Hurvínek dostal pamětní desku
Hurvínek pro tentokrát nedostal na pamětnou, jak bývá zvykem, když zlobí, ale pamětní desku. Ke svým kulatým 80. narozeninám.
Bronzovou desku, nechala vyrobit radnice a umístit na divadlo, aby připomínala, že „dne 2. května 2006 oslavil v tomto domě své 80. narozeniny Hurvínek“.
Oslavenci Hurvínkovi přišly zakřičet třikrát hurá desítky dětí, které si mohly na všechny oblíbené postavičky sáhnout. Atmosféra byla skutečně narozeninová. Nestává se každý den, aby se kompletní Spejblova rodinka – Spejbl, Hurvínek, Mánička, teta Kateřina a dokonce i Žeryk – procházela po Dejvické ulici, kde mají svou domovskou scénu. „Sice mi je osmdesát, ale cítím se jako desetiletý kluk,“ řekl Hurvínek. Jeho loutkoherec Martin Klásek se s dřevěným chlapcem přátelí již desítky let. „Po každém představení Hurvínka poctivě ukládám do látkového sáčku, aby se na něj neprášilo. Snad žádný zaměstnanec našeho divadla neodolá, aby si Hurvínka čas od času nepoplácal po zadnici.“
Ředitelka divadla Helena Šáchová byla potěšena, když s gratulací Hurvínkovi přispěchal starosta Tomáš Chalupa: „Počítáme s tím, že do dvou let divadlo kompletně opravíme, stejně jako jsme nechali zrekonstruovat prostory pro Semafor nebo Dejvické divadlo.“
Štáchová připomenula, že divadlo Spejbla a Hurvínka působí na Dejvické ulici už deset let. „A dnes, v den odhalení pamětní desky, jsme jako dárek naší nejslavnější loutce dotočili cédéčko Hurvínkův dřeváček,“ dodala.
Publikum si získal hned napoprvé
Osm desítek let uplynulo od chvíle, kdy řezbář Gustav Nosek přivedl na svět postavičku, která dostala jméno Hurvínek. Na jevišti se poprvé objevil po boku Spejbla v přídavku komedie Rudolfa Nešvery Počestný dům. Někdejší loutkové divadlo Josefa Skupy ji sehrálo v Plzni 2. května 1926 a Hurvínek byl tehdy okatým dítětem v bílé noční košilce. Nesl židličku a už svým zjevem prý vyvolal bouřlivý potlesk. Pak rozpačitě zapípal “rukulíbám” a sklidil další aplaus. Skryl se do Spejblových šosů, zakoulel očima – a u publika to vyhrál na celé čáře. Loutka Spejbla je o šest let starší a Hurvínek k němu původně neměl žádný příbuzenský vztah. Skupa prý nejprve pomýšlel udělat z obou kamarády, ale diváci mu takřka vnutili myšlenku, že jde o jeho syna od neznámé matky.
Divadlo S+H již několik let bojuje u soudů o práva na loutky s plzeňským sociálním ústavem, který je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Sociální ústav tvrdí, že autorem loutek je jednoznačně Skupa, ředitelka divadla říká, že řezbáři Karel a Gustav Noskovi. Soud po osmi letech potvrdil, že práva patří Heleně Štáchové, ústav však podal dovolání.
