Metropolitní plán

Stovky připomínek, z toho 82 zásadních, měla městská část k připravovanému Metropolitnímu plánu. Zastupitelé se jím zabývali na samostatném jednání, které trvalo sedm hodin.

Stovky připomínek, z toho 82 zásadních, měla městská část k připravovanému Metropolitnímu plánu. Zastupitelé se jím zabývali na samostatném jednání, které trvalo sedm hodin.
„Jako městská část návrh Metropolitního plánu vítáme, stejně jako změnu metodiky, kdy se na město pohlíží jinak. Původní územní plán z roku 2000 je nejen zastaralý, ale množství v něm prováděných změn ukazuje, že nebyl zrovna povedený. Je otázka, zda se tentokrát změna zpracovateli zdařila,“ řekl na úvod jednání místostarosta pro územní rozvoj Martin Polách (ANO).
Kritizoval však proces, kdy se na Metropolitním plánu začalo pracovat už v roce 2012, ale první podoba byla veřejnosti představená až v dubnu letošního roku a možnost vyjádřit se k němu dostávají městské části a občané až nyní. Proto také Praha 6 shromáždila skoro pět set připomínek. Zákonná třiceti denní lhůta pro oficiální podání připomínek a změn navíc začíná jen pár dnů před prázdninami.
Náměstkyně primátorky Petra Kolínská, která na jednání zastupovala zadavatele, tedy hlavní město, považuje za silné stránky Metropolitního plánu důraz na celkovou kompozici města, v níž jsou jasně rozlišována území podle budoucího využití, je zde stanoveno, kde mají vzniknout rozvojová území, kde se budou nacházet parky, kde se má stavět málo a kde více, pohledem do mapy lze zjistit, jak vysoké mohou být budovy v dané lokalitě. Naopak i Petra Kolínská přiznala, že mezi slabé stránky dokumentu, který má sloužit jako závazná vyhláška, patří jeho malá předvídatelnost a vymahatelnost.

Nejvíce připomínek k lokalitám
Zastupitelé projednávali Metropolitní plán rozdělený do několika bloků. První tři, což byly metodické problémy, připomínky k textové části a priority strategického rozvoje a požadavky MČ Praha 6, zůstaly téměř bez připomínek, jen například v rámci strategického rozvoje radnice zdůraznila, že trvá na propojení ulic Papírenská a Za elektrárnou.
Největší a nejdelší diskuze se týkala posledního bodu, kdy se připomínkovalo všech více než 80 lokalit, na něž Metropolitní plán Prahu 6 dělí.
Radnice zde do příprav zapojila architekta Hodka a koalici občanských sdružení a spolků Společně pro Šestku, která získala pro každou lokalitu garanta – ideálně člověka, který tam žije a místo dobře zná. Pomocí speciální aplikace pak sbírala připomínky od všech lidí. Přišlo jich několik tisíc, radnice je zpracovala, vytřídila ty, které se překrývaly nebo šly proti strategickým záměrům městské části, a k závěrečnému projednání jich připustila téměř pět stovek, z toho 82 označila jako zásadní.

Z dalších námitek prošlo jen minimum
Při projednávání posledního bodu zastupitelé procházeli všechny připomínky, které radnice ve spolupráci s občany zapracovala. Po sedmi hodinách tak zastupitelé 34 hlasy schválili své usnesení k Metropolitnímu plánu, kde se mimo jiné konstatuje, že Praha 6 požaduje, aby nový územní plán v koordinaci s městskými částmi vyjednal srozumitelnou strategii, která umožní funkci Prahy jako metropole a zároveň umožní kvalitní, zdravý a bezpečný život obyvatelům města. To považuje za jeden ze zásadních úkolů. Následně je vyjmenováno všech 484 připomínek k dokumentu.
V závěru schváleného usnesení městská část Praha 6 požaduje, aby na základě vypořádání všech připomínek došlo k zásadním úpravám dokumentu Metropolitního plánu (verze 4.0) a tento upravený a dopracovaný dokument byl vrácen do procesu společného jednání k novému projednání.

Některé ze zásadních připomínek, které městská část požaduje zařadit do Metropolitního plánu:

V lokalitě Břevnov vymezit plochu tramvajové smyčky jako transformační plochu, spolu s částí sousední lokality Dlabačov, případně ji zahrnout do ploch zeleně.
V lokalitě Hradčanská vyznačit lineární zeleň před bastiony i na bastionech XIII, XIV a areálu Kadetky a zároveň z tohoto území odejmout parametr výškové regulace.
V Nové Šárce městská část nesouhlasí s návrhem transformační plochy podél Evropské třídy a se zásahem do vyhlášeného chráněného území přírodního parku Šárka – Lysolaje. Požaduje transformační plochu vypustit a upravit hranice zastavitelného území.
Nesouhlasí se zatříděním stávající plochy takzvaného Drnovského trojúhelníku západně od ulice Drnovské do plochy produkční a se stabilizací na dvě nadzemní patra. Požaduje navrhnout jako obytné území o výšce pěti nadzemních pater a předepsaném parametru vybavenosti.
Vyznačit dopravní propojení Papírenská – Za elektrárnou.
Zařadit do řešeného území tramvajovou trať Podbaba – Sedlec jdoucí středem ulice Podbabské, nikoli přes areál Traubovy koželužny.
Upřesnit regulativy pro transformační plochy v území Nová Ruzyně, jak vyplývají ze zadání podkladové studie pro změnu územního plánu. Studie požaduje tři nadzemní patra u ul. Vlastina, na dalším území 4-6 pater, pět školek, dvě základní školy vč. sportovního zázemí, centrální veřejný prostor, přímé vazby na stávající i plánovanou dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost.
Zásadně nesouhlasí s návrhem na rozšíření komunikace Karlovarská. Preferuje dlouhodobě realizaci Břevnovské radiály. Karlovarská by měla být zachována jako místní komunikace s omezením tranzitní dopravy.
Zanést do Metropolitního plánu památkovou zónu Staré Střešovice, upravit rozsah hranice lokality a podržet předpoklad nulového rozvoje lokality.
V Sedleci požaduje vymezit celou oblast produkčních areálů jako transformační plochu o maximální výškové hladině čtyři nadzemní patra.
Řešit dopravní napojení na Evropskou, tzv. druhé napojení Vokovic. Jde o náhradu zaslepené ulice Ke Dvoru.
Na Bílá Hoře požaduje změnit trasu Břevnovské radiály, aby v úseku mezi Pražským okruhem a křižovatkou Vypich nebyla vedena na povrchu.
Zařadit celou vymezenou vyhlášenou národní kulturní památku „Bojiště bitvy na Bílé hoře s mohylou a letohrádek Hvězda s oborou“ v jejích vyhlášených hranicích, včetně navazujících vstupních alejí (např. ulice Alej českých exulantů, Řepská, a Na Bělohorské pláni a plochy podél ul. Chrášťanská, U Světličky, Moravanů, Huberova) – to zahrnuje i zachování zeleného průhledu Mohyla – Letohrádek jako nestavební území.
Nesouhlasí s rozšířením ulice Karlovarské a její zatřídění jako sběrné komunikace, požaduje ponechat ve stávající podobě a zrealizovat Břevnovskou radiálu.
Na Ladronce zachovat ve východní části plochu pro rozvoj staveb a zařízení pro rekreační sport ve vazbě na již stávající tenisový areál.
Lokalitu Litovický potok změnit na nezastavitelné území.
V lokalitě Šárka Praha 6 zásadně nesouhlasí se zásahy do zeleně, narušení hranice přírodního parku Šárka a narušení krajinného rázu navrhovanou transformační plochou severně od Evropské obytnou s hybridní strukturou a s podlažností osm nadzemních pater.