Z historie Prahy 6
V současné době je v této obci evidováno 145 ulic a 2868 adres. Adresy mají PSČ v rozsahu 160 00 až 169 00. Žije zde 23 339 obyvatel, z toho 9587 mužů nad 15 let, 1245 chlapců do 15 let, 11319 žen nad 15 let a 1188 děvčat do 15 let.
První písemná zpráva o Břevnově (ještě v druhé polovině 19. století se užíval také název Břevňov) pochází z konce 10. století. Tehdy byl u pramene potoka Brusnice založen klášter řádu benediktinů, nejstarší mužský klášter v Čechách. Zakladateli byli český kníže Boleslav II. a pražský biskup sv. Vojtěch. Původní klášterní kostel byl zasvěcen sv. Benediktovi, Bonifácovi a Alexejovi. Zasvěcení chrámu sv. Markétě se odehrálo až ve 13. století.
Klášterní budovy byly ve středověku několikrát přestavovány. Z doby kolem roku 1040 pochází dodnes zachovaná krypta pod kostelem, trojlodního tvaru, bohatě členěná polosloupy. Představuje jednu z nejstarších a nejhodnotnějších památek předrománské architektury u nás. Dnešní podoba kláštera i kostela sv. Markéty je ovšem vrcholně barokní, z první poloviny 18. století, z doby opata Otmara Zinkeho a Benno Loebla. Autory projektu byli Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Chrám byl tehdy vyzdoben freskami a obrazy předních barokních malířů (Petr Brandl, J. J. Steinfels a další) a sochařů (M. V. Jackl, J. A. Quittainer, řezbář R. Prachner).
Na území dnešního Břevnova, ve směru k Bílé hoře, se rozkládala další osada – Kuromrtvice či Kuromrtvy. Zanikla asi ve druhé polovině 13. století a později v jejím místě vznikl Malý Břevnov, neboli Břevnovek.
Na počátku 15. století žilo v Břevnově pětadvacet rodin a existoval zde jeden dvůr. U tohoto dvora, poprvé připomínaného k roku 1406, vznikla později osada zvaná Tejnka. Dvůr byl postupem doby přeměněn na zájezdní hostinec, a to je dnešní dům U Kaštanu na Bělohorské ulici.
V polovině 17. století počet obyvatel v Břevnově poklesl na 18 rodin (1 sedlák, 15 chalupníků a 2 zahradníci), tři stavení zůstávala pustá následkem třicetileté války. V Tejnce tehdy stály 3 domky a jeden byl opuštěný. V břevnovském údolí vznikl v té době, přesněji roku 1666, malý klášter – na své vinici ho dal postavit Bernard Martinic a věnoval ho řádu theatinů, lidově kajetánů – odtud pochází název Kajetánka. Při klášteru byl i kostelík, postavený podle vzoru bavorského kostela P. Marie v Alt Oettingu. Dodnes z něho zbyla část kaple při ulici Patočkově.
V průběhu dvou století se ale Břevnov přece jen začal více zabydlovat. Do roku 1843 bylo v celé obci 112 domů, v nichž žilo 1331 obyvatel. Ve druhé polovině 19. století a na počátku století 20. se rozšířila výstavba činžovních domů podél Bělohorské ulice, a tak do roku 1880 měl celý Břevnov 238 popisných čísel se 3912 obyvateli. Roku 1907 byla obec povýšena na město. Při vytvoření Velké Prahy zde již žilo úctyhodných 12 757 obyvatel v celkem 492 domech.
Výstavba pokračovala i za první republiky, a to rodinnými vilami se zahradami. Nejprve se stavělo směrem k Vypichu (tzv. Malý Vatikán a rovněž na protějších Bateriích, v sousedství Střešovic), později se výstavba rozšířila i do dalších částí. U Baterií byla také v letech 1936–38 postavena dnešní Ústřední vojenská nemocnice, podle projektu arch. B. Adámka a na závěr se tak dá konstatovat, že známá „Střešovická nemocnice“ se rozkládá na katastru Břevnova a má také břevnovské číslo popisné – čp. 1200.
Michal Flegl
Repro: archiv Úřadu m. č. Praha 6
Břevnovská ulice
Tellingerův dům
Studánka Vojtěška v břevnovském klášteře.