1. Titulní stránka
2. Archiv
3. 2009
4. listopad

Další zachráněná památka: Kaple sv. Michala na Pernikářce

Kaple sv. Michala na Pernikářce, nacházející se při ulici Duchoslávka, patřila k nedaleké usedlosti Pernikářka.

Přestože je od roku 1958 prohlášena za nemovitou kulturní památku, naději na zahájení kvalitních záchranných prací dostala až vloni, kdy se stala majetkem městské části. Osvětlená opravená kaple bude brzy ozdobou Hanspaulky.

Ku slávě boží
Vinice Pernikářka měla jméno po perníkáři Václavu Doležalovi, měšťanu Starého města, jenž byl jejím majitelem v letech 1656 – 1664. K vinici patřila stejnojmenná usedlost a v letech 1691 – 1700 byla nedaleko na vinici postavena kaple sv. Michala. Na omítce v místech za bývalým oltářem je latinský nápis „Tato kaple ku slávě boží a svatého Michala archanděla, nákladem Jana Tobiáše Beckera ..... učitele vystavěna roku 1693...“ Dále není čitelné.

Vloni objekt kaple přešel do vlastnictví městské části, která zahájila kompletní opravu a záchranu objektu včetně úprav nejbližšího okolí a osvětlení dvěma zemními reflektory. Stavební práce byly zahájeny v červnu, a pokud počasí dovolí, hotovy by měly být do konce roku. Kaplička již má položenou novou krytinu z pálených tašek včetně osazení repliky kovaného křížku, opravené omítky a je chráněna proti zemní vlhkosti. Barva fasády bude v odstínech, které vycházejí z provedeného restaurátorského průzkumu. Kaple dostane repliky dřevěných oken a dveří a opravenou vnitřní opukovou dlažbu.

Před zahájením rekonstrukce se kapli věnovali restaurátoři, kteří zachránili fragmenty barokních freskových výmaleb v místě klenby. Malba znázorňuje biblický výjev. Nad oltářní nikou byl znázorněn Bůh, kolem andělé (nesoucí bibli, sloup) a andílčí hlavičky, na kupoli je znatelných nejméně 14 postav. Dochovány jsou pouze fragmenty a dnes je již těžko identifikovatelné, co která postava znamenala, přesto i z nich se dá soudit, že šlo o velmi kvalitní a dokonale propracovanou malbu s množstvím detailů. 

Z kaple bylo skladiště
Kaple sv. Michala je eliptického půdorysu, s výklenkem pro oltář. Původní vyřezávaný barokní oltář a další výzdoba (socha sv. Vojtěcha a sv. Prokopa) z objektu zmizely. Přestože kaple byla od 50. let ve vlastnictví Akademie věd, v následujících letech byla ve velmi špatném stavu. Od roku 1963 začaly vleklé spory o její údržbu a opravu.  V roce 1965 bylo z kapličky a jejího okolí zřízeno skladiště pro stavbu okolních bytových domů. Během roku 1970 bytové družstvo provedlo opravu kaple, ta však byla diletantská, bez souhlasu střediska památkové péče a zahrnovala pouze výměnu střešní krytiny a opravu vnějších omítek. Špatnými úpravami došlo ke srážení vlhkosti v konstrukci. Tímto počinem se dá datovat rapidní zhoršení stavu fresky na klenbě a začátek jejího degradování a opadávání jejích součástí. V následujících letech nedošlo k žádnému pokusu o nápravu a pokračovala devastace kapličky.