Volby do Evropského parlamentu, které se staly jednou z hlavních politických událostí začátku června, jsou dávno za námi. Nejen v celé ČR, ale po celé Evropě byly volby provázeny nezájmem a nízkou účastí voličů. Z celkových průměrů se Praha 6 vymyká.
Zaujala mne například rodinná seskupení, v nichž účinkovali rodiče a děti anebo řada dětí z jedné rodiny. Tak například mezinárodní koledy upravila pro zobcové flétny Veronika Pudláková, která navíc hrála na kontrabas, bubínek a flétnu a pak představila svoje dítě v roli klavíristky. Společně s touto dívenkou účinkovala A. Bartoňová, a to jak u klavíru, tak s houslemi v rukou. Rodiče obou dětí jsou profesionálními hudebníky, takže rovina umělecké zralosti domova se spojila s amatérskými výkony. Bylo to velké.Podobně udivuje rodina Kolářových. Přímo dojímavě působilo vystoupení tří dcer, houslistek, které hrály se svým profesorem Pavlem Prantlem Vivaldiho Koncert pro čtvery housle. Nejstarší dcerce bylo 15, mladší 11 a třetí byla pětiletá. Spontánnost projevu, muzikální přístup, pěkný tón – to byla prvotřídní produkce. Ke třem sestrám patří ještě bratr, hráč na lesní roh. I v tomto případě jsou rodiče profesionálními hudebníky. Škola z těchto vazeb umělecky profituje, vytváří se zdravá soutěživost, práce pedagogů školy je doplňována domácím porozuměním.
Pochopitelně většina žáků přichází z rodin bez muzikálního zázemí. Právě proto si takoví rodiče zaslouží úctu, protože věnují na studium dětí často značné peníze (nástroje nejsou levné), čas a trpělivost. Odměnou je jim pak dítě, které má smysluplný cíl, dovede si organizovat lépe čas než jeho vrstevníci postrádající zájmy. A není těch hudebních dětí málo, veleslavínská škola jich vychovává přes 500. Aby se co nejvíce dětí uplatnilo při veřejném vystupování, což je jedinečná zkušenost, nechyběla v programu kolektivní čísla. Vedle už zmíněných koled interpretovaných souborem nejméně 20 zobcových fléten jsme vyslechli asi 40 kytaristů hrajících Vivaldiho koncert (nastudoval M. Klaus). V závěru večera pak Mgr. O. Boháč zkušenou rukou řídil velký sbor a orchestr, nejméně 100 dětí, interpretujících koledy, které pro tuto příležitost upravil ředitel školy M. Kokoška. A i v tomto tělese zasedli pedagogové školy společně se žáky.
„Chci ukázat rodičům, že jejich děti jsou schopny po poměrně krátké době výuky muzicírovat se svými učiteli. Považuji také za důležité, aby rodiče viděli a slyšeli, že naše škola má nejen pedagogické, ale i vynikající umělecké osobnosti,“ říká k tomu ředitel M. Kokoška a dodává: „Na naší škole platí olympijské heslo – nemusíš vyhrát, ale zúčastnit se a dohrát až do konce.“
Zajímavá jsou vystoupení sólistů. Škola nechala dokonce přivézt elektronické varhany, takže Bachovo Preludium a fugu F dur mohla zahrát M. Mojžíšová. Rovněž Bachovo dílo hrála její profesorka Mgr. I. Kosíková, která navíc doprovodila svou kolegyni J. Brýdovou, vedoucí pěveckého oddělení, při podání Händlovy árie. Všechny výkony byly respektuhodné.
Zpěv je pochopitelně důležitým oborem na ZUŠ, proto dvě žákyně (A. Quadrátová a K. Krejčiříková) nabídly posluchačům výběr z Dvořákových Moravských dvojzpěvů. Výkon mladých pěvkyň ocenilo nadšené publikum, které zcela zaplnilo sál. Průvodcem večera byl dr. Jiří Pilka.