Střešovické skály čeká velký úklid
Pískovcové skály, které se rozprostírají v pásu mezi ulicemi Na Petřinách a U Šesté baterie, nechá radnice Prahy 6 důkladně vyčistit. Na to si vyčlenila milion korun.
Střešovické skály s přirozenými jeskyněmi a puklinami jsou zvláště chráněným územím, proto se na ně vztahuje i zvláštní režim. Z pověření magistrátu se o ně starají Lesy hl. města Prahy, které tu kvůli nedostatku peněz provádějí jen nejnutnější údržbu. „Poslední asanační zásah se ve skalách uskutečnil naposledy před devíti lety. Radnice nyní investuje vlastní prostředky, aby se úklid provedl v širším rozsahu,“ říká radní Jan Holický. Z chráněného území mají zmizet všechny nepovolené skládky, odstraní se všechny suché, přestárlé a poškozené dřeviny a také se zlikvidují staré pařezy. Horní partie skal, geologicky i krajinářsky velmi zajímavých, jsou porostlé břízami, javorem a jírovcem. Koruny zachovávaných stromů se proklestí a dojde ke zmlazení anebo odstranění keřů.
Prostřednictvím TSK pak bude vytvořen chodník podél ulice U VI. baterie a zřídí se nový přechod pro chodce.
Dlouho neudržované, zarostlé plochy střešovické přírodní památky se dočkají úprav, které si zaslouží. Nyní je také na lidech, aby tu neodkládali odpad ze svých zahrádek a využili raději přistavovaných kontejnerů nebo sběrných dvorů.
Kde se vzaly střešovické skály?
Před více než 90 miliony let, tj. v nejmladší třetině druhohor, leželo území Prahy při jižním okraji rozsáhlé terénní sníženiny, tzv. české křídové pánve. V klesajícím prostoru nejprve vznikla průtočná sladkovodní jezera obklopená subtropickými pralesy, později sem proniklo i teplé křídové moře. V sladkovodním i mořském prostředí se ukládaly zvětraliny splavené do pánve z okolní pevniny. V oblasti Střešovic se jejich postupným zpevňováním vytvořilo několik metrů mocné souvrství různě zbarvených pískovců. Mladšími geologickými pochody došlo k obnažení uvedených druhohorních sedimentů a vzniku rozsáhlého skalního defilé. Spodní partie zdejších výchozů o mocnosti kolem pěti metrů jsou budovány žlutými, žlutošedými a rezavě zbarvenými hrubozrnnými pískovci. Tato vrstva, řazená geology k tzv. peruckému souvrství, se vytvořila v sladkovodním prostředí. Vyšší části skalního profilu – žlutošedé jemněji zrnité pískovce s jílovitými vložkami (korycanské souvrství) – již náleží k mořským usazeninám, což dokládají četné stopy po pohybu fosilních organismů po mořském dně i úlomky zkamenělých mlžů. Masy pískovců jsou prostoupeny systémem svislých puklin, při jejichž křížení dochází k odlučování jednotlivých sloupcových bloků hornin. Podél puklin také bývají rychle vsakovány dešťové srážky a voda vymývá písčitá zrna z horniny. Tímto mechanismem se zde na několika místech vytvořily rozšířené pukliny i menší pseudokrasové jeskyňky. Při návštěvě lokality tak můžeme nahlédnout pod hladinu druhohorního jezera i moře a seznámit se též s procesy, které formovaly vzhled zdejších skalisek v nejmladší geologické éře – čtvrtohorách. Přírodní výtvor Střešovické skalky byl za chráněné území vyhlášen v roce 1968.
RNDr. Jan Zavřel