Slavné hanspaulské vily

Vlasta Burian, Lída Baarová, výtvarník Jiří Anderle a mnoho dalších osobností si vybralo pro své bydlení Hanspaulku. Zvučná jména naleznete i mezi architekty – autory zdejších staveb. Právem tak lze místní domy označit jako slavné vily.

Hanspaulka se řadí mezi největší lokality určené pro individuální bydlení v Praze. První moderní dům tady vznikl na sklonku první dekády dvacátého století, největším rozmachem prošlo místo mezi první a druhou světovou válkou, zajímavé vily se zde staví i v současnosti. Jen pro zajímavost, celá Hanspaulka se nachází v katastrálním území Dejvic a je zároveň jeho nejmodernější částí. Krásných a cenných domů se v této lokalitě nachází zhruba padesátka, zde je šest z nich.

1. Vila Richarda Klenky z Vlastimilu, zvaná též Strakovka
(Nad Strakovkou 13, Kozlovská 1)
Tato první novodobá vila v lokalitě patřila Richardu Klenkovi, rytíři z Vlastimilu. Stavěla se v letech 1908 až 1910. Stavebník a projektant v jedné osobě si nechal vybudovat sídlo v duchu secese a moderny. Byl také autorem veškerého nábytku, zařízení a zámečnických prvků i oplocení. Vila s mansardovou střechou vzdáleně evokuje historickou architekturu některých anglických domů. Svým průčelím je otočená na jihovýchod do okrasné zahrady. Po roce 1989 prošla znehodnocujícími stavebními úpravami, na konci 90. let nechal současný vlastník dům upravit na vícegenerační byt, a tak došlo k určitému navrácení k původnímu konceptu.

2. Vlastní vila Antonína Engla
(Na Karlovce 6)
Antonín Engel, významný tvůrce urbanistické koncepce Dejvic, navrhl pro sebe a svou rodinu patrovou vilu s obytným podkrovím v poměrně střídmém stylu. Dům, který byl postaven v letech 1927 až 1928, je zajímavý dvěma vstupy. Společenské prostory se nacházejí v přízemí, do patra se vešlo šest ložnic se dvěma koupelnami. Zařízení, zvlášť vynikalo to v profesorově pracovně, bylo též tradičnější. Antonín Engel sám řešil také okolní pozemek, a to jako víceúčelovou zahradu v mírném spádu, s pergolou a jezírkem. Dnes je dům, který prošel generálními úpravami a některými změnami, sídlem velvyslanectví Afghánské islámské republiky.

3. Vila manželů Hegerových
(Nad Šárkou 65)
Manželé Hegerovi si pro stavbu svého domu vyhlédli nároží dnešních ulic Nad Šárkou a Zlatnice. Návrh domu svěřili architektu Oldřichu Starému, který byl v té době znám svými pokrokovými názory. Stavba se realizovala v letech 1929 až 1930. Díky svažujícímu se pozemku zde architekt navrhl prakticky čtyřpodlažní objekt s terasou, který odpovídal modernistickým představám Le Corbusiera a jeho souputníků. Zaujme výrazné prosklení jednotlivých místností, zejména nároží s obývacím pokojem a předsazeným balkonem. K domu s nevelkou zastavěnou plochou a terasovitou zahradou byla později přistavená garáž přístupná z ulice Zlatnice.

4. Vila Václava Verunáče
(Neherovská 10)
Funkcionalistickou vilu pro Václava Verunáče projektoval architekt Josef Chochol a vznikala v letech největšího stavebného rozmachu Hanspaulky, tedy 1929 až 1931. Podsklepený dvoupodlažní dům s terasou má tvar jednoduchého hranolu, který je ale porušený řadou stavebních prvků dotvářejících vnitřní dispozici. Jednoduchou hladkou fasádu člení funkčně rozmístěná okna, některá z nich jsou řešená jako pásová. V přízemí domu se nachází šatna, obytná schodišťová hala propojená s jídelnou a dále balkonem a zahradou, pracovna majitele a menší obývací kout. Druhé podlaží bylo rozděleno na část rodinnou a společenskou. Kuchyni architekt umístil do suterénu. V 80. letech minulého století proběhly ve vile udržovací práce, po roce 1989 několikrát změnila majitele. Počátkem tohoto milénia nechali současní vlastníci vilu rekonstruovat pod vedením ateliéru Luďka Rýznera.

5. Vila Karla Babky a Lídy Babkové Baarové
(Neherovská 8)
Ladislav Žák navrhl podle Babkova zadání symetrickou dvojvilu s jedinečným výhledem na město a se zvláštnímu vstupy do větší části pro Karla Babku s manželkou a do menší části pro jejich dceru herečku Lídu Baarovou. Dům, který se stavěl v roce 1937 až 1938, má velmi jednoduchou dispozici s podélným umístěním jednotlivých nepříliš velkých místností, pouze obývací pokoj rodičů měl okolo třiceti metrů čtverečních. Vilu s průběžnými okny doplňují předsazené terasy, z nichž ta na střeše připomíná spolu s původně navrhovanou zimní zahradou, dnes pracovnou, palubu zaoceánského parníku včetně všech venkovních klempířských detailů, Po roce 2000 prodali dědicové Karla Babky dům novému majiteli s velkým zaujetím pro tuto architekturu. Ten přizval ke spolupráci na rekonstrukci domu architekta Ladislava Lábuse. Oprava skončila v roce 2008.

6. Vila Jiřího Anderleho
(U Matěje 4)
Přímo naproti bráně Šáreckého hřbitova si na konci osmdesátých let postavili rodinný dům s ateliérem Jiří a Milada Anderlovi podle návrhu Petra Kella. Vila je zajímavá svým vzhledem, kdy fasáda z režných kanalizačních cihel s výrazně modrými rámy oken a dveří ukazuje na ovlivnění postmodernistickou architekturou. Kompaktní stavba se skládá z rodinné vily a ateliérového křídla, obě spojuje točité schodiště. Věž krytého vyústění schodiště dělá společnost věži nedalekého kostela sv. Matěje. Rodinná část domu skrývá obývací pokoj, dvě ložnice, kuchyň s příslušenstvím, větší ateliérová část pak grafickou dílnu a ateliér. Za oplocením, které tvoří částečně zeď z režných cihel a částečně průhledný plot v modré barvě, se nachází příjemně řešená obytná zahrada.

Slavné vily Prahy 6 – Hanspaulka
Autoři knihy představují na více jak 264 stranách 53 slavných vil. Kniha je
doplněna obsáhlým urbanistickým vývojem celého území, jakož i obsáhlou kapitolou mapující velký počet původních usedlostí, které tvoří nedílnou
součást historie celé enklávy Dejvic.
Autorský tým vedl profesor Petr Urlich a Jiří Podrazil k ní pořídil současnou fotodokumentaci. Podrobnosti najdete na www.slavnevily.cz.