www.praha6.cz
email

Přes náměstí v Ruzyni se jezdívalo do Německa

Ruzyně patří rovněž mezi někdejší vesnice na území dnešní Prahy 6 a tomu odpovídá i její urbanistická skladba. Jádro obce se rozkládá na úpatí Bílé Hory, plochého opukového návrší (381 m. n. m.). V písemných pramenech se Ruzyně objevuje již na sklonku 10. století, jako majetek benediktínského kláštera v Břevnově.  V 15. století pak na dlouhou dobu přešla do držení pražského nejvyššího purkrabství.

Půdorysná struktura Ruzyně je značně složitá. Jádro obce tvoří prastará trojúhelníková náves (dnes Staré náměstí), kterou po staletí severojižním městem procházela významná dálková komunikace, tzv. Lipská cesta. Spojovala Prahu s Německem (Lipsko) a vedla z Ruzyně do Slaného, odtud směřovala na Chomutov  a překročila Krušné hory do Německa. Úsek Lipské cesty, procházející Ruzyní, tvoří dnes Drnovská ulice. Při dolní straně náměstí (návsi) protéká Litovický potok (v dolní části svého toku Šárecký). Nad ním se rozkládají budovy bývalého hospodářského dvora, tvořící východní frontu náměstí (je to dnešní neblaze proslulá ruzyňská věznice). Tento dvůr býval ve středověku opevněný, jak to uvádí písemná zpráva z roku 1409, hovořící o opevněném dvoře Břevnovského kláštera. V 19. století byl ve dvoře zřízen cukrovar, jak o tom svědčí dodnes zachovaná charakteristická věž v jeho areálu, proměněného v minulém století v komplex věznice. Ač Ruzyně má svůj původ ve středověku, nebyl zatím objeven žádný pozůstatek původního osídlení. Statky a domy na Starém náměstí v současné době pocházejí z 18. století, byť jejich původ je nepochybně mnohem starší. Pro zdejší zástavbu je charakteristické, že je provedena z kamene, z opuky, tedy místního stavebního materiálu. Nejstarším přímo datovaným objektem je brána tzv. Kubrova statku (Staré nám. č. 9/15). Podle vročení, vyřezaného do trámového překladu vjezdu, patří do roku 1731. K téže usedlosti přísluší i stodola, datovaná na trámu nad vjezdem do roku 1752. Celý Kubrův statek je považován za jednu z nejvýznamnějších památek lidové architektury na území Prahy. Z kulturně historického hlediska je zajímavé, že rod Kubrů patřil ještě v době před vydáním tolerančního patentu (1781) k nepočetné skupině tajných evangelíků. K datu na stodole (1752) se vztahuje zpráva z roku následujícího, kdy tesař pracující na střeše statku, nalezl v trámu zakázanou nekatolickou knihu. Sedlák Kubr i se svou rodinou se nevyhnuli vyšetřování, které se opakovalo i v následujících letech. Teprve rok 1781 přinesl vysvobození a ruzynští Kubrové se mohli svobodně přihlásit k víře svých předků. Tehdy také byl ve svahu Bílé Hory zbudován nekatolický, toleranční hřbitůvek (dnes pietně upravený v Huberově ulici).

Jihovýchodně od Starého náměstí na úpatí Bílé Hory leží menší, lichoběžníková náves. I na ní nalezneme pozoruhodné klasicistní stavby z první poloviny 19. století (čp. 5, 8, 9, 10). Přestože po roce 1960, kdy byla Ruzyně připojena k Praze, došlo k řadě neblahých stavebních zásahů do urbanistické skladby obce, představuje Ruzyně dodnes významný soubor objektů lidové architektury, takže právem byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou rezervací. 

 

Staré náměstí se zaniklým rybníkem na Litovickém potoce a zrušený cukrovar v Ruzyni.

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz