Jak přežít domácí karanténu? Radí Radkin Honzák
„Především je potřeba si uvědomit, že stres není to, co se děje, ale to, co vidíme, vnímáme, chápeme a jak to přijímáme,“ říká na úvod známý psychiatr.
Co to pro člověka znamená, když najednou musí ze dne na den změnit svůj životní styl?
Zavřeli nás doma. Je to dobře, nebo je to špatně? Vždyť už šestiměsíční kojenec protestuje proti omezení. Ale má maminku, aby ho uklidnila. My, kteří myslíme, máme mozkovou kůru, aby tuhle instinktivní emoci převedla do pozitivního módu. Nebo alespoň do neutrálního; není to nic, co bych si jako způsob trávení času přál, ale je to pro mě i pro ostatní dobré. Ti, kteří nemyslí, hulákají, že si mohou dělat, co chtějí… Nemohou! Proto souhlasím se všemi opatřeními, která je i za cenu „omezování svobody“ v této situaci k tomu přivedou.
Jak tedy přežit domácí karanténu?
Vzpomeňme na verneovku Dva roky prázdnin; zničehonic přichází nečekaná situace, zcela jiný životní styl, jiné požadavky. Pojďme si udělat několik týdnů „domácích prázdnin“. První pravidlo takové situace říká: nikoho nekritizovat, nehodnotit, nikoho nenapravovat! Když o něco žádáme, říci prosím. Nenařizovat. Každý by si měl ujasnit, jak bude nyní vypadat jeho denní program a co s volnými prostory v něm. Sledování postupu koronaviru ve světě je asi tak stejně užitečné jako stavět ze sirek most přes Dunaj nebo kopat tunel polévkovou lžící, jak říká Jirotka ve své úžasné knize Muž se psem, kterou tímto doporučuju. Knížka je pro tenhle čas užitečnější než jakékoliv obrazovky (neříkej obrazovka, říká se monitor!). Na obrazovkách je všechno velmi rychlé a běsné, tištěné slovo přináší zklidnění.
Dobře, máme si tedy číst. Co dalšího?
Dobu nám osudem přidělenou můžeme využít k tomu, co jsme kdysi chtěli: opravit lampu, jak to slibuju už rok, srovnat fotky z dovolené a také z minulých let, vyčistit psací stůl, namalovat kubistického dvojníka Mony Lisy, takzvaného Mon Lízáka, naučit se španělsky, konečně si přečíst Fausta, dovyšívat ubrus, co jsem začala před dvaceti roky s nadšením, že mě babička naučila navlékat nit, napsat haiku, uplést si šálu, vrátit se ke klavíru...
Zachovejte rytmus dne podle Slunce. Ponocovat dlouho a přespávat ráno do deseti je zhoubné, organismus to nemá rád a mstí se za to únavou a dalšími příznaky a vše končí totálním rozbitím spánkového rytmu s důsledky pro metabolismus a hlavně imunitu.
Jak se z nového režimu nezbláznit a nerozhádat si celou rodinu?
Jednoduše, ač možná nezvykle: stanovit pravidla, ctít teritoria a vymezit hranice, například co se bude dělat a co se dělat nebude. Požadavky a nároky řešit otevřeně, bez manipulací. Dejme tomu, že nás je doma pět, matka otec a tři velice různě staré děti. Dejme tomu, že rodiče chodí stále do práce, potom je dobré, aby celá rodina standardně spolu posnídala, rodiče rozdělí úkoly a děti hospodaří doma samy majíce jak úkoly, tak jistou míru svobody a možnosti řešit věci po svém. Po návratu rodičů bývá společné místo okolo stolu, dnes okolo televize.
Dopřejme si jak společenství na místě, které sdílíme všichni, tak soukromí ve svých „doupatech“ a hlavně, buďme tolerantní. Je dobré připomenout pravidla někomu, kdo je překračuje, horší je stále kázat, protože to atmosféru nezlepší. Až nás budou naši nejbližší štvát úplně nejvíc, sedněme si v klidu a připomeňme si, co by nám chybělo, kdyby tu už nikdy nebyli. Když nebudete vědět, kdo má pravdu – protože ji má každý jinou –, rozhodněte losem. Každý ať svou myšlenku napíše, vše se hodí do klobouku, a na koho dnes přišla řada, vytáhne z osudí verdikt.
Lze vyjít z této mimořádné situace jako lepší člověk?
Především musíme vědět, že jsme dobří a naši nejbližší také. I se všemi chybami, našimi jakož i jejich, které jsou pochopitelně větší, ale my jsme tak dobří, že jim to nepřipomínáme. Doporučuju – je na to čas – věnovat deset minut denně nácviku autogenního tréninku, kvalitní instrukce najdeme po vyklepnutí těchto dvou slov do vyhledávače na stránkách dobrapsychiatrie, Landigo vám nabídne krátké jazykové lekce, OSEL skutečně kvalitní nabídku informací od astronomie po psychologii. Kdo to chce o stupeň výš, stránka Science daily je denně zdarma dostupná. Berlínská filharmonie nabízí členství zdarma na svoji digitální platformu, kde zpřístupňuje nejen koncerty, ale i zajímavé rozhovory a další videa. Světové galerie si lze projít na stránkách Google Arts and Culture… A na to doteď nebyl čas!
Je správné a dobře, že se koronaviru bojíme?
Nebezpečných věcí je třeba se bát a zaujmout k nim patřičné postoje. Hrdinství, tím míně pohrdání bezpečnostními pravidly tady není namístě. Karanténa nezabrání šíření viru, ale zabrání strmému vzestupu nemocnosti, kdy by náhle bylo mimo provoz polovic populace a nastal by úplný kolaps. Přeju všem trpělivost, odolnost, dobrou náladu, jak jen to půjde, a všechno dobré. Jak napsal klasik: Tak zle není, jako bylo v mnohý zašlý čas, přečkali jsme mnohou psotu, přečkáme ji zas!