Střešovické usedlosti připomínají už jen knihy nebo ruiny
K pražským pozoruhodnostem první poloviny 18. století patřila zahrada u
letohrádku Jana Kryštofa Bořka, zvaná Bořekovka, později zkomoleně Vořechovka.
Ve 20. století vznikl z nepochopení původního jména spisovný název Ořechovka pro známou vilovou čtvrť na katastru Střešovic. J, K. Bořek byl radou dvorské komory a proslul jako významný, literárně činný národohospodář. V roce 1709 získal tři vinice v severní části katastru Střešovic, které vzápětí dal přeměnit v nádhernou zahradu, do níž umístil letohrádek, venkovské panské sídlo. Autorem návrhu budovy i zahrady byl stavitel a architekt Jan Jiří Eichbauer. Letohrádek byl postaven již roku 1710. Podobu zahrady i letohrádku zachytila řada dobových grafik (verdut). Takže můžeme ocenit zahradu architektonicky vyřešenou ve stylu francouzských parků s osovou dispozicí a stříhanou vegetací, doplněnou sochařskou výzdobou. Budova letohrádku byla opatřena věžičkou a v jižním směru se před ní rozkládala terasa, ozdobená kamennými sochami, vázami a pylony. Přímo před terasou prostor zdobily trávníky a květinová pole kruhových a lunetových forem. V jižní části byly rozmístěny štěpnice ovocných stromů a při zdech polokruhové bazénky, loubí a altánky s věžičkami. Letohrádek užíval J. K. Bořek jako letní sídlo, k trvalému pobytu mu na Malé Straně sloužil palácový dům U Tří jetelových lístků v Karmelitské ulici.
Proslulost Bořkovy zahrady však neměla dlouhého trvání. Zahrada i s letohrádkem zanikla již v roce 1742 za válek o dědictví rakouské, při dělostřeleckém souboji mezi francouzským vojskem, okupujícím tehdy Prahu, a rakouskou armádou. Zdejší prostor poté sloužil jako dělostřelecké sklady a laboratoře, jako to dodnes připomínají názvy ulic na Ořechovce – Dělostřelecká, U Laboratoře, Zbrojnická. Letohrádek, beze stopy zaniklý, se rozkládal v místech dnešních vojenských objektů při severní straně Dělostřelecké ulice. Také další osídlení starobylé osady Střešovic mělo vazbu na zdejší viniční hospodářství. U původních viničních lisů vznikaly zemědělské usedlosti na obou stranách návrší, dnes nazývaného Na Bateriích. Ještě staršího, středověkého původu byl dvorec Strahovského kláštera, v půdorysu i ve hmotě zachovaný v ulici Nad Hradním vodojemem. Tvoří ho rozlehlá budova čp. 8 a po obvodu půdorysu domky čp. 32 až 39, orientované do ulice Norbertov. Jeho hospodářskou funkci v roce 1756 převzal poplužní dvůr Andělka (dnes areál Tatranu Střešovice), nově založený v místech starší zemědělské zástavby.
Další usedlosti byly rozptýleny po střešovickém katastru. Dodnes se zachoval, bohužel v dezolátním stavu, dvůr. čp. 123 mezi ulicemi Patočkovou a Na Petynce, v jádru ranně barokní či renesanční. Na severním svahu stojí usedlost Na Vyhlídce (ve stejnojmenné ulici, čp. 10), umístěná při dávné významné cestě k Šárce, Horoměřicím a dále do severních Čech. Ze zaniklých zmiňme aspoň usedlost poetického jména – Kašničku. Ta se rozkládala na jihovýchodní části návrší, v místech cihelny Na Panenské (zbořena kolem roku 1930). Níže u potoka Brusnice ležela usedlost Hubálka, rovněž zbořená (po roce 1950)
Usedlost Malovanku mezi Patočkovou a Na Petynce dnes připomíná už jen štít a pár zdí obrostlých křovím. V mlází a mezi odpadky byste dnes jen obtížně hledali bývalé střešovické hospodářství.