivě jedna z forem pamětní desky, nemá však její váhu a význam. Jejím smyslem je připomenout konkrétní událost, setkání či společenský akt v určitém místě v určitou dobu. Tato forma připomenutí je finančně i výrobně méně náročná. Plaketou mohou být připomenuty události historické i aktuální z hlediska cestovní ho ruchu, označeny místa historická s didaktickým nábojem či místa návštěv významnějších událostí (tzn. takové události, kdy není pamětní deska vhodná, kdy nenaplňuje svůj význam či by eventuálně mohla být i matoucí). Velikost plakety

je 400–500 mm.

Obdobný projekt „Blue Plaquet“ funguje ve Velké Británii již od roku 1867 a od roku 1986 spadá pod kulturní neziskovou organizaci pečující o architektonické prostředí v Anglii – English Heritage (Historic Building and Monuments Commisssion for England). V současné době existuje jen v Londýně 880 plaket. Pro výběr osoby či místa či události pro udělení „Blue Plaquet“ jsou předem daná kritéria, stejně tak jako pro lokalitu umístění plaket. Existují veřejné seznamy plaket v různých městech. Plakety jsou ve Velké Británii věnovány nejen skutečným osobám, ale i literárním hrdinům (Sherock Holmes, Medvídek Pú) nebo sociálním sítím. Obdobné projekty, obecně nazývané jako „historické značky“, jsou po celé Evropě (Paříž, Oslo, Řím, Dublin) i ve světě (Kanada, Rusko a USA). Jejich tvar však není kruhový, ale obdélníkový. V Austráii jsou tzv. „zelenými plaketami“ označovány historické budovy se stručným popisem.

Navigační systém prahy 6

Praha 6 má svůj systém navigačních směrníků z roku 2005, kdy bylo osazeno cca 900 ks informačních směrníků a 17 hraničních sloupů na hranicích Prahy 6. Tento systém zahrnuje směrovky na hlavní třídy, budovu radnice, informační kanceláře, zdravotnická zařízení, policejní služebny, pošty, knihovny, sběrné dvory, školy a školky, domovy důchodců či pečovatelskou službu, sportovní a volnočasová zařízení, galerie, divadla či muzea, a hřbitovy nebo kostely.

Grafická podoba informačního systému vychází z vyhlášky ministerstva dopravy: ulice jsou značeny na červeném podkladu bílým písmem, ostatní cíle jsou pak na cedulích s hnědým podkladem. Centrální území Prahy 6 je součástí turisticky významné destinace Prahy. Stávající navigační systém je však ne vždy dostatečně čitelný pro rychlou orientaci jak návštěvníků, tak rezidentů. Proto navrhujeme doplnění stávajícího navigačního systému, jeho údržbu a pravidelnou aktualizaci. Součástí doplnění systému by mělo být i osazení stojanů s mapou Prahy 6 a vyznačením místa, kde se občan zrovna nachází.

Rehabilitace prostoru mohyly na Bílé Hoře

Bitva na Bílé hoře představuje nejvýznamnější historickou událost tohoto charakteru na území Prahy 6 (respektive celé Prahy a našeho územívůbec), která odstartovala třicetiletou válku a od níž v roce 2020 uplyne 400 let. Současný stav mohyly i památečního území je špatný.

Od roku 2004 se zde pravidelně v den výročí bitvy konají v rámci „Projektu Bílá hora 1620“ za podpory městské části Praha 6 historické rekonstrukce bitvy. Záměrem je majetkoprávně vyřešit památečné území bitvy, prostor pietně upravit, vyřešit otázku rekonstrukce vlastního objektu mohyly či možnost vybudování mohyly novodobé, vybudovat orientační a navigační systém pro turisty. Záměrem není jen připravit místo pro uskutečnění evropských oslav k 400. výročí bitvy, ale vytvořit trvalé důstojné pietnímísto, které bude zároveň místem pro relaxaci a cílem výletů a procházek.

Poutní cesta do Hájku

Park soch Hadovka

V roce 2004 byla rekultivována chybějící cast pásu radiální zeleně Dejvic v oblasti Hadovky podél nově vystavěné administrativní budovy. Tento prostor byl věnován galerii soch pod širým nebem – Park soch Hadovka. V současné době je zde trvale umístěno sedm objektů od sochařů S. Milkova, F. Skály, J. Zoubka, J. Róny a M. Gabriela, které reprezentují výtvarné názory na přelomu tisíciletí. V následujících letech byl Park soch doplněn dětským hřištěm s řadou zájmových herních prvků. Původní koncept galerie soch pod širým nebem předpokládal pokračování výstavních objektů západním směrem a doplnění o osmý objekt, eventuelně s pokračováním na ulici Starodejvickou. Tento záměr nebyl dokončen.

Rehabilitace stromových alejí v ulicích Dejvic a Bubenče

Nedílnou součástí mnoha ulic byly dřív stromové aleje, které dotvářely urbanismus města a zároveň plnily mnoho funkcí – estetickou, historickou, ekologickou či rekreační. Bohužel z důvodu plošných nároků inženýrských sítí a zvýšených nároků na parkování aleje z našich měst postupně mizí. Ani v Praze 6 se z důvodu konfliktu s inženýrskými sítěmi nedaří návrat stromových alejí v původním rozsahu. V minulých letech byla provedena výsadba vzrostlých topolů v ulici Václavkova, javorů a lip v ulici Národní obrany a hrušní v ulici Eliášova. Záměrem je obnovit i další stromové aleje v blokové zástavbě Dejvic a Bubenče.

Rehabilitace bývalého vojenského hřbitova

Bývalý vojenský hřbitov (dnes nemovitá kulturní památka č. 41183/11940) se nachází v příkopu pražského barokního opevnění mezi bastionem X. – sv. Františka Borgii a bastionem XI. – Kamenným, mezi ulicemi Patočkova, Keplerova a Nad Vojenským hřbitovem. Již v době vzniku hradeb sloužilo místo jako pohřebiště. V roce 1786 byl hřbitov obnoven nařízením císaře Josefa II., že padlí vojáci se musí pohřbívat za branami města. Vojáci dělostřeleckého pluku padlí 25. srpna 1866 jsou pohřbeni do hrobu označeného velkou kamenou hvězdicí. Dále jsou zde pohřbeni i generálové ze sedmileté války. V roce 1906 hřbitov zrušen a odsvěcen, přesto byl i po roce 1918 dlouhou dobu udržován rodinnými příslušníky padlých vojáků. Ve třicátých letech 20. století byla provedena parková úprava se sportovním využitím (např. střelnice).

Po 2. světové válce začal zarůstat a byl devastován. Ve velké části hřbitova vznikla zahrádkářská kolonie, ta byla však bez náhrady zrušena v souvislosti s výstavbou tunelu Blanka. Již v roce 2003 zajistila Městské části Praha 6 odbornou restaurátorskou opravu stávajících náhrobních a pamětních desek a záměrem je obnova tohoto pietního místa jako celku a jeho znovuzačlenění do života města. Příprava a realizace tohoto záměru byla na čas přerušena výstavbou Městského okruhu. Doplněním hřbitova o pamětní desky vojákům zahraničních legií by bylo vhodným propojením historické části bývalého hřbitova a nově vzniklého Parku Maxe van der Stoela.

Stará Bubeneč jak ji neznáme

Bubeneč je významné archeologické naleziště pa mátek období neolitu a eneolitu, stejně jako starověkých germánských a slovanských kultur. V roce 2012 zde (v ulici Ve Struhách) bylo archeology objeveno zřejmě nejstarší pole u nás. Archeologové v lokalitě našli důkazy minimálně pěti hlavních chronologických fází osídlení – neolitického a eneolitického období, doby bronzové a železné a nalezena byla i keramika z období laténského a římského.

Projekt galerie pod širým nebem s pracovním názvem „Pragalerie“ má představit tyto artefakty originálním způsobem přímo v místě nálezu formou informačních kiosků, informačních boxů či drobných objektů umi sťovaných v místech nálezů s holografickým záznamem nálezu, digitálním promítáním objevu a výkladem v různých jazycích. Trasa vyznačená na kartě provede návštěvníka Bubenčí archeologických nálezů.

„Smarttrees“ multifunkční prvky městského mobiliáře

V mnoha nákupních centrech již pár let můžeme využít užitečnou službu – nabití svého mobilního telefonu v nabíjecím kiosku. Kiosek současně disponuje dotykovými aplikacemi na LCD displeji. Tyto kiosky jsou však umístěny většinou v interiérech.

V Dubaji v Arabských Emirátech byl loňského roku spuštěn nový projekt multifunkčního prvku městského mobiliáře solárních panelů ve tvaru palmy – Smart

Palms. Chytré solární palmy jsou vhodným prvkem jak do parteru města, tak do parkových ploch. Solární panely jsou umístěny na listech umělé palmy, aby chytaly sluneční paprsky a byly použity tak jako zdroj energie pro další funkce. Palma zároveň slouží jako moderní odpočinková zóna, jelikož kolemjdoucím poskytuje příjemný stín svými listy. Kromě funkce solárního panelu disponují dalšími pěti funkcemi: dobíjecí stanice pro smartphony a tablety, WIFI připojení s dosahem cca 100 m, jako systém bezpečnostních kamer s úhlem 360 stupňů a bezpečnostním tlačítkem pro přivolání policie, informační dotykové panely a multimediální infokoutek schraňující všechny důležité kontakty, místa a adresy o městě ve zvoleném jazyce.

Obdobná zařízení ve zjednodušené formě nabízí již i některé evropské firmy. Unikátní strom je například od loňského roku také v Banské Bystrici. Tento speciální ekostrom od srbské firmy Strawberry energy, který místo kyslíku vyrábí energii, slouží jako nabíječka, ale zároveň rovněž poskytuje dokonalý prostor na odpočinek

Vodní prvky v městském prostředí pítka a fontány

Vznik nejstarších pítek v českém veřejném prostoru můžeme hledat už ve středověku, bohužel v dnešní době jsou navrhovány pouze výjimečně.

V zahraničí jsou však pítka naprosto přirozenou součástí nejen veřejného prostoru, ale například i administrativních budov. Pítka jsou jedním z ekologicky i ekonomicky nejšetrnějších vodních „zdrojů“, zároveň mohou plnit roli jakéhosi stmelovatele místní komunity a posilovat vazby a vztahy místních občanů. Pro přespolní zase mohou

být pítka zajímavým turistickým cílem. Některá pítka mají v dolní části i misku pro psy.