Tichý dům na Hanspaulce
Letos, po celý rok, si průběžně připomínáme 70. výročí konce druhé světové války.
Tuto dobu evokuje také nenápadný dům na Hanspulce. 27. září 1941 vnikli do vily ve Fetrovské ulici č. 4 gestapáci a důkladně ji prohledali. V domě žili manželé Jaroslava a Alois Eliášovi. Inženýr Eliáš, divizní generál československé armády, v uvedený den ještě ministerský předseda protektorátní vlády, byl již toho dne v Praze zatčen. Gestapo prohledávalo také jeho kancelář. Zastupující říšský protektor R. Heydrich vydal nařízení o výjimečném stavu, nechal okamžitě popravit skupinu důstojníků včetně generálů a další odbojáře. Následující den vyhlásil stanné právo.
Alois Eliáš se narodil na Královských Vinohradech 29. září 1890, takže je tomu právě sto dvacet pět let. Do Fetrovské ulice, která vznikla roku 1929, se stěhoval již jako zkušený a úspěšný inženýr a významný důstojník čs. armády. Přehled států a výčet míst, kde působil jako voják, inženýr a diplomat, by zabral dost řádků. Se zkušenostmi z 1. světové války, zejména z legií, a z roku 1919 se rozhodl pro profesionální vojenskou dráhu. Brzy byl povolán na ministerstvo obrany, poté do generálního štábu, vyslali jej na odzbrojovací konferenci v Ženevě. Opět byl pověřován velitelskými funkcemi a jako divizní generál byl v čase Mnichova v září 1938 povolán na ministerstvo obrany. Při tragických proměnách státu pře vzal nově zřízené ministerstvo dopravy a dne 27. dubna 1939 přijal úlohu ministerského předsedy protektorátní vlády. Tlaky, jimž byl v oné etapě života vystaven, si v úplnosti dnes již nelze vybavit. Tajně figuroval mezi představiteli od bo jové organizace Obrana národa. Měl napojení na zahranič ní od boj prezidenta E. Beneše a na vedení domácích odbojových organizací a skupin. Byl ovšem příliš v centru pozornosti. Nacistický soud 1. října 1940 odsoudil A. Eliáše k smrti. Po úspěšném atentátu čs. zahraničních vojáků na R. Heydricha v Praze propuklo nacistické násilí v protektorátu vrchovatě. Navečer 19. června 1941 byl A. Eliáš odvezen z pankrácké věznice a spolu s dalšími pětadvaceti vězni v Kobylisích popraven zastřelením.
V roce 1946 byl Alois Eliáš povýšen in memoriam na armádního generála. Před pěti lety, ke 120. výročí jeho narození, byla na domě č. 4 ve Fetrovské ulici odhalena pamětní deska.