Stavba Blanky vydala archeologické nálezy
Předpokládané zdržení stavby tunelu Blanka kvůli nedostatku financí nahrává archeologům, jejichž výzkum provází stavbu městského okruhu.
„V posledních měsících doslova s každým hrábnutím bagru nálezů přibývá, což v jisté míře komplikuje průběh stavby,“ uvádí Jana Maříková-Kubková, mluvčí Archeologického ústavu Akademie věd, který výzkum provádí.
Zatím se daří ve spolupráci s provádějícími firmami nálezové situace standardním způsobem „prozkoumat“ – tedy alespoň zdokumentovat a ovzorkovat před jejich definitivním odstraněním, a to i přes nepříznivé počasí zimního období. „Harmonogram stavby jsme upravili tak, abychom si s archeology nepřekáželi a stavba postupovala dál,“ uvedla Iveta Štočková, mluvčí společnosti Eurovia, za zhotovitele této části stavby.
Zatím nejvýznamnějším nálezem je skupina hrobů, která byla objevena na východní straně křižovatky Patočkovy ulice s ulicí Na Hubálce. Podle dosavadních poznatků archeologů jsou hroby uložené těsně vedle sebe, nejméně ve dvou řadách v délce asi 20 metrů. Zatím archeologové odhalili 24 hrobových jam nebo skeletů. „Je však pravděpodobné, že po další skrývce jich přibudou ještě desítky,“ řekla Maříková-Kubková. Kostry jsou uložené hlavou k severu a nohama k jihu, k potoku Brusnici. V následujících měsících je čeká zkoumání. Podle odborníků situace nyní neumožňuje přesnější určení stáří a okolností pohřbů. „Jistou souvislost pochovaných můžeme spatřovat s působením vojsk při obléhání Prahy během třicetileté války nebo během války o habsburské dědictví v 18. století," uvádějí. Archeologové zjistili, že hroby byly narušené a částečně zničené pravděpodobně v 50. letech 20. století při stavebních pracích v Patočkově ulici. Zemních prací se tehdy asi neúčastnili archeologové, protože o případném nálezu hrobů neexistují žádné záznamy.
V prostoru východně křižovatky Patočkovy s Myslbekovou byly odkryty pozůstatky historické zástavby. Nejdříve zde stávala cihelna, která zpracovávala místní surovinu – sprašové sedimenty. Fungovala téměř po celé 19. století, kdy dodávala stavební materiál pro prudce se rozvíjející průmysl a budovanou městskou zástavbu. Na přelomu 19. a 20. stol. cihelna zanikla a v jejích objektech se rozběhl provoz octárny. Zatím archeologové zdokumentovali složitý systém zděných konstrukcí ve dvou úrovních podlaží s výrobními objekty a jejich zázemím. Konstrukce tvořily obvodové zdi vymezující jednotlivé budovy a místnosti, jeden zasypaný sklípek, stáje se stáními a žlaby, komíny, síť kanálků, zahloubené obezděné jámy, dochované úrovně různých typů podlah, včetně dřevěných, cihlová studna kruhového půdorysu, která zasahovala hluboko do skalního podloží, a mnohé další prvky.
Nálezy až z pravěku
Na levém břehu potoku Brusnice učinili archeologové i mnohem starší nálezy, až z pravěku. Podle vedoucí výzkumu Ivy Herichové lze výskyt nálezů spojit s osídlením z éry mladší doby kamenné až do doby železné, tedy asi od konce třetího do prvního tisíciletí před naším letopočtem. Nejvýraznější je objekt s asymetrickými stěnami. Další dvě větší jámy s pravěkými keramickými nálezy se nyní dokumentují. Podle posledních odkryvů se zahloubené objekty ve větším počtu nalézají v ploše, která na průzkum teprve čeká.
