1. Titulní stránka
2. Archiv
3. 2008
4. duben

Projekty žádají o dotaci z EU, na Dědině začaly úpravy v zeleni

Revitalizace sídliště na Dědině by mohla být financována z fondů Evropské unie. Zastupitelé souhlasili s tím, aby byl projekt zařazen mezi žádosti o dotaci z operačního programu Praha  Konkurenceschopnost. Žádost byla podána na konci března. O dotaci bude žádat i další projekt, a to na revitalizaci sportoviště při základní škole na Dlouhém lánu.

Výhledově by tak mělo na Dlouhém lánu dojít k obnově atletického areálu, ve kterém by vzniklo nové hřiště na malou kopanou a dvě nová multifunkční hřiště. Další asfaltové hřiště na futsal by změnilo povrch na umělou trávu. Z celkové částky 25 milionů by se městská část na projektu podílela deseti procenty.

Projekt na revitalizaci sídliště Dědina, který městská část připravuje již dva roky, zahrnuje celé sídliště a akce má přijít na 72 milionů korun. Sídliště má dostat novou a moderní tvář. Vznikne zde centrální náměstí, odpočinková místa, nové chodníky s osvětlením, které budou kopírovat přirozeně vyšlapané cesty, přibudou vodní prvky. Na akci je vybrán dodavatel stavby a práce začaly terénními a sadovými úpravami. Právě zeleň je jedním z cílů revitalizace a měla by plnit svůj smysl a mít jednotný ráz. Přesto kácení některých keřů a stromů vzbudilo na sídlišti hodně emocí. Zejména starší lidé to nesli s velkou nelibostí, někteří přišli protestovat na jednání zastupitelů.

"Odstranění některých dřevin probíhá podle projektu na oživení sídliště, který má celému prostoru ucelený vzhled. Na likvidaci zeleně bylo vydáno povolení, ještě předtím byly zhotoveny dendrologické posudky," vysvětluje radní Jan Záruba, který má na radnici na starosti oblast životního prostředí. O tom, že je akce spojená s kácením nevyhovujících dřevin a dosadbou nových, byli lidé informováni předem. "Projekt je plánován od roku 2005 a během té doby se uskutečnilo několik setkání radnice s obyvateli sídliště, kde se o projektu debatovalo, lidé mohli psát na radnici svoje názory. Připomínky proti kácení stromů ale nebyly zásadní," uvedla vedoucí odboru životního prostředí Dana Charvátová. "Nebo se dramaticky rozcházeli. Někteří občané nechtěli kácet a jiní zase kácení požadovali, protože stromy zasazené před lety bez jakéhokoliv řádu stínily oknům v nižších patrech a některé byly dokonce alergologické."

Stromy a keře byly na sídlišti vysazovány průběžně a zcela nahodile, některé typy dřevin se do prostoru vůbec nehodily nebo byly zanedbané. Ani lidé, kteří se pohoršovali nad tím, že se zeleň podle nich ničí zbytečně, neměli jasno, co se mělo kácet a co ne. Někteří by souhlasili s ořezáním starých a nevzhledných keřů. Jiní s tím, aby zmizely jehličnany před okny. Řadě z nich pak kácení připadalo zbytečně rozsáhlé. To, že se lidé ke změnám v zeleni vyjadřovali, dokládá podle Charvátové i to, že některé stromy, ke kterým měli lidé citový vztah, se z plánů na kácení vyřadily.

Kácení keřů se lidem z Dědiny nelíbilo.