Kniha o Bubenči

Ve třetím čtvrtletí školního roku uspořádal Dům dětí a mládeže Praha 6 ve spolupráci s OR AŠSK ČR (okresní rada asociace školních sportovních klubů ČR) a některými školami obvodní kola soutěže v halové kopané – futsalu, basketbalu chlapců a dívek, šplhu, sportovní gymnastice, vybíjené dívek (viz čl. O putovní pohár) a přespolním běhu.

Jak Bubeneč ke jménu přišel

Oblíbená otázka budiž naším úvodním tématem. Je třeba předeslat, že Bubeneč se dříve jmenoval Přední Ovenec a že slovo ovnec či ovenec označuje ve staročeštině zdrobnělinu berana.

Často se píše, že ves dostala toto své jméno proto, že v ní byl knížecí ovčín. Proti tomuto výkladu se staví tři argumenty. Za prvé se neobjevily žádné historické prameny, které by existenci ovčína dokládaly. Mimoto kromě Předního Ovence byl i Ovenec Zadní (Troja). Nezdá se pravděpodobné, že by byl ovčín na obou březích řeky. A za třetí bývalo v době slovanské kolonizace zvykem pojmenovávat dvorec po zakladateli rodu. Pravdě bude tedy nejspíš bližší (smíříme-li se s tím), že vůdci lidské smečky, která se zde usídlila, se říkalo Beránek.

Ovenec si se svým jménem užíval. Tu čteme Vovenec, Vůvenec, Voveneč, Vůveneč, Wobentz, Obentsch...

Dále do jména Bubenče promluvilo 16. a 17. století a úředníci v české komoře. Některému z nich zajisté vrtalo hlavou, jak nazývat oblast mezi Ovencem a Bubny, tedy Královskou oboru. Proto slova spojil a vznikl Bubeneč.

A z obory už to bylo do vsi jen kousek. „Jak se zdá, původce toho názvu, nevěda odkud jsou dvě synonyma, Ovenec a Bubeneč, přisoudil ono vsi, druhé komornímu statku ve vsi, čteme tedy zhusta o Bubenečském zámku, Bubenečském vodovodu, Bubenečském rybníku, ale nikdy nečteme o Oveneckém letohrádku, Ovenecké štole nebo Oveneckém rybníku,“ píše profesor František Vacek ve svém zevrubném díle o historii Bubenče a Dejvic.

„Až do roku 1880 ves Bubeneč měla svůj starý, ať tak díme, nejen historický, ale i knihovní a úřední název Přední Ovenec, kdežto druhé jméno, totiž Bubeneč, vyslovované po německu Bubenč, ovládlo u obecenstva v místě i okolí. Poněvadž z dvojího názvu vznikala různá nedorozumění, zastupitelstvo obce vzneslo žádost k zeměpanským úřadům, aby s jejich svolením ves slula příště jen Bubenčí. Že tvar slova Bubenč je nečeský a nesprávný, že ve starší době Bubeneč zván byl Bubenčem, a ne Bubenčí, nikomu tuším nepřipadlo na mysl…“ stěžuje si právem msgre. Vacek.
Tak od roku 1880 máme Bubenč, respektive Bubentsch, avšak s postupem času se jméno počešťovalo, vždyť už na pohlednicích z doby před první světovou válkou není po němčině ani památky. Zůstala nám jen v té schizofrenii rodu, prostě řečeno vnímáme Bubeneč v rodě mužském či ženském. Zkrátka si řekněte: procházím se Bubenčem, nebo Bubenčí? Ještě válečný Trávníčkův Slovník jazyka českého kodifikuje Bubeneč pouze v rodě mužském, ale Havránkův osmidílný slovník připouští už tvary oba... takže si z toho nedělejte těžkou hlavu.

Milan Podobský