Odcházející starosta Chalupa: „Bylo mi ctí.“

Dvanáct let práce věnoval Tomáš Chalupa Praze 6. Nejprve jako místostarosta, osm let byl jejím starostou. Třetí volební období jenom „nakousnul“. Od ledna je ministrem životního prostředí.

Vzdal jste se funkce starosty. Zůstanete zastupitelem Prahy 6?

Zůstávám zastupitelem. Zůstávám věrný zastupitelskému slibu, který jsem skládal v minulosti již čtyřikrát, slibu, který mě zavazuje a zčásti předurčuje mé další chování. I nadále chci hájit zájmy Prahy 6 a jejích občanů. I nadále budu sledovat vývoj v Praze 6.

Přijal jste funkci ministra životního prostředí. Kritikové Vám vyčítají, že s tímto resortem nemáte žádnou zkušenost. Jak to vidíte Vy sám?

Vnímám to jako obrovskou výzvu. Situace v resortu je složitá, přistupuji k ní s respektem a pokorou. Chci k této oblasti přistoupit racionálně, bez dogmat, aby tu měly možnost zaznít všechny názory, byť nebudou mainstreamové. Proto chceme co nejotevřeněji komunikovat. Druhá věc je strategie. Úplně na začátku bych rád provedl hloubkový personální, procesní a forenzní audit Fondu životního prostředí. Abych mohl provádět změny, potřebuji totiž znát skutečnou pravdu, ať už je dobrá, nebo špatná. Dokud ji nebudu znát, tak by každé moje rozhodnutí bylo ukvapené. Především doufám, že se mi podaří z tohoto resortu opět vytvořit instituci, která bude požívat důvěry veřejnosti a nikoliv této důvěry a moci zneužívat.

Které zkušenosti z komunální politiky se podle Vašeho mínění budou hodit ve funkci ministra?

Jako starosta jsem velkou část své práce trávil setkáváním s lidmi. Ať už s jednotlivci nebo skupinami. Poznal jsem, i díky tomu, co to znamená pestrost názorů, ale především motivací. Něco jiného tížilo občany v Ruzyni, něco jiného v Bubenči. Nájemníky obecních bytů trápil vývoj nájemného, matky s dětmi bojovaly za více dětských hřišť, a tak bych mohl pokračovat. Něco šlo vyřídit hned, něco zabralo delší čas, něco jsem neměl šanci změnit či ovlivnit ani ze svého postu starosty. Klíčové ale bylo umět naslouchat a přijmout, že jsou záležitosti, na něž panuje i jiný názor. Ale neustále jsem se podílel na řešení věcí, které se týkaly konkrétních lidí a konkrétních životních osudů. A při, sice omezené, ale přeci jen nějaké, znalosti agend ministerstev, neumím si představit resort, kde by jeho tak výrazným příspěvkem bylo právě řešení konkrétních lidských osudů.

Na šestce jste byl u velké části veřejnosti oblíbený. Jste připraven na to, že se to s novou funkcí může změnit?

Každý z nás je odlišný a každého z nás trápí jiné věci. Nedělám věci proto, aby mě někdo nosil na rukou či mě lidé plácali po zádech. Zvykl jsem si na to, že i v Praze 6, kde jsem cítil výraznou podporu, se stávaly situace, kdy bylo jasné, že ať rozhodnete jakkoliv, vždy rozzlobíte určitou část lidí. Často jsem musel volit mezi dvěma zly a rozdíl byl jen v tom, které zlo je menší. Prostě někdy neexistuje jediná správná varianta. Myslím, že jde především o to, rozhodovat v souladu se svým přesvědčením, zdravým rozumem a zjevným užitkem pro věc samotnou. Proto musí pryč ideologie a pokud si nějakou zachovat, pak pouze ideologii zdravého rozumu.

Jako ministr se budete zabývat i kauzami, které se týkají Prahy 6. Jsou to například stavba nové ranveje v Ruzyni, stavba pražského okruhu, modernizace rychlodráhy, stavba čističky odpadních vod. Co od Vás v tomto směru mohou čekat šestkoví obyvatelé?

Rozhodně konzistentnost názorů, které jsem měl na zásadní věci i v pozici starosty. Nelze si ale myslet, že jako ministr mohu hájit zájmy pouze určité skupiny obyvatel. Opět bude platit, že budeme muset často volit ze dvou zel, jen jedno bude menší a druhé větší. Když cítím, že aby bylo lépe tak musí být napřed hůře, nebojím se to říct a apelovat na trpělivost. Dělal jsem to i jako starosta. Moc dobře vím, že staveniště, ve které je současná Praha 6 přeměněna, není nikomu příjemné. Ale jsem přesvědčený, že dokončení staveb jako je městský okruh či prodloužení metra prospěje velké části občanů Prahy 6, a to výrazně. A tak budu posuzovat i jiné projekty, do kterých bude ministerstvo životního prostředí mít co mluvit. Pragmaticky a s efektem. A efekt musí být konkrétní, hmatatelný, měřitelný či vážitelný. Žádné ideologie, demagogické argumentace a podobně, i když i podobné tendence očekávám.

Na facebooku Prahy 6 kromě gratulací k postupu lidé píší, že se bojí, co bude dál s Prahou 6. Koho byste rád viděl na svém místě?

O mém nástupci rozhodne svým hlasováním zastupitelstvo. Já sám mám samozřejmě své kandidáty, o kterých jsem přesvědčený, že jsou pro mne zárukou kvalitního pokračovaní naší práce. Tito kandidáti jsou součástí mého týmu již řadu let a oplývají řadou kvalitativních předností, které by jistě dokázali v pozici nového starosty uplatit ke spokojenosti všech obyvatel Šestky. Dokonce si myslím, že úřad starosty mohou vykonávat lépe nežli já. Jsem přesvědčený, že personální změna na starostovské židli bude pro obyvatele Prahy 6 pouze informací, která se na kvalitě jejich života nikterak neprojeví. Jsem si jistý, že novému starostovi a jeho týmu opět půjde o to jediné – být dobrým služebníkem i partnerem občanům, otevřeným a slušným úřadem, který do životů zasahuje co nejméně, když to není potřeba a co nejvíce, když potřebujete pomoci.

Na jaké kroky jste za dobu Vašeho starostování nejvíc pyšný?

Mou práci by měli především hodnotit samotní občané. Ale je jasné, že pokud jste dvanáct let na radnici a z toho osm let jako starosta, nějaké stopy po vás zůstanou. Praha 6 je území, kde jsem se narodil, kde žiji celý svůj život a které považuji za svůj svět. Proto jsem se snažil našlapovat opatrně a zbytečně nedupat.

V jakých aktivitách byste si přál, aby nový starosta pokračoval?

Rozhodně v prioritách, které jsme si jako ODS stanovili při podzimních komunálních volbách a k čemu jsme se zavázali občanům. Já sám, když jsem začínal na radnici, domníval jsem se, že prací starosty je především to, aby fungovaly věci hmotné. Věci, které definují obec jako uskupení domů, parků, ulic, stromořadí, škol nebo ostatních zařízení, které dělají obci obcí. Ne nadarmo se říká, že dobrá obec má mít hospodu, radnici, kostel a školu. Časem jsem pochopil, že na Šestce můžeme udělat ještě víc, a to i přesto, že žijeme ve stotisícovém městě. Můžeme nebýt anonymní. Proto mezi nejhezčí okamžiky neřadím otevření první rekonstruované školy, ani otevření rekonstruované radnice, ani první opravené ulice, ale první Prodanou nevěstu v Šárce. Akci, na kterou jsme očekávali, že přijde nejvýše pět set lidí a nakonec jich byly tisíce včetně babiček o holích, které šly tři čtvrtě hodinovou cestu Šárkou. Nebo mše Jakuba Jana Ryby v Písecké bráně vždy druhý svátek vánoční a spousta dalších malých akcí.

Co Vás mrzí, že se Vám jako starostovi nepodařilo dotáhnout, resp. co jste nestihl a měl jste v plánu pro šestku udělat?

Mrzí mě, že přestože už dva roky máme v šuplíku dopracovaný systém parkovacích zón v Praze 6, magistrát hlavního města se nedostal k rozhodnutí a ke schválení jeho realizace u nás. Jsem přesvědčený, že přestože nejde o samospásný projekt pro zlepšení situace parkování našich občanů, už dva roky mohlo být rozhodně lépe. Stejně tak mě mrzí nedokončené Vítězné náměstí, i když jsem si vědom toho, že jde o soukromý projekt a jeho realizace není v rukách obce.

Máte nějaký svůj vzkaz občanům Prahy 6?

Poděkování. Poděkování za přízeň, podporu i loajálnost k šestce. Poděkování za kreativní připomínky a nápady, ale i za věcnou kritiku. Za roky, které jsem mezi občany Prahy 6 prožil. Bylo mi velkou ctí sloužit i vést nejkrásnější část Prahy.

Děkujeme za rozhovor