Městská část zaplatí ročně za energie zhruba sto milionů korun. Tyto peníze – nebo jejich část – by mohla využít na investice do školství, veřejného prostoru, kultury. Proto nyní radnice přichází s místní energetickou koncepcí, kde a jak šetřit energiemi.
Místní energetická koncepce, kterou koncem loňského roku schválili zastupitelé napříč politickým spektrem, nabízí návod, co udělat, aby městská část v následujících přibližně deseti letech snížila spotřebu energií zhruba o třetinu. Celkem se v ní vyjmenovává 172 opatření pro 48 objektů ve vlastnictví městské části.
Veškerá opatření lze rozdělit do šesti skupin: důraz chce radnice klást na hospodaření s energiemi, větší energetickou efektivitu, inovaci a digitalizaci, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a komunitní energetiky, adaptaci a také na osvětu veřejnosti.
„Na základě koncepce vznikne takzvaný implementační plán nazvaný Energetická šestka, který upřesní, jaká opatření kdy a kde udělat. Na jeho konci, tedy zhruba za deset let, by měla městská část snížit spotřebu energie o třetinu a upřednostňovat obnovitelné zdroje energie na úkor fosilních paliv,“ vysvětluje zastupitel a místopředseda představenstva společnosti SNEO Jan Decker (KDU-ČSL), který měl přípravu tohoto strategického dokumentu na starosti.
„Teď je důležité, aby plány nezůstaly jen na papíře a skutečně došlo k realizaci. Pak bude teprve možné celý energetický projekt hodnotit. Je totiž známo, že papír snese hodně,“ říká Ondřej Vykoukal (Piráti)
První krok – data a analýzy
Prvním krokem koncepce bude získávání dat o skutečné spotřebě energie, tedy instalace dálkově odečitatelných měřáků a pořízení softwaru, který městské části nabídne pravidelné online informace o spotřebě svých objektů v různých úsecích dne. Ta jsou naprosto klíčová pro vyhodnocení spotřeby energií a plánování dalších úspor a hospodaření. Přibližná cena se pohybuje kolem deset tisíc korun na jedno odběrné místo, celková investice by se měla pohybovat kolem dvou milionů korun. Další jeden a půl až dva miliony je cena energetického auditu. Překvapivě dosud Praha 6 takové informace neměla, systematicky je nesbírala, mají je vždy k dispozici pouze správci budov. „Je dobře, že koncepce dává i návod k řešení dnes již nevyhovujícího stavu mnoha objektů, kde dochází k nešetrnému zacházení ať už s energií při vytápění anebo při spotřebě elektrické energie,“ vítá zastupitel Jan Chabr (TOP 09).
Po získání skutečných hodnot o spotřebě bude následovat analýza energetické náročnosti jednotlivých objektů, jako první se takového dokumentu dočkají školy a školská zařízení, dále objekty určené pro zdravotnické a sociální služby, administrativní budovy a jako poslední sportovní a rekreační zařízení. Proč právě školy? Protože školských budov má šestka ve vlastnictví 52, zdravotnických a sociálních objektů má dvanáct a administrativních budov deset. Naprostá většina těchto zařízení je zatím vytápěna plynovými kotelnami.
Zateplení a další opatření
Analýza energetické náročnosti vytvoří pro každý objekt seznam nástrojů a opatření, která povedou nejen k energetickým úsporám, ale nové technologie často přinášejí i lepší kvalitu vzduchu a prostředí uvnitř budov. Analýza tak nabídne nejen informace, zda objekt zateplovat, nebo ne, jestli měnit okna, ale věnovat se bude i modernizaci osvětlení nebo řekne, zda se vyplatí systém řízeného větrání. Také by měla řešit, jaký zdroj bude pro objekt nejlepší, zda zůstat třeba u moderních kondenzačních kotlů, nebo bude lepší instalovat tepelná čerpadla a kogenerační jednotky.
Energie ze solárních panelů
Snížit závislost na zemním plynu by mělo využití obnovitelných zdrojů energie, zvlášť solárních panelů. Zákon u komunitním sdílení totiž počítá s tím, že majitel může na jedné budově energii ze solárních panelů vyrábět a jinde ji spotřebovávat. To je třeba v Praze 6 důležité, protože skoro dvacítka jejích budov jsou základní školy, které zůstávají v létě, kdy panely vyrábějí nejvíce energie, prázdné, a tedy s téměř nulovou spotřebou. Bude-li mít radnice data, kde elektřinu potřebuje jinde – například na ohřev vody v léčebně dlouhodobě nemocných, na dohřívání vody a provoz bazénu Petynka, na klimatizaci, může tuto energii využít tam. Stejně tak by městská část ve spolupráci s firmou Technologie hlavního města Prahy ráda na svém území nechala vybudovat dobíjecí sloupky pro elektromobily.
Instalaci solárních panelů by neměl komplikovat fakt, že se Praha 6 nachází v ochranném pásmu památkové rezervace, nemovitých národních kulturních památek a památkové zóny. Zkušenosti ze zahraničí ukazují – a koncepce je zmiňuje –, že i v takových místech solární panely instalovat lze, aniž by tím charakter lokality utrpěl. V roce 2022 zveřejnil svůj pokyn k instalaci fotovoltaických systémů i Národní památkový ústav, který mimo jiné uvádí, že v ochranných pásmech je akceptovatelné je instalovat, ovšem tak, aby co nejméně narušovaly vzhled území nebo památky.
Přesto to neznamená, že by se panely časem objevily na každé střeše obecní budovy. Je třeba také zohlednit statiku střechy a budovy, požární a bezpečnosti hledisko a další omezení.
Alternativou jsou pak objekty vytápěné tepelným čerpadlem, městská část má seznam budov s vyšším potenciálem přidané hodnoty instalace tepelného čerpadla. Následovat bude zpracování odborného posudku a konkrétního návrhu modernizace.
Investice z minulosti
Schválení místní energetické koncepce neznamená, že by se městská část do této doby úsporami a energetikou nezabývala. Ve spolupráci se společností SNEO investovala mezi roky 2018 až 2022 do realizace energetických projektů cellem 294 milionů korun. Šlo hlavně o rekonstrukce a modernizace kotelen, modernizace otopných soustav v budovách, zateplení, výměny oken a rekonstrukce střech.
V loňském roce investovala do energetiky přes 122 milionů korun, z toho 97 milionů činila investice zateplení půdy, půdní vestavby a výměny části oken na budově ZŠ J. A. Komenského.
Jde i o životní prostředí
Po realizaci Místní energetické koncepce se nejen sníží náklady na vytápění a energie o třetinu, ale opatření pomohou i životnímu prostředí. Dojde ke snížení závislosti na fosilních palivech. Předpokládá se, že po realizaci navrhovaných opatření spotřebuje městská část o 40 procent méně plynu. Naopak podíl obnovitelných zdrojů energie se zvýší ze současných čtyř procent až na 25 procent. Důležité je i snížení emisí CO2: v současnosti se na území MČ Praha 6 spotřebou energie produkuje ekvivalent 731 904 tun CO2 za rok, na objekty v majetku městské části připadá asi jen 0,35 % z tohoto množství, konkrétně 7 445 tun ročně. Realizací všech navržených opatření lze toto množství ještě snížit o přibližně třetinu, a to na 4 881 tun za rok.
Kde na to Praha 6 vezme?
Realizace opatření Místní energetické koncepce předpokládá do roku 2035 investice zhruba přes 300 milionů korun. Kromě vlastních peněz chce Praha 6 v maximální míře využít dotace ministerstev životního prostředí a průmyslu. Místa pro dobíjení elektromobilů by se mohla financovat formou takzvaných PPP projektů, kdy se na financování podílejí soukromé subjekty. Další možností jsou takzvané EPC neboli zajištěné projekty. Fungují tak, že firma by úsporná opatření zainvestovala a městská část by jim je splácela z peněz, které by každý rok v tom konkrétním objektu uspořila. Městská část má také vlastní zdroje, na účtu jí zůstávají zhruba dvě miliardy korun, které uspořila v minulém období.