1. Titulní stránka
2. Archiv
3. 2009
4. listopad

Park Ve Struhách prolne člověka s přírodou po japonsku

Bubenečský park Ve Struhách mezi ulicemi Chittussiho a Na Marně, v těsné blízkosti Stromovky, není z těch, kterými by se městská část mohla chlubit. To se má začít měnit v příštích měsících. Místo, které je dosud spíše psími záchodky, povznese orientální filozofie.

„Rekonstrukce parku Ve Struhách je jedním z nejzajímavějších projektů, které městská část připravuje. Vznikne zde unikátní park s prvky orientální zahradní tvorby,“ představuje projekt radní pro životní prostředí Jan Záruba.

Zajímavý terén parku, včetně výrazné rokle s místní vodotečí, propojili projektanti z firmy DHV CR s nápadem na vytvoření zahrady založené na japonské filozofii životní cesty. Základní koncepce řešení parku vychází z představy o životní cestě, která se objevuje v řadě symbolů asijských kultur. Projektanti ji dokázali promítnout do celého návrhu rekonstrukce. Symbol neuzavřeného obdélníku v japonské filosofii představuje ideální životní cestu počínající v levém spodním rohu zrozením, pokračuje cestou dospívání a končí v levém horním rohu. Příčná strana představuje dospělost naplněnou láskou, harmonickou péčí o rodinu, prací a získáváním životní moudrosti. Sestupná hrana znamená cestu stárnutí, plnou moudrosti a životní harmonie. Životní cesta končí v pravém spodním rohu pobytem v ráji.

Novým srdcem parku se stane pavilon a hospodářská budova, jež dohromady tvoří kompoziční celek určený k pořádání příležitostných společenských akcí, vernisáží či ukázek řemesel spojených s asijskými tradicemi.

„Vzhledem k náročné terénní morfologii je přístupna pouze malá část této plochy. Proto byly navrženy nové cesty a odpočinková místa, která v parku umožní nerušené posezení a prostor pro meditaci či čtení,“ vysvětluje projektantka Lenka Fischerová ze DHV CR.

Japonci radili
Návrh parku byl již v samém počátku konzultován s  předsedou japonské zahradní asociace Eišinem Haradou, který je autorem japonské zahrady Šówa-en v plzeňské zoo. O detailech projektu jednali projektanti i zástupci radnice i s japonskými architekty a zahradníky. Architekt Šimpei Yamaguči navrhl design jednotlivých objektů. „Každé místo, pro které vytvářím návrh, musím vždy osobně navštívit, abych mohl najít genius loci daného místa, načerpat inspiraci a vybrat pro daný prostor správný přístup k jeho řešení,“ řekl architekt Yamaguči. „Nejde jen o to prostě a jednoduše uplatňovat tradiční japonský design – vždy se snažím najít způsob, jak propojit charakter řešeného místa s japonskými tradicemi. Proto v tomto parku nenajdete žádné „typické“ prvky japonských zahrad, s výjimkou jemných detailů v podobě specifických japonských metod spojování materiálů, a především pak nenásilného propojení prostoru, obývaného lidmi, a přírodou,“ dodal architekt s tím, že japonská architektura staví právě na jemných přechodech mezi přírodou a lidmi. 

V současné době je vydáno územní rozhodnutí a zpracovává se projektová dokumentace k vydání stavebního povolení. Vlastní realizace parku by měla být dokončena v příštím roce. „Park se poté stane místem pro relaxaci, meditaci, ale i pro různé menší společenské a kulturní akce,“ vysvětluje radní Záruba.

Bubenečští obyvatelé získají jakousi veřejnou botanickou zahradou. I kvůli možnosti nerušeného odpočinku bude do budoucna oplocena. Chittussiho ulice zůstane i nadále průchozí pro veřejnost. Režim parku je plánován, stejně jako u ostatních veřejných a botanických zahrad, s otevírací dobou v denních hodinách.