Kněz a šejk: Alois Musil (1868–1944)
Výstava aktualizuje problematiku dialogu mezi křesťanstvím a islámem.
Profesor Karlovy univerzity prožil mnoho let osamoceně v poušti mezi beduínskými
kmeny, mnohokrát na pokraji života a smrti, a stal se světově respektovaným
odborníkem, jehož diplomatických schopností později využil i rakouský císař.
Zájem o Blízký a Střední východ pramenil z biblických studií. Musila zajímalo,
proč se tři velká monoteistická náboženství zrodila právě na pokraji arabské
pouště nebo přímo v ní. Procestoval Jordánsko, Palestinu, Sýrii, Severní Arábii,
Mezopotámii a sebral obrovské množství etnografického, historického, biblického
a zeměpisného materiálu. Výsledkem jsou originální monumentální studie, v nichž
minimálně citoval. Většinu pramenů si totiž osobně ověřil. Objevil mimo jiné
pouštní zámek Amru z 8. stol. s figurálními islámskými malbami. Odborníci přitom
tvrdili, že takové malby nemohou existovat, protože islám nedovoloval v tomto
období zobrazovat živé bytosti. Podařilo se mu navíc natolik získat důvěru
beduínů, že se stal šejkem dvou arabských kmenů Beni Sachr a Ruála.
Alois Musil založil Orientální ústav AV, byl členem snad všech evropských
vědeckých společností, v Americe bylo jeho úsilí oceněno Velkou zlatou medailí
Americké geografické společnosti a Musilovo jméno bylo vytesáno do Dvorany slávy
v New Yorku vedle Marca Pola, Livingstona a Amundsena.
Součástí výstavy jsou i fotografie z expedice Amra 1993, která sledovala
Musilovy objevitelské cesty. Muzeum ve Vyškově, kde se nachází stálá expozice A.
Musila, poskytlo mnoho rodinných archivních dokumentů.
Výstava potrvá od 17. 4. do 4. 6. 2004, denně od 9 do 17 hodin, v úterý a ve
středu do 20 hodin v Centrální katolické knihovně, Thákurova 3, Praha 6-Dejvice.
Informace: novotna@ckk.cz