Radnice: letiště se musí podílet na zlepšení životního prostředí

V průběhu posledních měsíců se uskutečnilo několik jednání mezi představiteli úřadu Prahy 6 a letiště, která měla za cíl dohodnout se jednoznačně na opatřeních, vedoucích ke zlepšení životního prostředí a životních podmínek občanů Prahy 6.

Zvýšení podílu zeleně, vytvoření zelených pásů kolem letiště, vytvoření rekreačních a oddechových prostranství pro občany – to byly hlavní požadavky městské části Praha 6. K nim vedly především stížnosti občanů, stejně jako znehodnocená část území v západní části Prahy 6 a stále masivnější výstavba na letišti. „Musíme si uvědomit, že například spálení 1 kg leteckého paliva znamená spálení 3 kg kyslíku. Přičemž na letišti se za rok spálí až 800 tun paliva! Proto požadujeme kompenzaci,“ říká k tomu radní Jiří Hermann, který je zodpovědný za rozvoj území. Jak uvedl, letiště předložilo studii, která měla doložit vliv provozu letiště na občany bydlící v bezprostřední blízkosti letiště. Podle něj však měření vycházelo ze zastaralé metodiky. „Například hladina hluku dosahuje při vzletu letadla asi 113 decibelů, a tento nápor trvá přibližně od 20 do 60 vteřin. Hodnota decibelů v tu chvíli několikanásobně překračuje maximálně přípustné hranice. Ale při měření byl tento časový údaj rozložen na celou hodinu. Tak se pochopitelně zpracovatelé studie dostali na hladinu hluku, která je nízká. Pro subjektivní dojem občana však nemá tento výpočet vůbec význam, protože stačí, když vás letadlo vzbudí třikrát za noc, a už prostě neusnete. A když to trvá den co den, je to k nesnesení.“ Podle Hermanna se navíc měření prováděla v březnu, kdy je provoz letiště menší než v hlavní turistické sezoně. Jak uvedl, zohlednit se musí i kvalita vody nejen z potoků, ale i ze studní. Voda se v této oblasti nesmí používat k pití a k zalévání zahrad jen omezeně. „Vzhledem k tomu, že je zde několik chráněných území a poblíž letiště byl pramen nejkvalitnější pitné vody na území městské části, je tento stav takřka katastrofa. Snažili jsme se najít řešení už v několika předešlých jednáních a zavést diskusi k tomu, aby správa letišť a další související organizace zpracovaly studii, která by ukázala, jakým nejvhodnějším způsobem tyto negativní dopady eliminovat. Přestože jsme to signalizovali opakovaně, nedostali jsem na to zatím žádnou racionální odpověď,“ dodává Hermann.

K němu se připojuje i radní Jan Holický, který upozorňuje, že problém životního prostředí není jen o vysázení zeleně. Je nutné brát zřetel i na řešení dopravní obsluhy, což bude další oříšek. „V prvé fázi ale trváme na tom, aby byla občanům, a to nejen na Praze 6, ale i v přilehlých obcích, poskytnuta náhrada ve formě výsadby tzv. náhradní zeleně za zeleň pokácenou kvůli rozvoji letiště. Dále usilujeme o vznik rekreačních míst. Největší problémy mají občané v Ruzyni a Liboci, a tam je tedy třeba rychle jednat,“ dodává Holický. Podle něj by se měla zohlednit i skutečnost, že kvůli provozu letiště je de facto uzavřena i celá západní část Prahy 6, která by jinak mohla sloužit rozvojovým účelům.

K těmto problémům se vyjádřila i tis-ková mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková: „Tyto záležitosti v současné době řešíme ve spolupráci s odborem péče o životní prostředí, který usiluje o vytvoření metodiky, jež by místo tzv. náhradní výsadby umožnila finanční vyrovnání ve prospěch Prahy 6. Ta by prostředků využila pro vlastní projekty. Zákon o ochraně přírody a krajiny to umožňuje. Přímé kompenzace občanům směřují do obytných objektů, zdravotnických a školských zařízení na území ochranného hlukového pásma vyhlášeného podle platné legislativy. V oblasti Prahy 6 byla například v roce 2001 ukončena výměna oken v hodnotě 162, 871 milionů korun u 631 objektů,“ uvádí Kovaříková a dodává, že při květnové návštěvě starosty Tomáše Chalupy na České správě letišť vznikla dohoda o kontinuální spolupráci.