Nový muzikál psal Jiří Suchý rok, teď čeká na diváky
Veřejnost i politici si v červnu připomenuli 62 let od jedné z prvních justičních vražd komunistického režimu – popravy významného generála a diplomata Heliodora Píky.
V květnu se také na semaforská prkna vrátilo představení Tak co, pane barone. Konec sezóny bude patřit čtyřem předpremiérám nového swingového muzikálu „Hodiny jdou pozpátku“. „Jako autor tohoto muzikálku musím říct, že je to nejpracnější hra, jakou jsem kdy napsal a hudbou opatřil. Rok intenzivní práce. Jestli se tahle skutečnost obrazí i na jejím úspěchu, se teprve ukáže,“ říká principál divadla Jiří Suchý. Jeho premiérou v září zahájí 54. divadelní sezónu. Děj muzikálku se odehrává v roce 1938 v nočním podniku, který se jmenuje jako všechny dosavadní semaforské bary Honolulu. A to byla doba swingu. Protože však nejde o prezentaci hudebně-vědného večera nýbrž o zábavnou komedii, rozpětí swingu bude stylově trochu širší – bude to swing třicátých a čtyřicátých let.
Od května se mohou diváci Semaforu setkat také s nevšední rodinou Zuzany Stirské. „Stirská, sbor Gospel Time a její zpěv zaplňuje spolehlivě hlediště Semaforu. Méně známo je, že Zuzana Stirská má houf dětí, které zdědily její talent,“ říká Suchý, který přišel snápadem představit divákům její děti Viki, Sany, Rafika a Lenyho. Zatímco matka zpívá a hraje na klavír, některé dítě hraje na klarinet, jiné na trubku, další na kytaru a nejmladší dokonce na harfu. A všechny zpívají. „V dnešní uspěchané době se tu objevila rodina, která svůj volný čas zasvětila muzice. A tak zazní písničky divadla Semafor, ty starší, na nichž je jako autor podepsán ještě Jiří Šlitr, i zcela nové. A taky francouzský šanson, trochu jazzu, ale i trochu čínské hudby,“ popisuje rámec večera Suchý, který představení uvádí scénkou, ve které s Jitkou Molavcovou odjíždí na dovolenou a divadlo předává bláznivé rodince.
Na reperotár Semaforu se také vrátilo představení z 60. let Tak co, pane barone. Jiří Suchý vede bizarní přednášku z pohledu fiktivního vychovatele šlechtických dítek. „Představení ale nebude běžně na repertoáru. Bude zařazeno, jen když okolnosti nedovolí uvést v některých dnech žádnou ze stávajících her,“ podotýká Suchý. Představení mělo premiéru v říjnu 1967 a na repertoáru tehdy setrvalo 57 repríz. Jiří Šlitr vystupoval tehdy mimo Československo a situace si žádala nový program. Jiří Suchý proto napsal a nastudoval neobvyklé představení, v němž hlavní úlohu měl hudebník Evžen Jegorov. Představení bylo úspěšné – bizarní přednáška o trpkém životě fiktivního vychovatele šlechtických dítek doplněná písničkami a projekcí diapozitivů. V roli přednášejícího se tentokrát objeví Jiří Suchý. „Je to zároveň vzpomínka na nezapomenutelného hudebníka a herce Evžena Jegorova, který opustil Semafor a náš svět vroce 1992,“ připomíná Suchý.
