Malířka milující i malující květiny
To byla Marie Hlobilová-Mrkvičková, která by v letošním roce oslavila rovnou stovku let.
Ve Střešovicích, zvláště na Ořechovce, se ve 20. a 30. letech 20. století usadila řada malířů, sochařů a hudebníků. Byli mezi nimi i Hlobilovi, kteří hledali pro svou tvůrčí práci klid a zároveň trochu přírody okolo domu. V polovině 30. let získali jednu z posledních volných parcel mezi novými vilami. Na dohled, na Červeném Vrchu, byla obilná pole, před nimi sady a zahrady. V novém domě měl pracovnu Emil Hlobil, hudební skladatel, a v ateliéru s velkým oknem na východ začala malovat jeho žena, ak. mal. Marie Hlobilová-Mrkvičková.
Narodila se před sto lety, 9. 5. 1903, v Přerově na Hané. Odtamtud si přinesla
lásku ke květinám a ve střešovické zahradě pěstovala modely pro svá květinová
zátiší. Především rozmanité růže, kosatce a pivoňky. I její kolegové a učitelé,
Vincenc Beneš a Miloslav Holý, také bydlící na Ořechovce, malovali květy ze
svých zahrad.
Marie Hlobilová-Mrkvičková studovala počátkem 20. let grafiku na UMPRUM u V. H.
Brunnera a F. Kysely. Teprve ve třicátých letech pod vlivem M. Holého přešla k
malbě. Kromě květin malovala pak hlavně krajinu. Po válce jí totiž učarovaly
Krkonoše, kde si Hlobilovi pořídili i chalupu. A ta se jim také stala bezmála na
půl století letním domovem.
V šedesátých letech k již vytvořeným krajinkám přibyly motivy také od Jaderského
a Černého moře, či z Francie. Ty dokumentují fakt, že zájezdy do ciziny byly pro
malířku vždy pracovní, a že si kromě obnovených sil domů přivážela právě i nové
náměty. Ještě později často jezdila z Prahy také do jižních Čech, ale ve své
tvorbě neodolala ani samotným pražským motivům.
Marie Hlobilová-Mrkvičková vytvořila rozsáhlé dílo, čítající tisíce obrazů,
akvarelů, pastelů a kreseb a grafiky z raného období. Ve svém domě malovala až
do věku 96 let.
Mgr. Jiří Bašta