Původní návrší s loukami, sady a vinicemi se vyvinulo do vilové čtvrtě, bez níž by si dnes Prahu ani nešlo představit.
Jednou z nejstarších dominant čtvrti je kostel svatého Matěje, jehož historie sahá do hlubokého středověku. První písemná zmínka o něm se objevuje již na počátku patnáctého století, ale dle pověstí na jeho místě stával kostelíček ještě mnohem dříve.
Jsou zde patrny i pozůstatky viničních usedlostí, které tu stávaly již od doby Karla IV., jež vinice v Praze hojně zakládal. Bohužel zdejším vinicím nepřály historické události na přelomu 19. a 20. století, a tak byly postupně několikrát zpustošeny nepřátelskými vojsky. Nejvíce při obléhání Prahy Švédy a při válce o rakouské dědictví. Po bojích byly některé vinice s rozvrácenými usedlostmi znovu obnoveny, jiné zarostly trávou a stromy, až zmizely docela. V jedné ze zaniklých usedlostí se nacházel věhlasný hostinec Šipkapas, německy Schipkapas. Jak již mutace názvu napovídá, scházeli se zde hlavně německy mluvící hosté, kteří si zde udělali svoji základnu. Majitel hostince původně pocházel z pohraničí a v okolí se mu neřeklo jinak než Osman Paša. Tato přezdívka vznikla od jeho extravagantního vzhledu, v hospodě totiž často obsluhovat s červeným fezem na hlavě. Svého času hostil i takové osobnosti jako Maxe Broda s Franzem Kafkou, kteří sem zavítali zapíjet žal po rozchodu Broda s dlouholetou láskou.
Hlavní rozvoj Hanspaulky spadá do dvacátých let, kdy zde nastal obrovský stavební boom a vzniká plošně nejrozsáhlejší pražská vilová čtvrť.
Naše vycházka začíná v ulici Na Hanspaulce, kde na rohu s Krocínovskou ulicí najdeme dům s velmi bohatou historii. Dnes ji přímo připomíná už jen plaketa na její fasádě, prozrazující účel stavby. Jedná se totiž o jednu z místních hospod, a rovnou o tu nejvěhlasnější. Bývalá hospoda U Tyšerů zde stála již od třicátých let, známá je však spíše pod legendárním názvem Houtyš. Zde se za minulého režimu scházely nejen osobnosti disentu, ale také muzikanti, kteří zde pořádalI koncerty. Vystupovali zde například Ivan Hlas s kapelou Bluessberry nebo muzikant Ondřej Hejma.
O několik ulic dále v labyrintu hanspaulské čtvrti nalezneme malou oázu funkcionalistické architektury. Reprezentují ji vily od předních českých architektů, objevíme tu i první funkcionalistickou vilu v Praze vůbec – vlastní vilu architekta Evžena Linharta. Jako protipól bělostných realizací vyrostly ve stejné ulici počátkem padesátých let bytové domy ve stylu socialistického realismu s typickými dobovými domovními znameními. Naštěstí respektovaly výškovou zástavbu čtvrti, takže nepůsobí moc rušivě. Od architektury “sorely” se projdeme příjemnou procházkou po hlavním bulváru se širokým zeleným pruhem uprostřed, kde nás zaujme důstojná budova školy ze třicátých let. Odtud to máme už jen kousek do ulice Na Karlovce, kde nalezneme vlastní vilu architekta Antonína Engela, mimo jiné tvůrce urbanistického plánu Dejvic.
Vila, která hostila slavnou osobnost, se nachází v ulici Kadeřávkovská. Jak hlásá pamětní plaketa, bydlel zde herec a komik Vlastimil Burian, který nám po sobě zanechal ikonický odkaz ve svých filmech a postavách. Společnost Buriana znala jako zábavného společníka, v soukromí byl však melancholický, náladový a měl deprese – trpěl maniodepresivními stavy. I proto se často uzavíral v této vile, kterou měl elegantně a luxusně zařízenou. Každodenně sportoval, protože zde nechyběla velká tělocvična, bazén a tenisový kurt. což byl na tu dobu nevídaný luxus.
Nyní už míříme dolů do Dejvic, kde není možné minout areál Francouzských škol. Ihned po dostavění Francouzských škol se na ně začala jezdit dívat nejen odborná veřejnost, ale i laici z řad nadšenců pro architekturu a staly se tak vzorem pro další zahraniční realizace. A touto slavnou realizací naši vycházku také zakončíme.
Přijďte s námi prožít hanspaulský kolorit na komentované vycházce s Prahou Neznámou v sobotu 26. 9. ve 14.00 hodin, sraz je na zastávce autobusu č. 131 Hanspaulka ve směru na Bořislavku (před Tescem). Místa si prosím předem rezervujte na info@prahaneznama.cz nebo na telefonu 773 951 996.