Jarní kulturní akce se přesouvají do Dejvic a Bubenče. Ve státní svátek 8. května, k výročí konce 2. světové války, připravila městská část také letos bohatý hudební program a tradiční Slavnosti na Štrozoku se uskuteční v polovině května.
„Letošní Dejvická květnová slavnost je pokračováním započaté tradice Dejvické demarkační a Dejvické 006 z minulých let. Obě akce měly mezi lidmi velký ohlas,“ řekl starosta Tomáš Chalupa, který zve návštěvníky na kulturní odpoledne, které se bude konat v hudebním a divadelním duchu. Květnové koncerty na Dejvické vznikly poprvé před dvěma lety k šedesátému výročí konce války. Letos se jich bohužel nezúčastní váleční veteráni a hrdinové, velcí vlastenci generálporučík František Fajtl a generálmajor Antonín Špaček. František Fajtl zemřel vloni v říjnu a Antonín Špaček v letos v dubnu.
Slavnost na Dejvické stejně jako v minulých letech zahájí koncert Posádkové hudby Praha pod taktovkou pplk. Miloslava Bulína. Znovu vystoupí orchestr a sólisté Národního divadla s dirigentem Janem Chalupeckým. Koncert klasické hudby organizuje Originální hudební divadlo Praha. Lidé si poslechnou například Luďka Vele, kterého již znají jako Kecala z Prodané nevěsty. Toho zpíval v září v Divoké Šárce pod širým nebem. Dále vystoupí Daniel Hůlka, tenorista Jaroslav Březina, sopranistka Zdeňka Kloubová a další, s kytarovým sólem se předvede Lubomír Brabec.
Pro diváky bude připraveno na Dejvické ulici patnáct set židlí a možnost občerstvení ve dvou restauračních stanech a menších stáncích. „Všechna vystoupení se uskuteční na pódiu, které je připraveno pro orchestr i divadla mimořádně velké,“ sdělil tiskový mluvčí radnice Martin Šalek.
Hudební odpoledne bude pokračovat galakoncertem divadla Semafor a recitálem Jiřího Suchého, kterého vystřídá další osobnost, dlouholetý obyvatel hanspaulské Baby Waldermar Matuška. S oběma osobnostmi se diváci setkají ještě v podvečer na plátně při promítání zkrácené verze hudební komedie Kdyby tisíc klarinetů.
Večer bude patřit představení Dejvického divadla a nedávné premiéře hry „Šťovík, pečené brambory“ od maďarského dramatika Zoltána Egressyho.