Vodní pumpy ve veřejném prostoru

Na území městské části Praha 6 se nachází 27 starých vodních pump, z nichž dvacet tři už je ve vlastnictví městské části. Nyní probíhá jejich pasportizace a postupně by měly opět sloužit veřejnosti.

Některé staré pumpy jsou postavené na takových místech, že o nich ví každý. Jiné jsou skryté v parcích, vnitroblocích a na podobných místech. Díky internetovým a facebookovým výzvám se radnici povedlo zmapovat zřejmě všechny vodní pumpy na svém území (pokud víte o dalších, pište na pumpy@praha6.cz). Nyní se je bude snažit opět uvést do chodu a starat se o ně, aby se staly nejen pěkným, ale především užitečným doplňkem veřejného prostoru.Původně patřilo Praze 6 pouze pět pump, skoro dvacítku vlastnilo hlavní město. Péče o ně byla jen minimální, soustředila se hlavně na to, aby byly studny pod nimi dobře zabezpečené a nikdo do nich nespadl. „Proto jsme požádali hlavní město, aby všech osmnáct pump na šestce převedlo na městskou část. Magistrát naši výzvu vyslyšel, vyčlenil pozemky pod nimi jako nové parcely a zastupitelstvo schválilo jejich předání Praze 6. Staneme se tak majiteli dvaceti tří pump, zbývající čtyři mají soukromé vlastníky,“ konstatuje místostarosta pro územní rozvoj Jakub Stárek (ODS). Pumpy jsou nyní z hlediska stavebního zákona i vlastnictví legalizované, což umožňuje kromě jiného městské části investovat do jejich oprav a rekonstrukcí. Zpravidla je třeba u studen vyměnit či obnovit poslední skruž a horní kryt. Renovací většinou musí projít i čerpací zařízení pumpy.

První pumpy se zprovozní letos
Jak s pumpami a studnami pod nimi městská část naloží a co obnáší péče o ně, už si radnice vyzkoušela u prvních pěti, které jí historicky patří. Nejprve došlo k pasportizaci, tedy zjištění hloubky studně, vydatnosti pramenu a technického stavu. Na základě této kontroly se vytvoří ke každé pumpě dokumentace. Následuje čištění studně a čerpací zkouška, která zjistí, zda se po odčerpání objeví nová voda, a podle jejího množství lze určit vydatnost pramene. Součástí této kontroly je i rozbor kvality vody. Výsledek u pěti prvních pump byl shodný – voda není pitná, lze ji používat pouze jako užitkovou. I ta ale najde ve městě své uplatnění, lidé z přilehlých ulic ji budou moci používat místo vody pitné třeba k zalévání stromů a zeleně nejen ve veřejném prostoru.
Radnice nyní vypíše soutěž na správce studen a počítá s tím, že by prvních pět mohlo začít sloužit ještě během letošního roku. Pouze do zimy, pak se musejí odstavit, aby v mrazu nepopraskalo čerpací zařízení.

Různé možnosti využití
Lze přepokládat, že pumpy budou nejčastěji sloužit právě jako zdroj užitkové vody. Městská část má ale připravené i další varianty, jak s nimi naložit. Mohou posloužit i jako pítko, v případě, že studna pod nimi nabídne nezávadnou pitnou vodu anebo budou-li se nacházet v blízkosti vodovodního řadu. Pak by došlo k jejímu zasypání a napojení na vodovod. Nebude-li žádná z těchto variant možná, pumpa se opraví, zabezpečí a zůstane ve veřejném prostoru jako ikona historie.
Proměny na pítko se zřejmě dočká pumpa ve Východní ulici. „Nachází se blízko Macharova náměstí, kde se připravuje rekonstrukce zázemí pro tenisové kurty. Proto mě napadlo pumpu, která je tam poměrně skrytá, přenést blíž k tomu areálu, napojit ji na vodovodní řad a udělat z ní pítko, kde by sloužilo dětem i sportovcům,“ vysvětluje Karel Fronk, iniciátor této změny, který se mechanickými pumpami zabývá nejen na svých stránkách studne-pumpy.webnode.cz.

Kde se pumpy ve městě vzaly?
Množství a rozmístění pump nejen v Praze 6 závisí na zdroji vody a hydrogeologických podmínkách. Velké množství pum se nachází ve Veleslavíně či ve Vokovicích, tedy v blízkosti vodní nádrže Džbán. Naopak chybí kolem Bílé hory, kde by bylo jejich vykopání náročné. Skoro žádné pumpy také nejsou v oblasti kolem Vítězného náměstí, v Bubenči. „Můžeme se jen domnívat, proč to je, jako vysvětlení se nabízí, že se zde budovaly činžovní domy a zároveň s nimi vodovodní řad, proto nebyly třeba,“ konstatuje Karel Fronk. Doba stavby pumpy ovlivňuje jednoduchost či složitost renovace její nadzemní části. Ty z druhé poloviny dvacátého století jsou většinou typu sigma, byly jich vyrobené stovky tisíc kusů a repliky se dají koupit dodnes. Je zajímavostí, že se vyráběly jen v modré a zelené barvě. Vyměnit kus za kus není tolik složité. Problematičtější je renovace starých litinových pump, zpravidla zdobených různými motivy, například hlavami zvířat. Na území Prahy 6 se jich nachází asi sedm. „Mají-li roztrhané horní hlavně, rádla či jiné části, musí se najít kovář, který umí pracovat s litinou, což je velmi náročné. Ale tyto firmy tady existují, a i taková umělecká díla dokážou krásně opravit, jak dokazují příklady z jiných městských částí,“ doplňuje Karel Fronk, který za nejkrásnější z šestkových pump považuje tu u Bílkovy vily. Podobná, jen na jiném místě Prahy, už je označená za kulturní památku a chráněná. Zajímavým doplňkem jsou i nádoby, které pumpy většinou doplňovaly. Zpravidla se odlévaly a vyráběly spolu s nimi.

Moderní řešení jsou pítka
Kopat studně a budovat další pumpy Praha 6 už určitě nebude. „Nahrazují je modernější a levnější pítka, mlhoviště a další vodní prvky, které ochlazují veřejný prostor a zlepšují klima ve městě hlavně v letních měsících. V jejich budování chce radnice pokračovat,“ konstatuje Jakub Stárek. Na území městské části se nachází skoro dvacítka pítek, v letošním roce by měla přibýt další dvě na Lotyšském a Puškinově náměstí. Další variantou, jak dostat vodu do veřejného prostoru, jsou mlhoviště. Ta mohou mít různou formu a podobu od ventilátorů předzahrádek restaurací až třeba po umělecké dílo, jako je pomník Žofie Chotkové. Jejich využívání je nejúčinnější z hlediska přehřívání parteru měst.
Praha 6 připravuje koncepci o hospodaření s vodou na svém území, kde se zabývá nejen umělými prvky, to jsou právě studny, pítka, či mlhoviště, ale především klade důraz na zachování přírodních vodních ploch, tedy různých vodotečí, rybníků, přírodních koupališť, studánek a podobně. Důležitá je pro města také dešťová voda, která dnes často odtéká z ulic přímo do kanalizace. Napravit to mohou různé vsakovací jámy a retenční prvky. K zadržení vody však přispějí i stromové aleje nebo volba správného, tedy propustného povrchu chodníků a ulic. „Praha 6 připravuje větší investiční projekt jako nádrž na dešťovou vodu v parku Královka, kdy skrze chytrý systém svádění vody z cest dokážeme koncentrovat obrovské množství dešťovky a s tím pak zalévat okolní zeleň. Právě využití dešťovky by mělo být v rámci obcí naprostou samozřejmostí,“ říká Martina Kaňáková (TOP 09), předsedkyně komise pro životní prostředí.

Kde se v Praze 6 nacházejí ruční pumpy? Jak vypadají? Kde jsou k dispozici? Vše najdete na geoportálu Prahy 6 v záložce mobiliář https://gis.praha6.cz/