Jiří Sedmík má pamětní desku

Významnou, byť veřejnosti málo známou osobnost legionáře, politika, diplomata a účastníka protinacistického odboje Jiřího Sedmíka, připomíná pamětní deska umístěná v ulici Na Valech 10. Na domě, kde žil až do svého zatčení gestapem roku 1940. Slavnostního odhalení se zúčastnili představitelé městské části a pozvání přijala také paní Jana Žmolíková, vnučka Jiřího Sedmíka.

Pamětní deska s portrétem od Sedmíkova přítele připomíná jeho tvář a motto "Skrze Věčného Ducha Pravdy" odráží Sedmíkův přístup k životu. Odhalení se konalo 9. dubna, dva dny před tím, kdy se v roce 1843 v Praze narodil. O jeho činnosti odbojáře na setkání hovořil dr. Tomeš z Národního archivu. Jiří Sedmík bojoval na několika frontách. Za války byl tajemníkem T. G. Masaryka při jeho návštěvě Ruska. S ním pak koncem září 1917 odjel do Petrohradu a byl přidělen jako zástupce našich jednotek v Rusku k misi, která usilovala o převoz našich jednotek na francouzskou frontu. Byl československým attaché u štábu polských vojsk v Novonikolajevsku. Přes sibiřskou magistrálu a přes Japonsko se dostal do Ameriky, i tam krátce pracoval jako vojenský attaché. Po návratu do Čech odmítl vojenskou kariéru a stal tajemníkem E. Beneše.

Zlom nastal po okupaci Československa, kdy se stal členem odbojové skupiny vedené K. Jarošem. Skupina byla gestapem zatčena v roce 1940, prošel věznicemi na Pankráci, v Drážďanech a Gollnowě. V červnu 1942 byla celá devítičlenná skupina odsouzena k smrti. Rozsudek byl vykonán roku 1942 v Berlíně Plötzensee. V meziválečném období byl činný v českobratrské církvi evangelické. Jak na setkání připomenul dr. K. Černý, Sedmík byl členem zednářské lóže, kam uvedl i Edvarda Beneše, a obdržel řadu ocenění za konsolidaci zednářského hnutí u nás.

Vnučka Jiřího Sedmíka Jana Žmolíková děkovala městské části za pamětní desku, která připomíná tohoto politika a odbojáře na domě v ulici Na Valech 10.