Pokoncilní knihovna: 1968-2003
V Centrální katolické knihovně v Thákurově ul. se uskuteční ve dnech 4.–28. 3. výstava věnovaná třicátému pátému výročí založení pražské Pokoncilní knihovny. O její založení se zasloužil administrátor P. František Tomášek, který se pro tento počin rozhodl záhy po návratu z II. vatikánského koncilu.
Stohy korespondence a doporučených dopisů ze sedmdesátých let prokazují fakt, že do komunistického Československa proudily obrovské balíky teologické i exilové literatury. V Arcibiskupském paláci byly dále distribuovány a nabízeny především kněžím různých denominací k dalšímu rozdávání mezi prověřené farníky a přátele.
První knihovník P. František Verner OCr. měl dokonce možnost si u vybra-ných nakladatelů objednávat knihy. Dodnes nedoceněné dílo vzniklo tak říkajíc na „zelené louce“, žilo pouze z darů a podpory zahraničí, pracovali zde výhradně dobrovolníci. Za hranicemi byla vytvořena rozsáhlá evropská síť dárců z řad korporací i jednotlivých nadšenců. Většina jich zůstala utajena a nikdy neviděla výsledek svého snažení, přesto řada z nich zůstala myšlence knihovny věrná dodnes. Dvě hlavní epicentra způsobila následné exploze obrovských knižních darů: Ackermann Gemeinde a Kirche in Not. Hnacími motory byli především pan Franz Olbert a exulanti P. Paulus Sladek, P. Ladislav Dittrich ad.
Nesporným organizačním a knihovnickým talentem rozvinul bohatou a v komunistických podmínkách nevídanou knihovnickou činnost P. Verner. Kromě jeho zásluh o knihovnu jako takovou, záchranu mnoha vzácných exemplářů, práci na překladu MDT pro třídu náboženství, je třeba připomenout gigantické dílo, Bibliografii české katolické literatury 20. století, na níž pracoval přes dvacet let. Ostatně jako jediný český knihovník získal v roce 2000 papežské vyznamenání nositel čestného kříže Pro Ecclesia et Pontifice právě za zásluhy o knihovnictví.
Zásadní byl však fakt, že celou knihovnu, její činnost a rozvoj zaštítil osobně administrátor a pozdější arcibiskup, kardinál František Tomášek, který osobně podepisoval (věren svému jménu) dopisy do zahraničí s žádostmi o knihy a příspěvky pro knihovnu.
P. Vernera vystřídal P. Máša a poté P. Hřebík. S nástupem kardinála Miloslava Vlka přešla knihovna do správy České křesťanské akademie, která zajistila její rozvoj a přeměnu v odbornou, moderní a veřejnosti otevřenou knihovnu. Od roku 1996 měla knihovna také poprvé svůj vlastní rozpočet a placené zaměstnance. Předchozích třicet let v ní pracovali pouze dobrovolníci.
Kardinálovým záměrem bylo vybudovat Centrální katolickou knihovnu. Po schválení projektu Biskupskou radou v roce 1997 bylo započato s realizací projektu. Tehdy měla knihovna 200 čtenářů. V současnosti knihovna vlastní kolem devadesáti tisíc dokumentů, je plně automatizovaná, zajišťuje přístup k internetu. Navštěvuje ji přes dva tisíce čtenářů a jejich počet stále roste.