Galerie Anderle pořádá výstavu k jubileu
Veřejnost i politici si v červnu připomenuli 62 let od jedné z prvních justičních vražd komunistického režimu – popravy významného generála a diplomata Heliodora Píky.
Série výstav odstartovala únorovou vernisáží, na které Jiří Anderle představil První dekádu z cyklu – léta šedesátá. Jsou to obrazy, kresby a grafika, které autor vytvořil v období, kdy po dokončení akademie nastoupil v roce 1961 jako mim do Černého divadla Jiřího Srnce a procestoval svět. „V Černém divadle si často sahám na dno sil. Ale odměna je velmi cenná: jako jeden z mála českých malířů mám možnost během cest poznávat současné světové umění,“ vzpomíná Anderle. Rok 1964 začíná tříměsíčním turné po Austrálii. „Objevuji malby australských domorodců zobrazující vše živé jako prorentgenované. Nakupuji si malířské potřeby a maluji Australský cyklus. Na podzim si na měsíční turné do Paříže beru grafické potřeby. V hotelu vyrývám první grafiky z cyklu Hlavy. Do roku 1969, od Moskvy po Dublin, pak vznikají cykly Bez kůže a Komedie. Jsem překvapen, že právě tato díla, vytvářená v nepříznivých podmínkách, získávají příznivou odezvu na mezinárodních Bienále,“ vzpomíná malíř na dobu, kdy vznikala díla z první dekády.
Anderleho výstavu doplní v prostoru In camera lepty světově proslulého filmového tvůrce Jana Švankmajera. Cyklus Přírodopis odráží atmosféru normalizace, která dusila vše tvořivé a svobodomyslné. Hořká realita přinutila Jana Švankmajera vytvářet živočišné druhy zcela nové. Návštěvníci se mohou seznámit také s cyklem pastelů Evy Švankmajerové „Vlci byli opět vysazeni v českých lesích“. Ten náleží závěru její velmi rozvětvené tvorby inspirované surrealizmem.
Výstavu otevřeli spolu se světově uznávaným grafikem Pavel Bém a Tomáš Chalupa, kteří stáli u nápadu vytvořit ve vile galerii prezentující Andrleho díla. Ta se otevřela v roce 2003.
Jiří Anderle: ŽLUTÝ TANEC, rok 1962; olej na papíře.