Hudební setkání se vydařilo

Vprostorách Husova sboru ve Wuchterlově ulici se koncem června uskutečnilo vpravdě hudební setkání (Incontro musicale) tří muzikantských těles: Husitské umělecké školy Harmonie, dětského folklorního a pěveckého souboru Bělásek ze ZŠ Benita Juáreze a mužského pěveckého sboru Coro San Osvaldo di Roncegno zitalského městečka Roncegna.

Jejich jednotlivá vystoupení vytvořila hřejivou atmosféru radosti ze zpěvu a hraní a vzájemného obohacování, kdy účinkující se střídavě měnili vdiváky a diváci vúčinkující. Koncert pořádaný ZŠ Benita Juáreze se mohl uskutečnit mimo jiné díky týmu lidí zradnice Prahy 6, kteří navázali a udržují dlouhodobý přátelský a partnerský vztah sitalským lázeňským městečkem Roncegno, ležícím valpském kraji Trentino. Přítomen byl i starosta Roncegna, Dr. Alessandro Conci, který nedávno uzavřel sm. č. Praha 6 smlouvu o partnerství. Hlavní přispění je však třeba přiznat nadšení všech malých i velkých zpěváků a hudebníků, kteří si společně zamuzicírovali a okouzlili obecenstvo.

Jako první předvedl folklorní soubor Bělásek pásmo výjevů a písní představující vynášení Smrti, lidové velikonoční zvyky a radosti a starosti na staré škole na Horácku, doplněné známými dětskými říkankami, které lidé bez vědomí o jejich původu používají dodnes. Dojemné bylo vidět mezi dětmi malou černošku, která snadšením zpívala moravské lidové písničky. Neopakovatelný byl okamžik, kdy si děti na konec navlékly bílé rukavičky a mávaly rukama nad hlavami při písničce o létajících běláscích.
Husitská umělecká škola Harmonie vznikla r. 2001 pod záštitou Církve československé husitské jako sdružení lidí milujících hudbu, a to především klasického a duchovního rázu. Brzy získala oporu i své sídlo vZUŠ Veleslavín, jejíž učitelé se ujali vedení mladých hudebníků. Členové Harmonie jsou převážně mladí lidé, a to jak profesionálové, tak amatéři.

Hlavním aktérem večera byl sbor Coro San Osvaldo di Roncegno, čistě mužský pěvecký sbor, který nedávno oslavil 35 let svého trvání. Vjeho repertoáru lze nalézt folklorní písně zoblasti Trentina, především písně horských myslivců na věčná témata lásky a smrti. Členové sboru zpívají dokonale sladěni bez hudebního doprovodu. Jejich první píseň ovšem nebyla klasickou součástí jejich repertoáru a dojala a nadchla všechny přítomné více než kterákoli jiná: byla jí česká hymna Kde domov můj zazpívaná vitalském překladu obou dvou slok. Byl to další důkaz, že hudba je univerzální dorozumívací řečí mezi národy. A tento koncert ukázal, že o Italech a Češích to platí dvojnásob.

Andrea Holasová