Odešel „Muž, který nikdy nebyl IN“
Populární zpěvák a gentleman české country a velký břevnovský patriot Pavel Bobek v listopadu zemřel. Ve věku 76 let prohrál boj s dlouhou a těžkou nemocí. Celý svůj život prožil v rodinném domku na Břevnově a mnohokrát se zapojil do společenského života v Praze 6.
S Prahou 6 byl spojen téměř celý život Pavla Bobka. Školní roky strávil v Břevnově, gymnázium vychodil na Pohořelci a na vysokou školu se také nepřesunul příliš daleko – fakultu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT vystudoval v Dejvicích. Po revoluci se stal na čas členem zastupitelstva Prahy 6.
Jako zpěváka ho mnohokrát měla možnost ocenit veřejnost z Prahy 6, pro kterou rád zpíval na vystoupeních organizovaných radnicí. Na Pavla Bobka bylo „narváno“, ať už zpíval s Malinabandem na slavnostech Na Slamníku, k oslavám 100 let Břevnova nebo na tradičních Vánocích Prahy 6 na Kulaťáku, kdy stan praskával ve švech.
V roce 2005 nazpíval k výročí 60 let od konce 2. sv. války společně s dalšími hudebníky z Prahy 6 Jiřím Suchým, Ivanem Hlasem, Honzou Kalouskem, Richardem Tesaříkem, Petarem Introvičem, Václavem Koptou, Zdeňkem Hříbalem a Janem Fischerem píseň Dejvická Demarkační. „Pavel Bobek byl zářným důkazem tvrzení, že zpěváka nedělá pět oktáv a hejno vizážistů, ale osobnost. Měl jsem ho rád a vážil jsem si ho. Přesněji – mám ho rád a vážím si ho,“ říká ve vzpomínce Václav Kopta. Podobně vzpomíná i Jan Fischer: „Pavel Bobek byl pro mě od dětství synonymem slušnýho chlapa. Dělal muziku, která ho bavila, a moc se nekoukal napravo nalevo, co se zrovna v branži nosí. A vydrželo mu to celý život.“ Přidává i osobní vzpomínku: „Jednou jsem mu do televizního silvestrovského pořadu napsal parodii na píseň Drahý můj (J. Grossmann) s názvem Kravín můj, protože v různých rozhovorech často opakoval, že jediné, co jako architekt nakreslil, než zběhl k muzice, byl kravín.“
Pavel Bobek jako vystudovaný architekt vnímal prostředí kolem sebe. „Pamatuji si na věci, které tady už dávno nejsou. Například břevnovská náves. Dodnes totiž Břevnovu chybí hlavní náměstí. Komunisté náves zbourali v šedesátých letech a já si dnes jen vzpomínám, jak to bylo krásné, když tady byla,“ řekl v rozhovoru před šesti lety. Často si pochvaloval výhled na břevnovský klášter. „Ten výhled mě neustále okouzluje a nikdy mě okouzlovat nepřestane,“ říkal Bobek. Břevnovský dům, který koupil jeho otec ve třicátých letech, díky svým architektonickým schopnostem přebudoval dle svých představ a trávil v něm čas se svou rodinou.
Pavel Bobek při nahrávání skladby Dejvická demarkační v roce 2005.
Pavel Bobek (16. 9. 1937 – 20. 11. 2013) se věnoval country a rockenrolu. Jako první zpěvák u nás zpíval mnoho slavných zahraničních rockových písní. Mezi jeho největší hity patří předělávky zahraničních písní jako Oh Ruby, nechtěj mi lásku brát s českým textem Jiřího Grossmanna, Veď mě dál, cesto má od Johna Denvera nebo duet s Marií Rottrovou S tím bláznem si nic nezačínej. Mezi jeho nejznámější hity patří Lásko, mně ubývá sil, Veď mě dál, cesto má nebo S tím bláznem si nic nezačínej. Za celý svůj život vydal přes dvacet alb, se kterými vždy slavil úspěch. Zásadní pro Pavla Bobka bylo setkání s legendou americké country Johnnym Cashem z čehož vznikla ceněná deska předělávek Cashových písní Víc nehledám. Přestože před osmi lety strávil dva týdny v umělém spánku a po vážné nemoci téměř přišel o hlas, částečně se vrátil na pódia a loni v květnu vydal nové album s názvem Kruhy.