www.praha6.cz
email

Z minulých století - Kámen pro Prahu  

Horní partie rozsáhlého hřbetu mezi Petřínem, Strahovem a Bílou Horou tvoří bělavé horniny (tzv. opuky), které vznikaly ukládáním vápnitých bahen v teplém druhohorním moři.

Masy hornin z dnešní Prahy 6 zásadním způsobem ovlivnily počátky Hradu a městského centra – z opuk byly postaveny první kostely na Pražském hradě, Juditin most přes Vltavu a téměř celá románská Praha. Opuka se sbírala či lámala zřejmě již od 9. a 10. století. Dokládá to složení zdiv nejstaršího pražského kostela P. Marie na Hradě z konce 9. století nebo kostela sv. Jiří, založeného kolem roku 920 tamtéž. Obliba tohoto stavebního kamene byla dána dobrou opracovatelností, relativní odolností a dostupností. Těžba dobře vrstevnatých a vodorovně uložených sedimentů nevyžadovala užití náročnějších dobývacích technik. Lomy nejdříve stěnové, později jámové i podzemní, postupně změnily a rozrušily velkou část vrcholové plošiny za hradbami Prahy (v místech studentských kolejí a sokolského stadionu v dnešním Břevnově) – a vznikl zde nepřehledný lomový areál.

Výrazný rozvoj lámání opuky nastal za románské éry – ve 2. polovině 12. století a v první polovině století následujícího. Zděné opukové neomítané stavby se staly hlavním znakem tohoto období. Na hradě i v podhradí se objevuje řada kamenných kostelů, domů a klášterů, jejichž nadzemní části jsou obloženy pravidelnými řadami opukových kvádříků s pečlivě opracovanou lícovou plochou. Ve 12. století kapacita lomů vzniklých v bezprostředním okolí středověkého města zřejmě nepostačovala a vznikaly další – na Strahově, Bílé hoře, v Přední Kopanině i jinde.

Od 14. století byla opuka postupně nahrazována různými druhy pískovců, které se do Prahy dovážely z několika míst v Čechách. Kvalitní pískovce se daly lámat v rozměrných blocích a vykazovaly větší odolnost než opuky. Stavitelé staticky náročných gotických konstrukcí tyto vlastnosti vyžadovali. Vznikaly však i objekty se zdivem kombinovaným (kaple Všech svatých na Hradě). V dalších stoletích byly opuky z petřínsko-bělohorského pruhu využívány jako běžný lomový kámen do zdiv.

Těžba začala upadat koncem 19. století a lomy postupně pustly. Z roku 1887 pochází popis lomařského okrsku od A. Šubrta a F. A. Borovského: „Lomy počínají těsně za hradbami pražskými a jsou asi 70 stop výše nežli místo, na kterém jest vystavěn kostelík sv. Vavřince. Začasté nalezeny v lomech zajímavé zkameněliny, zejména nautilií a amonitů. Aby se ušetřilo polí, zavedeno před více než půl stoletím lámání kamene pod zemí a ponechány pilíře, aby se podzemní lom nesesul. Ale tento způsob lámání kamene se neosvědčil; slabé stropy se sesuly, čímž nabyly lomy místy vzezření sesutých katakomb. Cesta kolem hradeb a příkopů jest svrchovaně smutná a pustá. Ubíráme se mezi klikatě vyházenými vršky a náspy s jedné strany a mírnými vyvýšeninami neb rovinami se strany druhé, a nevidíme než zde onde ohražené staré prachárny s hromosvody a přecházející po hradbách vojenskou stráž.“

Kamenolomy definitivně zanikly na přelomu let 1925–1926, kdy bylo v jejich místě vybudováno sokolské cvičiště a později stadiony. K jejich zavezení stavebníci upotřebili 419 675 m3 hornin, odkopáno bylo 380 650 m3. Povrch území se těžbou snížil o více než 10 metrů…

Z připravované knihy – Jan Zavřel a kolektiv: Pražský vrch Petřín

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz