Slavnostní odhalení nových desek na pomníku maršála Koněva
V den padesátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy, 21. srpna 2018 ve 14.35 hodin, byl slavnostně odhalen zrekonstruovaný pomník maršála Koněva a také nové infodesky.
Jejich osazení schválili zastupitelé na loňském listopadovém zasedání. Pomník maršála Koněva pochází z roku 1980 a od počátku devadesátých let se pravidelně objevují snahy na jeho odstranění. Na druhé straně panuje názor, že by socha na náměstí Interbrigády měla zůstat. Koněv se jednak podílel na osvobození Prahy, jednak ale také zaštítil zpravodajský průzkum před invazí vojsk Varšavské smlouvy před přesně 50 lety. Tyto informace také nesou nově instalované vysvětlující desky ve třech jazycích – češtině, angličtině a ruštině. „Ta socha pochází z roku 1980. V té době už měl maršál Koněv za sebou také krvavé rozprášení povstání v Maďarsku, stavbu Berlínské zdi, která symbolicky oddělovala komunistické impérium od svobodného světa. A byl i tady u nás na jaře roku 1968 s ruskými generály připravujícími srpnovou invazi. Koněvova socha je tedy pro nás dokonalou ukázkou lokajství tehdejšího komunistického režimu vůči Sovětskému svazu a pro Rusy zase značkou, kam až kdysi sahalo jejich impérium. Nedivím se tedy, že Rusové spolu s komunisty vynaložili tolik úsilí, aby tam ta pravda nebyla celá,“ řekl při slavnostním odhalení místostarosta pro kulturu Jan Lacina (STAN).
Původně mělo dojít k odhalení desek už v červnu, ovšem kvůli aktivitám ruské ambasády se radnice obrátila na památkáře a magistrát a požádala je o souhlasné stanovisko s instalací nových infotabulí. Teprve když je získala, hledala nový termín. „21. srpna 1968 zasedlo ve 14.35 Národní shromáždění a prohlášením okupaci odsoudilo. Nová cedule připomíná obě tváře maršála Koněva, tak důležité pro další vývoj Československa. Symbolika letošních sto let české státnosti a zároveň 50 let od invaze je proto nebývale silná,“ vysvětluje starosta Ondřej Kolář (TOP 09).
Přesné znění textu na infotabulích:Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.