Rozhovor: David Gaydečka
Řešili jste rok co rok dilema, zda se jít podívat na hudební festival Metronome Festival Prague, který je plný světových hvězd, nebo si užit United Islands a objevovat začínající kapely? Jejich hlavní organizátor David Gaydečka má pro vás dobrou zprávu. Letos se konají ve dvou různých termínech a stihnete je tedy oba.
Na co se letos nejvíce těšíte na Metronomu nebo United Islands?
Na United Islands jsem zvědavý na hlavní objev, protože finální ruku bude mít Kapitán Demo, takže se teprve dozvíme, kdo to bude. Jistě to bude zajímavé. V minulosti byly ostrovními objevy třeba Zrní, Nylon Jail, Thom Artway nebo vloni třeba kapela Baset+. Na Metronomu neumím říct, že bych se těšil jen na jednu věc. Především se však těším na to, že letos zažiji festivaly oba.
Není tedy mezi účinkujícími jedna hvězda, o kterou jste třeba tři roky usilovali a podařilo se ji získat až v letošním roce, a tak se na ni těšíte více než na jiné?
Mám rád energičtější hudbu, proto se osobně těším na Primal Scream a jsem docela zvědavý na Michala Pavlíčka s Michalem Kocábem a Pražským výběrem, kteří si vybrali Metronome Festival Prague pro koncert věnovaný třiceti letům svobody a prý u nás předvedou něco nečekaného.
Už jste zmínil, že se těšíte, jak si užijete letos oba festivaly. Několik let jste pořádali Metronom i United Islands ve stejném termínu, letos poprvé od této praxe ustupujete. Proč?
Nebylo to sice tolik lidí, co nám psalo a přálo si, aby se festivaly konaly v různých termínech a mohli je navštívit oba. Ale pak nám došlo, že si o to psali ti, které hudba baví ze všeho nejvíc, a tedy že budou možná ti nejdůležitější, kteří by oba festivaly zažít měli. Tak jsme vyšli vstříc nátlaku a přáním ze strany veřejnosti a letos poprvé se jeden festival koná na přelomu května a června a druhý o víkendu 21. a 22. června. Tedy United Islands letos budou takovým předskokanem Metronomu, festivalu s hvězdami.
Jaký je rozdíl mezi United Islands a Metronomem?
Ony jsou oba přesně svými protiklady. United Islands jsou zdarma, každý tam může objevovat hudbu, jakou si přeje. Nachází se tam hodně pódií, jde vlastně o takový hypermarket hudebních nápadů, myšlenek a novinek otevřený veřejnosti. Kapely, které tam hrají, dost často ještě neznáte, protože vydaly teprve první album nebo jdou hrát poprvé na nějaký větší festival. Takže se tam můžete podívat, co se ve světě hudby děje nového, a také jako první slyšet hudebníky, kteří možná teprve budou slavní.
Metronome je za vstupné a...
Ano, Metronome je za vstupné, které se pohybuje ve střední nebo možná vyšší střední kategorii, za což ale diváci dostávají čtyřicet luxusních neopakovatelných koncertů světových i českých hvězd. Zveme ty, kteří mají zápis v hudební historii nebo jde o celosvětově známé ikony.
Jak je těžké dostat takové hvězdy do Prahy?
Je to případ od případu. Praha je město, kam lidé rádi jezdí, kam se stěhují za prací a mají ho rádi také hudebníci a umělci. Ale samozřejmě je to také věc finanční politiky, Metronome se pohybuje v konkurenci dalších evropských festivalů. Záleží, kolik má kapela či interpret pro daný rok v Evropě termínů, a pak jaké podmínky nabídnou třeba Londýn, Vídeň, my, a pak se o ně trochu bojuje. Je pravda, že o někoho usilujeme i dva či tři roky, což byl případ Liama Gallagera, frontmana skupiny Oasis, který přijede do Čech na Metronome jak se svým novým sólovým programem, tak s nějvětšími hity jeho Oasis. Hudebníky na Metronome festival láká neformální, částečně přírodní prostředí dolní části Výstaviště, atmosféra festivalu a také originální skladba programu, od které si slibují třeba i to, že zahrají nejen pro své skalní příznivce, ale i pro nové publikum.
Proč se festival jmenuje Metronome?
Metronom je kyvadlo, které udává rytmus, který je pevný a nikdo ho nezastaví. Chtěli bychom, aby takový byl i náš festival – pevný a nikdo ho nezastavil. A když jsme dělali mezinárodní festival, chtěli jsme, aby se nám tam objevil i nějaký symbol města. Metronom máme na Letné. Ten pro mě osobně znamená svobodu a budoucnost. Stojí na místě, kde stál v minulosti pomník totalitního vládce Stalina – jedna z nejobludnějších soch, která kdy byla vybudována a pak odstřelena. To místo pro mnohé znamená i svobodu. A také takový by Metronome měl být – co nejsvobodnější.
Na jakou osobnost hodně vzpomínáte, protože opravdu překvapila?
David Byrne, zakladatel Talkings Heads, šokoval publikum i nás pořadatele. Věděli jsme, že to bude originální koncert, ale že to bude úplně revoluční představení na pomezí živého koncertu a moderního tanečního představení, to jsme při potvrzení termínu netušili nikdo. Dodnes se o tom mluví, že David Byrne byl na Metronomu neskutečný.
A soukromě vás překvapil kdo nebo co?
Třeba že David Byrne je vášnivý cyklista a byl si to tu projet ve Stromovce. S většinou hvězd se osobně setkáme. Velice milý a vtipný byl Sting. Měli jsme možnost spolu hovořit a byl přátelský. Myslel jsem si, že toho bude mít plné zuby, když mu neustále někdo říká, jak to dělá dobře, chce se s ním fotit a tak. Zvládal to v klidu, ještě u toho i žertoval. Byl dost skromný. Vše muselo být co se týká aparatury, techniky a vystoupení samozřejmě profesionálně připravené, ale do šatny si přál pouze čaj, zázvor a citron. Hlavní, o co mu šlo, byly hlasivky. Aby podal co nejlepší výkon.
Jakou největší hvězdu byste si přál přivést do Prahy?
Davida Bowieho, ale ten už bohužel nežije.
A z těch žijících?
Mohu říkat, i když se to nepovede? Pokud ano, pak tedy The Who. Tuzemská premiera rockových dinosaurů Townsenda s Daltreym by jistě stála za to.
Co vás vedlo k tomu pořádat festival?
Cítím se hrdým obyvatelem České republiky, hlavního města, kde jsem se narodil a přeji si, aby to bylo město suverénní, hrdé, nestydlivé a nebojácné. Když tady bude taková festivalová akce, kde se hudebníci i diváci seznámí mezi sebou, seznámí se se zahraničními přáteli, tak budeme integrováni do velkého světového dění. Tedy přes muziku. Byl bych rád, aby to jiné branže dělaly i u sebe a byli jsme zataženi do světového dění na mnoha frontách. Nerad bych žil ve městě, kde by hrozila nuda, šeď a lidé nevycházeli do ulic.
Metronome už má ve světě jméno a dostat sem osobnosti už je jednodušší. Ale jaké to bylo, když jste organizovali první ročník?
Spousta lidí říkala, že je to dobrý nápad, nikdo nás neodrazoval, nedělejte to, což bylo fajn.
A jak jste sehnali prvního umělce, který vám pomohl festival rozjet? Představuji si, jak někomu voláte a říkáte, že organizujete skvělý festival, ještě tedy neproběhl ani jeden, ale určitě to bude báječné a úspěšné...
No, samozřejmě nám přicházely odpovědi typu tak to je super, že něco organizujte, ozvěte se tedy příští rok a možná bychom něco zkusili. Málokdo chtěl risknout jet zahrát na akci, co tu ještě nebyla. Protože, když by se to nepovedlo, on a jeho pověst se s tím svezou. Ale naštěstí jsme v minulosti již spolupracovali s Iggy Popem, jednali jsme s jeho managementem a dostali na první ročník Metronome odpověď „proč ne? Tak to rozjedeme!“. Iggy Pop je naším pomyslným festivalovým kmotrem.
Vrátí se někdy na Metronome?
Jeho koncert byl tehdy ukončený před posledními dvěma přídavky bouřkou a on pak sliboval fanouškům na facebooku, že až přijede příště, tak těmi dvěma písničkami začne.
Co všechno musí splňovat festival, aby byl úspěšný? Lidé tam přece chodí nejen za hudbou…
Hudba je na prvním místě a pak jde každý festival různou cestou. Myslíme si, že komfort diváka je hned na druhém místě. Když poslouchám dobrý koncert a je mi u toho příjemně, tak si ho užiji více, než když mi je u toho nepříjemně. Proto řešíme, jak vypadají plochy v areálu, jestli je tam stín, aby se lidé ukryli před horkem, zda jsou tam kryté sály, aby se za nepřízně počasí mohli jít podívat i někam jinam. Také se staráme o mobiliář a tribuny, jsme jeden z mála festivalů, který nabízí lidem možnost sedět na tribuně a nemusejí stát nebo se povalovat někde na trávě. A pak je to samozřejmě gastronomie a další služby, jako třeba úschovny zavazadel, navigace a orientace v areálu a podobně.
Dočetla jsem se, že váš festival se snaží být maximálně smart. Co to znamená?
To nás hodně baví. Jde o inovace, které si, doufáme, časem oblíbíte, a my se je postupně naučíme ve stoprocentní kvalitě. Loni jsme jednu zkusili poprvé, letos to bude podruhé. Jde o to, že jsme zavedli dobíjecí náramky, festivalové peněženky. Nemusíte s sebou tahat fyzickou peněženku a další věci, nebojíte se, že je ztratíte nebo někde zapomenete. Při placení si jen přebíráte zboží a přikládáte náramek k terminálu. Navíc se s tímto systémem dají aplikovat i další služby, které teprve přijdou. Třeba když víte, kolik je lidí aktuálně v areálu, což podle vydaných náramků znáte, tak jim můžete na občerstvení vyhlásit happy hours, uděláte pro ně akci v gastrozóně, můžete v reálném čase informovat diváky, na které scéně je volněji, plněji a tak podobně.
Je toto budoucnost koncertů? Budou časem všechny bezhotovostní?
Myslím, že se to rozdělí na dvě skupiny, že budou festivaly bezhotovostní a naopak zůstanou i hotovostní a budou se tím chlubit, že u nich ještě platí skutečné peníze.
Ovšem ono je třeba dodat, že to má ještě jedno úskalí, a to je zasíťování a kapacita internetu a kvalita připojení. Na Výstavišti je přehledný prostor a dá se tam internet zavést, ale existují i areály, kde to bude velice složité, protože jsou obří nebo jsou tam stavby, které brání šíření signálu.
Když člověk uspořádá dva festivaly v létě, co pak dělá během zbytku roku?
My připravujeme ještě třetí festival v srpnu.
A to je jaký...
Třetí festival je Krásný ztráty Všetice Live, jde o festival jednoho významného bývalého obyvatele Prahy 6 Michala Prokopa a probíhá na statku Všetice kousek za Prahou. Probíhá jako setkání hudebních přátel, Michal Prokop tam tráví oba dva dny, vystupuje s Framus Five, a do toho dorazí taky třeba třeba David Koller, Vlasta Redl, Lenka Dusilová, Vladimír Mišík, ale třeba i Vees, Lili Marlene a Motion Food s bratry Jurkoviči. Je to daleko menší, komorní festival proti Metronomu.
Dobře, když někdo připraví tři akce v létě, co pak dělá po zbytek roku?
On je dělá stále dokola, v tomto je to nevděčná práce, protože stále nemáte hotovo. Už je festival skoro hotový, jenže pak proběhne a hned se začíná chystat další. Vy ten výsledek vlastně vidíte jen čtyřicet osm hodin, a po zbytek roku je to zas trochu virtuální činnost, která vyžaduje velkou fantazii. Když festival začne, už není moc prostoru něco zlepšovat a měnit. Nám musí internet fungovat při otevření areálu, my si nemůžeme říct, že opraváře pozveme další týden. Ale samozřejmě má tato práce i svou výhodu – člověk v ní nemusí být úplně každý den a, někdy si i užije trochu toho volna, takže se občas dá odjet třeba na jiný festival nebo i s dětmi na dovolenou.
Je nějaké místo v Praze, ideální na festivaly, kde se přesto nekonají?
V Praze jsou krásná místa, například Ladronka, Džbán, umím si představit, že i v Šárce jsou místa, kde by se daly dělat festivaly. Praha má spoustu krásných míst, třeba tady na pomezí šestky a sedmičky. Kdyby se Metronomu podařilo aspoň na den dostat se do Stromovky, nemyslím s hlučnými produkcemi, byl by to super zážitek pro diváky jak pražské, tak české i zahraniční.
Jak dlouho bydlíte v Praze 6?
Střídavě tady bydlím od roku dva tisíce pět či šest.
A za tu dobu jste nám tady ještě neuspořádal žádný festival?
Pomáhali jsme poslední roky s přípravou Opery v Šárce. Byli jsme rádi, že jsme tuto možnost dostali. Cílem Prahy 6 bylo pro ni zajistit financování z jiných zdrojů než je z rozpočtu městské části a my jsme se našimi zkušenostmi pomohli rozšířit počet potenciálních stran, které s financováním pomáhají. Pak jsme se zapojili do produkce, protože to není úplně jednoduchá akce. Sice patří k těm menším, ale koná se ve specifickém prostoru.
A uspořádat tady svůj festival vás neláká?
Nějaká třeba rozšířená verze Metronomu, kterému by něco předskakovalo a část se odehrála třeba v okolí Kulaťáku, tak to by nás bavilo. Ale nevím, jestli by o to tady stálo místní obyvatelstvo. Ale že bychom zde měli konkrétní plán, to zatím ne.
A co opačně – na kulturní akce, které organizují jiní, chodíte?
To ano, tady je spousta pouličních akcí – Dvorky, Zažít město jinak, Farmářské trhy a různá jejich speciální vydání, Dejvické hudební léto. To člověk vyrazí rád takzvaně do města, protože je to příjemná změna, než když tudy každý den chodí domů a zpět. A pak je na šestce spoustu míst, kde dobře hrají. Jsou tady takové ty menší jako Na slamníku, U Rafa, Potrvá, na Hradčanské v Jamm klubu… Na to, že tu nejsme v turistickém centru, tak tato městská část žije hudbou a bydlí zde až neuvěřitelné množství hudebníků. Stačí když vyrazíte s dětmi na hřiště na Puškiňák, všechny je potkáte.