Šestikilometrový tubus, rozdělující městkou část na severní a jižní, v řadě míst převyšující okolní domy. Minimální efekt na odlehčení dopravy v Dejvicích. Takové by byly důsledky, kdyby se realizoval projekt modernizace trati mezi Masarykovým nádražím a Kladnem, jak jej předložila společnost PraK. Proti návrhu rychlodráhy jednomyslně vystoupili zastupitelé Prahy 6. Návrh rychlodráhy projednávala v lednu i vláda, která ho vzala na vědomí.
Proti návrhu zdvoukolejnění a zkapacitnění trati protestovali zastupitelé na mimořádném jednání, které starosta Tomáš Chalupa svolal poté, co projekt zařadila na program svého jednání vláda. „Návrh hájí pouze zájmy letiště,“ prohlašují zastupitelé. Starosta Tomáš Chalupa dodává: „Našim občanům nepřinese vůbec nic. My potřebujeme řešit tři cíle – dopravní obsluhu v Praze 6, obsluhu kladenského a slánského regionu a obsluhu letiště. Proto je naší prioritou prodloužení metra a vybudování přestupního terminálu a záchytného parkoviště na Dlouhé míli.“ Stejný názor zastává primátor Pavel Bém. Obává se však, že co se dřív schválí, to se bude stavět.
%%OPENFOTO("/image/200502_23.jpg",1,0,0,0,1)%% |
%%OPENFOTO("/image/200502_25.jpg",1,0,0,0,1)%% |
Navržené řešení je nepřijatelné
Projekt rychlodráhy ve stopě buštěhradské dráhy by byl v drtivé většině území veden povrchově, pouze v úseku nádraží Dejvice – Výstaviště (Stromovka, Praha 7) by vedl pod zemí. Pod horizont by bylo zapuštěno i veleslavínské nádraží. Po zbytku území Prahy 6, v délce víc než 14 km, by trať vedla po povrchu, z toho asi šest kilometrů v žebrovém tubusu o výšce až 10 metrů, často vyšším než okolní domy. Podle zastupitelů by došlo k nenávratným zásahům do rezidenčního, památkově chráněného charakteru šestky. Zastupitelé se též obávají, že by tento projekt vytvořil obtížně překročitelnou bariéru napříč městskou částí. Přitom v takřka neosídlených částech sousední Prahy 7 projekt počítá s raženým tunelem. Lidé, kteří bydlí blízko dráhy, se kromě toho obávají i hluku a otřesů, které by způsobily vlaky projíždějící 80ti kilometrovou rychlostí.
„Ve své podstatě nejde o řešení nejlepší, ale nejlevnější,“ prohlašují zastupitelé o projektu za 12 miliard. Obávají se, že navržená podoba projektu rychlodráhy může být dále zlevňována na úkor kvality řešení. Předkládaný projekt například neřeší rekonstrukci Masarykova nádraží či jiné koncové stanice modernizované trati. Projekt nepočítá ani s náklady pro nákup vozových souprav, což jsou další miliardové položky.
Mimořádné jednání zastupitelů svolal starosta Tomáš Chalupa krátce předtím, než vláda jednala o projektu modernizace buštěhradské dráhy. Zastupitelé tento projekt jednomyslně odmítli.
Poslouží letišti, ne Praze 6
Rychlodráha by obsloužila letiště, podle radnice by však vůbec nevyřešila obsluhu obyvatel Prahy 6 a nepomohla by ani kladenskému a slánskému regionu. Z vládního návrhu financování formou Partnerství veřejného a soukromého sektoru totiž vyplývá, že by jízdenka na rychlovlak z Ruzyně na Masarykovo nádraží stála mnohonásobně víc, než kolik dnes lidé platí v rámci MHD. „Praha 6 potřebuje mnohem komplexnější řešení než rychlodráhu. Domníváme se, že tím by bylo prodloužení metra na západ. I v případě cestujících z letiště lze pochybovat o tom, že všichni budou chtít jezdit sice rychlým a luxusním, ale také drahým rychlovlakem,“ tvrdí starosta Chalupa. Podle něho si to začínají uvědomovat i představitelé Kladna. Ti v lednu návrh na přestupní terminál středočeská doprava – prodloužené metro na Dlouhé míli – označili za přijatelný.
Vláda návrh jen vzala na vědomí
Největší rozruch mezi zastupiteli vyvolala skutečnost, že o návrhu rychlodráhy v lednu jednala vláda. Radnice se přitom o tomto postupu dozvěděla od novinářů, oficiálně ji nikdo neinformoval. Starosta se proto osobním dopisem obrátil na všechny členy vlády a vyzval je k jednání. Zároveň svolal jednání všech politických stran v zastupitelstvu s žádostí o jednotné stanovisko. „Projekt rychlodráhy, pokud by měl být realizován, poznamená Prahu 6 natrvalo, proto je nutné, aby postoj našeho zastupitelstva byl co nejvíce jednotný. Tady nejde o politické body, ale o budoucí podobu celé městské části,“ řekl starosta.
Vláda na návrh Prahy 6 materiál nejdříve odložila o týden a pak jej pouze vzala na vědomí, aniž by jej schválila. To je podle starosty sice lepší než definitivní schválení, přesto však stávající stav nepovažuje za ideální.
Ministerstvo dopravy přislíbilo, že bude o modernizaci trati s Prahou 6 dále jednat. Náměstek ministra Vojtěch Kocourek říká, že zařazení návrhu mezi pilotní projekty ještě neznamená, že se rychlodráha bude stavět. Primátor Pavel Bém potvrdil, že prodloužení metra zůstává prioritou hlavního města.
Radnice má podporu obyvatel
Odmítavý postoj zastupitelů k modernizaci trati přišla na mimořádné jednání podpořit řada občanů. „V rezidenční čtvrti se tohle nedělá! Ostatně středočeský region není jen Kladno. Co třeba Slaný?“ ptal se pan Bílek. Miroslava Závodská ze sdružení „Chceme metro ne rychlodráhu” nechápala, jak někdo může odsuzovat metro jako kvalitní spojení s letištěm: „Je-li to málo luxusní, ať přidají lepší vagony. Také nevím, proč by lidé z Kladna nemohli na Dlouhé míli přestoupit na metro.“
Petra Kolínská ze sdružení Wuchterlova se domnívá, že rychlodráha je připravena a na metro nejsou peníze. Proto je podle ní dobré rychlodráhu podpořit, zvlášť, když by si radnice mohla prosadit, jak bude vypadat. „Na trati nebudou jezdit nákladní vozy a bude tam platit tarif pražské integrované dopravy,“ jmenovala výhody Kolínská. O tom však pochybují zastupitelé ve svém prohlášení. Navržený projekt sice s nákladní dopravou nepočítá, ovšem nepřipravuje ani náhradní řešení. Nedává ani záruky, že cena za jízdu ve vlaku bude skutečně podle tarifů PID. Zastupitelé se spíše obávají, že by mohla být mnohem vyšší.
Zastánci rychlodráhy byli v menšině a za své názory vysloužili jen nesouhlasné hučení ostatních občanů. „To jsou chabé argumenty,“ hodnotili názory zastánců rychlodráhy občané, kteří hlasitě tleskali stanovisku zastupitelů.