1. Titulní stránka
  2. Archiv
  3. 2007
  4. listopad

Praha 6 navrhuje změny v územním plánu

V Ruzyni by mohl vyrůst nový studentský kampus, který by nahradil nevyhovující areál vysokoškolských kolejí na Strahově. Na jejich místě by naopak mohla stát bytová zástavba. V jejím sousedství by sídlila knihovna nebo muzeum. To jsou některé z podnětů, kterými se zastupitelé Prahy 6 vložili do diskuse o novém územním plánu pro hlavní město.

„Nečekejme až sletový stadion a vysokoškolské koleje definitivně zchátrají. Dejme území jasná pravidla a hledejme řešení.“ Takový signál vyslalo hlavnímu městu zastupitelstvo Prahy 6, které se sešlo k diskusi o podnětech k územnímu plánu na mimořádném říjnovém jednání. „Územní plán chápeme jako jeden z nejvýznamnějších strategických dokumentů řízení rozvoje Prahy,“ uvedl starosta Tomáš Chalupa. Zároveň však dodal, že ze strany Prahy 6 se jedná většinou o náměty a výzvy k diskusi. „Územní plán schvalují zastupitelé hlavního města. Praha 6 může navrhnout změnu, jen pokud jde o pozemky, které vlastní,“ dodal. Podobu územního plánu bude později projednávat rada a zastupitelstvo Prahy. Nový územní plán má fungovat od roku 2011.

Co se Strahovem?

Pro území Velkého strahovského stadionu doporučují zastupitelé nalézt novou kulturní a vzdělávací funkci. „Strahov, který je v jistém smyslu součástí paměti národa, by si měl zachovat genius loci. Mohlo by tam být místo pro kulturu, historii jako například muzeum. Možná právě Strahov je schopen nabídnout místo pro Národní knihovnu,“ řekl Chalupa. Využití stadionu, vybudovaného v roce 1926, je v současné době nedostatečné vzhledem k jeho rozloze a ani v budoucnu se podle starosty Chalupy nedá předpokládat, že by si vydělal na rekonstrukci. Budoucnost stadionu navíc kromě nejasných majetkových vztahů komplikuje skutečnost, že byl vyhlášen technickou památkou, což může odradit případné investory.


 

V případě stadionu Evžena Rošického se zastupitelé domnívají, že je vhodné jej zachovat pro sportovní funkci. „I když po odchodu Slavie do Edenu bude i tady těžké najít plné využití,“ domnívá se starosta.

Kampus do Ruzyně

Stejně jako chátrající strahovský stadion ani vysokoškolské koleje nenabízejí perspektivní budoucnost. V novém územním plánu by se mohlo funkční využití pozemků, na kterých se řadu let rozkládá areál strahovských kolejí, změnit na čistě obytnou funkci.

Současně s tím přišli zastupitelé s návrhem, aby vznikl zcela nový studentský kampus v areálu ministerstva obrany v Ruzyni, v místech bývalé tiskárny nakladatelství Naše vojsko a současných skladových areálů mezi ulicemi Drnovská, U Prioru, Vlastina a U Silnice. „Jedná se o velmi nevzhledné území, které doslova trčí uprostřed dvou obydlených oblastí, kde stojí rodinné domy,“ uvedl Tomáš Chalupa. Podle předběžných studií, které si nechala radnice zpracovat, by se do nového areálu mohlo nastěhovat několik tisíc studentů. Od vysokoškolských kolejí by se kampus lišil především tím, že by zde studenti měli po ruce všechny služby – knihovnu, obchody, restaurace, sportoviště. Výhledově zde navíc bude jedna ze stanic prodlouženého metra a tramvajové spojení s Dejvicemi.

Bydlení pro studenty by mohl případný developer postavit výměnou za strahovské pozemky. „Stát nové koleje nezaplatí a ČVUT nemá peníze ani na jejich opravu,“ upozorňuje starosta. Podle tiskové mluvčí Vondrákové je vedení ČVUT připraveno jednat o všech variantách za předpokladu, že bude pro studenty zajištěna kapacitně dostatečná a kvalitativně vyšší nabídka ubytování na dopravně dostupnějším místě k dejvickému areálu škol. Dodává, že financování by mělo být zajištěno bez spoluúčasti ČVUT.

K oblasti Strahova měli zastupitelé také další návrhy. Podle nich by mělo dojít k rehabilitaci zbytků barokního opevnění a protažení Tomanovy ulice v ose bývalé Aleje exulantů. Zároveň by se mohly prodloužit parkové plochy směřující k usedlosti Ladronka. Severně od této osy by území bylo určeno pro dotvoření obytné zástavby Břevnova.

Přestože řada připomínek k budoucímu územnímu plánu pro území Prahy 6 se odehrávala v rovině čistě teoretických úvah a doporučení hlavnímu městu, vzbudila velkou pozornost. Zastupitelé Strany zelených například nesouhlasili s návrhem, aby v rámci územního plánu byly sjednoceny plochy zeleně jako jednotné a požívaly stejného stupně ochrany. „Neodpovídá to potřebám ochrany zeleně, každá zeleň má jinou funkci,“ uvedla Petra Kolínská (SZ). Podle starosty Chalupy se však dělení zelených ploch například pro lokalitu Šárky nedodržuje. „Zeleň má být jedna a jako taková se má chránit, poté je možné uvažovat o možnostech individuálního zapojení rekreačních aktivit do takového území.“ dodal.

Zahrádkaření do města nepatří

Největší diskusi a obavy mezi zahrádkáři vyvolal návrh, aby se v územním plánu nadále nestabilizovaly plochy zahrádkářských kolonií. Podle vedoucího odboru územního rozvoje Bohumila Beránka zahrádkářské kolonie do vnitřního města nepatří. Městská část je považuje z hlediska územního plánu nadbytečné. Změna by se týkala zahrádek u Pražského hradu, při severním okraji Hanspaulky, podél Buštěhradské dráhy nebo Litoveckého potoka. „Nenavrhujeme likvidaci. Říkáme, že tato funkce nemá být v novém územním plánu,“ vysvětloval starosta zahrádkářům, kteří přišli bojovat za zachování kolonií, zejména na Jenerálce.

Argumentem pro vymazání kolonií z mapy byl fakt, že na mnoha pozemcích jsou nelegálně postavené domky, ve kterých lidé bydlí a zneužívají tak pozemku se statutem zahrádky pronajímaného městem za tisíc korun ročně. „Pokud by byly vedeny jako zeleň, už by se na nich nedalo nic postavit,“ vysvětlil starosta. S tímto názorem se ztotožnila většina zastupitelů, která podnět schválila. Zahrádkové kolonie by v územním plánu měly nahradit parkové plochy, jako se stalo například v okolí Břevnovského kláštera.

Předmětem diskuse by měl být osud kolonie na Jenerálce. Městská část navrhuje, aby se její část výhledově stala součástí přírodního parku. Na části by měl pak územní plán povolit možnost bydlení s nejmenší možnou zastavitelností 10%.

Na obranu zahrádkářů na zastupitelstvu vystoupil předseda zahrádkářské osady na Jenerálce Karel Mastný: „Kolonie zde funguje 44 let a o svěřené území se řádně staráme. Platíme svoz odpadu, třídíme ho. O svá práva budeme bojovat,“ prohlásil. Podle něj se jedná jen o pár starousedlíků ze stovek zahrádkářů, kteří kolonie využívají k bydlení. Komunistický zastupitel Ivan Hrůza označil zahrádky za účinnou právní překážku zastavování dosud zelených ploch.


Co ještě si přeje Praha 6 v územním plánu:

Městská část Praha 6 © 2017 - 2024